OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov | Doba Polobohov
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia | 2. dynastia
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia | 4. dynastia | 5. dynastia | 6. dynastia
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia | 8. dynastia | 9. dynastia | 10. dynastia | 11. dynastia
STREDNÁ RÍŠA (1994-1797 pr.Kr.)
12. dynastia
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1797-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia | 14. dynastia | 15. dynastia | 16. dynastia | 17. dynastia
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia | 19. dynastia | 20. dynastia
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1078-715 pr.Kr.)
21. dynastia | 22. dynastia | 23. dynastia | 24. dynastia | 25. dynastia
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia | 27. dynastia (1. perzská nadvláda) | 28. dynastia | 29. dynastia | 30. dynastia | 31. dynastia (2. perzská nadvláda)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia (Macedónska) | 33. dynastia (Ptolemaiovská) | 34. dynastia (Rímska)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Chalil El Hakim: TAJEMSTVÍ PYRAMID


„Když učiníme objev dříve, než pro něj dozrál čas, je skoro jisté, že ho lidé budou ignorovat nebo že se setká s nepřekonatelnou opozicí: ve většině případů je za takových okolností zbytečné něco vůbec objevit.”
W. I. B. Beveridge

 

Předmluva

Staré arabské přísloví říká, že „Čas se vysmívá všemu – ale pyramidy se vysmívají Času". Svou velkolepostí a nevysvětlitelností se vysmívají i lidskému umu. Inspirovali člověka nejen k velkému množství fantastických dohadů, ale i k množství zajímavých objevů.

Nezvykle příznivému a suchému podnebí možná vděčí mimo jiné i za to, že nezanikly ani čtyři nebo pět tisíc let staré památky dávné kultury a civilizace, zachované v papyrusech, oděvech, kresbách, sochách i stavbách. Jednou z nich jsou i pyramidy v oblasti Gízy, nacházející se na gízské planině. Vzbuzují největší obdiv ze všech pyramid. Při nich blednou i největší stavby faraónských dob – chrám, v Kamaku a stavba v Luxoru, či monument královny Hatšepsovet v Thébách.

Pyramidy patři k tisíciletým záhadám, které se člověk stále znovu a znovu pokouší vyřešit. Usiluje se například pochopit a vysvětlit, jak dokázal někdejší člověk postavit architektonicky tak velkolepé dílo, ač neměl k dispozici moderní měřičské přístroje. Například základna Chufevovy (nesprávně Cheopsovy) pyramidy, je situovaná tak přesně, že podle ní se dají přímo kontrolovat odchylky kompasu. Vědci se domnívají, že tak přesnou polohu mohli staří Egypťané nejspíše určit zaměřením na některou hvězdu severní oblohy a rozpůlením úhlu mezi jejími polohami při východu a západu slunce a místem pozorování.

Stejnou záhadou je, jak dokázal někdejší člověk vytesat, naložit, převézt, složit a vyzdvihnout do výšky téměř 150 metrů dvou až třicetitunové kameny, opracované tak jemně, že i po tisíciletích nelze mezi ně vsunout ani list papíru. Obdiv si zaslouží i leštění a spojování granitových kvádrů, které k sobě tak fantasticky přiléhají, že návštěvník volným okem nevidí místa spojení. A co říci na zbytek alabastrového pláště, který kdysi zahaloval celou pyramidu, a který je tak rovný, že odchylka od ideální přímky na zbytku 35 čtverečních metrů není více než jedna dvěstětisícina milimetru? Je to něco tak přesné a dokonalé, že to vzbuzuje obdiv i u současných optiků a fyziků.

O jakou stavbu se jedná, to je nejlépe vidět z následujících údajů: základna pyramidy se rozkládá na ploše 8 hektarů. Stavba byla vysoká 146,7 metru a jedna strana čtvercové základny měřila něco přes 230 metrů. Kdyby se tato hora kamene rozebrala, bylo by možné z materiálu postavit zeď okolo tak velké země, jako je Francie. Dovnitř, samozřejmě, kdyby byla dutá, by se vešly takové stavby jako je katedrála sv. Petra v Římě, katedrály ve Florencii a Miláně, Westminsterské opatství i s londýnskou katedrálou sv. Pavla.

Podle názoru starých Egypťanů byl faraón zářivým bodem, okolo kterého se točil svět. Na stavbě pyramidy se to projevilo tak – vstupní chodba do podzemní hrobky má sklon přesně 27° a to proto, aby paprsky Polárky směřovaly a dopadaly přímo na nebožtíka, teda na mrtvy pól tehdejšího světa.

Pyramida má vchod ze severu. Chodba je ze začátku nízká a když chcete vidět hrobku zevnitř, nezůstává vám nic jiného, než riskovat modřiny na hlavě a poloskrčení se nechat vodit po bludišti. Samotná hrobka je někde v středů tohoto masivu, je obložená černou žulou a vypadá, jako by byla vytesaná do kamene a ne složená z kamenů. Uprostřed je velký, černý sarkofág bez víka. Když tyto prostory objevili zjistili, že někdo už dávno předtím byl návštěvníkem těchto míst a odvlekl sebou nejenom zabalzamovaného nebožtíka, ale i několikatunové víko sarkofágu? Do dnešní doby je záhadou, jak to úzkou chodbou dokázal a záhad je stále víc a víc.

 

Úvod

„Když učiníme objev dříve, než pro něj dozrál čas, je skoro jisté, že ho lidé budou ignorovat nebo že se setká s nepřekonatelnou opozicí: ve většině případů je za takových okolností zbytečné něco vůbec objevit.”
W. I. B. Beveridge

 

Pyramidy patří nepochybně mezi nejpozoruhodnější stavby v dějinách lidstva. Již v starověku byly považovány za největší div světa. Jaké tajemství v sobě ukrývají? Přestože tato otázka dráždí každého člověka, naše civilizace zatím nedospěla k žádné konkrétní odpovědi. Vědci jsou na rozpacích, filozofové se ukrývají v pokoře a snad pouze mystici v záblesku věčnosti mohou vytušit jejich konkrétní smysl.

Tyto předhistorické monumentální stavby se nacházejí v Egyptě, ale i v Mexiku, Guatemale, Peru a Číně. V Egyptě stojí téměř 200 pyramid. Nejslavnější jsou pyramidy v poušti Gize (Gízeh), zvláště 147 m vysoká pyramida Cheopsova a o půl metru nižší Chefrénova. Podle archeologů jsou pyramidy hrobkami faraónů. Ve středověku, s odvoláním na bibli, byly považovány za sýpky vybudované Josefem.

Podle mystiků, esoteriků a hermetiků je však představa, že pyramidy byly hrobkami, stejně nesmyslná, jako kdyby se tvrdilo, že hrobkami evropských panovníků byly katedrály, v nichž byli často pohřbíváni. Pyramidy měly zřejmě více účelů. Mimo jiného sloužily blíže neznámým okultním praktikám a byly pravděpodobně také zasvěcovacími středisky, resp. středisky provádění tajných náboženských obřadů. Podle arabského historika Abu Saida el Balchibo byly pyramidy zhotovené v době asi 70 000 let př. Kr. Hérodotos je ve svém úsudku střízlivější a ujišťuje, že podle toho, co slyšel od staroegyptských kněží, byly pyramidy zhotoveny asi v době 11 000 let př. Kr. Dodnes však zůstává záhadou technická stránka jejich vybudování, neboť ta by byla velkým problémem i pro současnou vyspělou techniku. Proto nechybějí ani hypotézy, že při stavbě pyramid byly používány magické síly – na papyrech napsané magické formule umožňovaly hýbat těžkými kamennými kvádry a s překvapující přesností je na sebe nasazovat.

I když více archeologů tvrdí, že Velká pyramida v Gize v Egyptě byla postavena v letech mezi 2686-2181 p. n. l., přece je další velká skupina vědců, kteří s tímto datem nesouhlasí. Edgar Cayce uvedl, že tyto pyramidy byly postaveny před 10-ti tisíci lety a další uvažují, že pyramidy postavili obyvatelé Atlantidy, kteří ještě před kataklyzmatem, který zničil jejich kontinent, hledali útočiště především v Egyptě. Vytvářeje centra vědy, stavěli také svatyně ve tvaru pyramid, kde bylo možno ukrýt velká tajemství.

Mnoho dohadů vyvolala i zeměpisná poloha Velké pyramidy. Skotský astronom Charles Piazzi Smith ve své knize Naše dědictví ve Velké pyramidě (Our Inheritance in the Great Pyramid) zdůrazňuje, že pyramida se nalézá na 30° severní zeměpisné šířky, tedy přesně v třetině mezi rovníkem a severním pólem a je přesně nasměrovaná na čtyři body kompasu. Nepovažoval to za náhodu. Piazzi Smith přišel na to, že příslušný poledník, který prochází ze severu na jih, probíhá většinou po suché zemi a méně po oceáně. Vyhlásil, že na tomto základě střed obyvatelné plochy na Zemi „je na místě Velké pyramidy v Dolním Egyptě."

 

 

Severní pobřeží Egypta vytváří poměrné pravidelný oblouk. Roku 1868 Henry Mitchell z Pobřežního výzkumu Spojených států zjistil, že místo, z kterého je oblouk popsaný, je stejné se skálou, na které stojí Velká pyramida. Proto podle některých výpočtů stojí pyramida ve středu Egypta nebo dokonce celého světa.

 

A nejen v Egyptě

Stejné jako nejznámější egyptské pyramidy v Gize, tak i jiné méně známé a roztroušené po celém světě, již staletí jsou předmětem výzkumů archeologů, historiků, ale i mystiků. Záhadné pyramidy nám stále připomínají dosud nezodpovězené otázky: Kdo je stavěl? Za jakým účelem? Odkud neznámí stavitelé čerpali překvapivě bohaté znalosti astronomické, použité při stavbě pyramid? Jaké technologie používali při budování tak neobvyklých objektů?

Během posledních sto let se podařilo dosti důkladně sestavit evidenci pyramid na celé zeměkouli, a to především díky fotografům z letadel, které odhalily tyto stavby i v místech zcela nedostupných. Ukazuje se, že velký komplex pyramid se nachází v čínské provincii Šensi v blízkosti prastarého hlavního města Sian-fu. Čínské pyramidy jsou postaveny z hlíny, cihel a kamení. Jiné objekty tohoto typu jsou v kambodžské džungli. Zde je zajímavé, že rozměry objektů tohoto komplexu, zvaného Angkor Wat, jsou blízké proporcím egyptských pyramid. Taktéž v jiných oblastech Asie se můžeme setkat se stavbami tohoto druhu.

Rovněž v Evropě můžeme objevit konstrukce pyramidálního typu. Jde např. o komplex Silbury Hill v anglickém hrabství Wiltshire. Z hlíny vytvořená pyramida se vypíná do výšky 50 metrů a její věk archeologové odhadují na 4 tisíce let. Podobné, i když nižší; stavby se nacházejí taktéž v Irsku.

 

 

Na obou amerických kontinentech je velmi mnoho zajímavých staveb podobných pyramidám. Nejznámější jsou pyramidy v Peru a v Mexiku. Méně známé jsou takovéto stavby v Severní Americe. Pyramidy menších rozměrů se nacházejí v Montaně, Arizoně, Illinois, na Aljašce i na Floridě. Zdá se, že na západní polokouli byl velice rozšířený zvyk stavění pyramid buďto jako náhrobků nebo pro jiné náboženské či kultovní účely. Pyramida tohoto typu se například nachází v rezervaci Painted Rock ve státu Arizona. Byla objevena v roce 1959 a pravděpodobně sloužila zde žijícím Indiánům jako kultovní objekt. Její stáří se odhaduje na 900 až 1100 let.

 

 

Obrovská pyramida, prý mnohem větší než pyramidy egyptské, stojí nedaleko Collinsvile v Indianě. Tento komplex, zvaný Cohokia Mounds, byl v minulosti velkým důležitým centrem zaniklé civilizace. Kromě této jediné velké pyramidy se zde nacházejí ruiny neznámých staveb a vše je obehnáno mohutnou hradbou. Experti usuzují; že pyramida Cohokia byla stavěna více než 250 let.

Archeologické výzkumy ukazují; že pyramidy můžeme objevit všude na světe, výjimkou je pouze Austrálie a Antarktida. Nevíme však, zda někdy i v této oblasti se podobné stavby nenaleznou.

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Úryvok z knihy Chalila El Hakima: TAJEMSTVÍ PYRAMID


KNIHU je možné zakúpiť na tejto adrese.


 

Súvisiace:

PYRAMÍDY
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy