OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Chalil El Hakim: TAJEMSTVÍ PYRAMID II.


Nevíme, co vlastně fascinovalo bojovného Korsičana na výpravu do Egypta, takovou neobvyklou pro vojáka. Kromě svého vojska si francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte vzal s sebou i 175 vědců a ode dne, když se v r. 1789 se svou armádou ocitl před obrovskými pyramidami, majestátně se tyčícími nad jejich hlavami a přednesl „Vojáci, čtyřicet století se dívá na vás shora", svět objevil Egypt.

 

Začátky egyptologie

Vědci z Institut de France a z Institut ď Egypte popsali v neustálém nebezpečí před útoky mameluků historické památky Egypta. Pan Demon popsal a udělal prvé náčrtky pyramid v Gize, prozkoumal celou skupinu pyramid, už tenkrát zbavenou obložení z kamenů, které sloužilo na stavbu mešit, domů a citadely v Káhiře. Prozkoumal Královskou komoru Cheopsovy pyramidy a prozkoumal i další památky Egypta. V r. 1802 vydali jeho album rytin „Putování po Horním a Dolním Egyptě" a v r. 1809 „Popis Egypta". Díky Champolionovi – rozluštiteli hieroglyfického písma, vznikla věda – egyptologie. Byl to i začátek zájmu o poznání a přezkoumání Egypta se všemi památkami a začátek obrovského archeologického výzkumu trvajícího do dnešních dní.

 


V Gize nestojí jen nejznámější Velká Cheopsova pyramida ale také řada menších pyramid

 

Podivuhodná numerologie Velké pyramidy

Význam egyptských pyramid zajímá laiky i vědce a archeology celá století. Nejvíce zastřená tajemstvím je největší z nich – Velká pyramida v Gize, zvaná Chufevova (řecky Cheopsova) podle faraóna ze IV. dynastie. Stavba pochází zhruba z roku 2600 př. n. l., tedy více než 100 let po nejstarší z pyramid, stupňovité pyramidě faraóna Džósera u Sakkary.

 


Základní rozměry Cheopsovy pyramidy

 

Velká pyramida byla původně vysoká 146,59 m (nyní má 138,75 m), se stranou základny v průměru 230,36 m. Stěny svírají se základnou úhel 51°51'. Zabírá plochu zhruba 5,29 ha, objem 2,5 mil. m3 a skládá se z 2 300 000 – 2 400 00 kamenů s úhrnnou hmotností asi 6 mil. tun. Původně byla pokryta jemným, bílým a leštěným vápencovým obalem, ale kámen byl použit na stavby, především po častých zemětřeseních v oblasti.

Dodnes se různí náhledy na postup prací v lomech, na způsob budování silnic a ramp na dopravu materiálu, využívání saní a podvalů, a především na techniku opracování a usazování kamenů, kladených i při hmotnostech kolem 70 t takřka beze spár a s milimetrovou přesností. Devět takových žulových kamenů tvoří strop královské komory. Obdivuhodná je i schopnost starých Egypťanů upravit skalnatý podklad pro základy staveb, kdy např. základna Velké pyramidy má na 230 m sklon pouhý 1 cm.

Pokud jde o čas její výstavby, pohybuje se podle různých autorů od 20 do 30 let. Mělo se jí zúčastnit od 4000 do 10 000 mužů, kteří pracovali bez přestávky. Mimo jiné v kamenolomech pracovali další pracovníci. Předpokládá se, že během tří až čtyřměsíčního takzvaného nilského splavu, každoročních záplav, asi 100 000 mužů připravovalo kameny pro budoucí rok. Ty méně hodnotné pro jádro pyramidy pocházejí z blízkých lomů, zatímco granit, z kterého jsou komory, dopravovali po Nilu z kamenolomů v Tuře.

Rozměry činí Velkou pyramidu unikátní nejen ve své době, ale zajímavé a provokující zůstávají dodnes. Často jsou uváděny např. následující úvahy, některé značně spekulativní:

- o vyjádření vzdálenosti Země – Slunce v hodnotě výšky pyramidy (výška pyramidy je 146,6 m, střední vzdálenosti Země – Slunce 149,6 x 106 km, min. vzdálenost 147,1 x 106 km)

- o hmotnosti pyramidy, vyjádřené jako 1 triliontina hmotnosti Země (10-18 Mz). Mz = 5,976 x 1024 kg, Mpyr. = 6 x 106kg (tady je nutno vzít do úvahy pouhý odhad hustoty všech použitých' kamenů a dále i fakt, že každá stavba s hmotností blížící se 6, 60, 600, 6 000 atd. by byla v podobném poměru k hmotnosti Země – 1:1024, 1:1023, 1:1022, 1:1021 atd.)

- o velmi přesné orientaci pyramid podle světových stran odchylka:

V strany od severu - 5'30" západně
Z strany od severu - 2'30" západně
S strany od západu - 2'28" jižně
J strany od západu - 1'57" jižně

Někteří vědci se domnívají, že je to proto, že v průběhu tisíciletí se světovým posunem kontinentů se o něco pootočila taky africká kontinentální základna.

- o velmi přesné délce stran a vyměření pravých uhlů délka stran:

severní - 230,253 m
jižní - 230,454 m
západní - 230,361 m
východní - 230,394 m
průměr je 230,36 m, max. diference 20 cm

odchylka od pravého úhlu:

SV roh - 3'2"
SZ roh - 2"
JV roh - 3'33"
JZ roh - 33"

- o možnosti odvodit z geometrických rozměrů pyramidy číslo π

V egyptských loktech je výška pyramidy (x) 280 a strana čtvercové základny (z) 440. Poměr Z/x = 440/280 = 11/7, obvod základny je pak 4 z = 4.11/7. x = 2 22/7. x = 2 π x = (obvod základny se rovná obvodu kružnice o poloměru rovném výšce pyramidy), číslo π = 3,14139... = 22/7 = 3,14285... tedy dostatečné přiblížení (odchylka 0,05 %).

Poměr 22/7 se vyskytuje i u dalších pyramid a nabízí se otázka, proč jej Egypťané používali a jaké hlubší souvislosti se skrývají v čísle 7 a sedminových dílech. Například královská komora je umístěna ve 2/7 výšce, přibližně v 42 metrech. Sedminy umožňují dospět i k číslu e, základu přirozených logaritmů, popisujícímu většiny přírodních dějů (radioaktivní rozpad, zeslabení intenzity vlnění při průchodu hmotnou překážkou, vylučování látek z organizmu ap.).

e = 2,71828.., 19/7 = 2,71428...

Egypťané užívali při stavebních pracích geometrických poměrů, např. 3:4:5, které definuje pravoúhlý trojúhelník, a to dávno před Pythagorem a jeho větou o čtvercích nad přeponou a odvěsnami (52 = 32 + 42).

Ať už je pravda jakákoliv, archeologové nepochybně uznávají zručnost dávných stavitelů, např. Flinders Petrie dospěl k závěru, že omyly v měření byly tak malé, že by je překryl palec. Zdi spojující chodby, klesající 107 m do středu pyramidy, ukazovaly odchylku jen 0,5 cm od dokonalé přesnosti. Můžeme tajemství pyramid vysvětlit pedantností faraónových architektů a stavitelů nebo neznámou egyptskou magií?

 

Co skrývá nitro Velké pyramidy?

Podle pyramidologů vnitřní uspořádání Cheopsovy pyramidy zobrazuje různé stupně vývoje duše z hmoty a její návrat k duchu. V tomto smyslu jsou zde zbudovány různé chodby, komory a šachty (jak ukazuje uvedené schéma), které jinak nemají žádný smysl. Nyní stručně popíšeme vnitřní výstavbu Cheopsovy pyramidy. Jde ovšem o velmi zjednodušené schéma, ve skutečnosti obsahuje tato stavba ve svém vnitřku přes 200 chodeb a místností.

Vnitřek pyramidy podrobně prozkoumal prof. D. Gowington, kterému se podařilo proniknout až do kobky vytesané ve skále pod pyramidou, k niž vede 350 stop dlouhá, ale jen 4 stopy vysoká a 3 stopy široká chodba, jíž je nutno se proplazit. Když byla vyčištěna, klesla teplota v pyramidě ze 32 na 25°C a vznikl vzduchový proud, který podle vyjádření Gowingtona zněl jako tóny harfy. Z uvedené kobky (označené na schématu A) vede nejnižší z šachet (B), dlouhá 109 m, jejíž vchod leží asi 17 m nad úpatím pyramidy. Pomyslné prodloužení této šachty směřuje k místu na obloze, kde se asi před r. 2500 – 3000 př. Kr. nacházel kulminační bod Polárky, jejíž světlo tedy do uvedené kobky dopadalo.

 

 

Část této vnitřní právě popsaná stavby, naznačuje, že duše pochází od Boha jako paprsek světla, od Boha, jehož sedmeré utváření se rozprostírá ve vesmíru jako sedm hvězd souhvězdí Velkého medvěda. Paprsek světla procházející touto nejnižší šachtou a dopadající na zem v podzemní kobce, to je osud duše, která je vázána na hmotu. V architektonické výstavbě vnitřku pyramidy je však také naznačena cesta duše vzhůru. A to chodbou D, která míří z šachty B přímo do středu pyramidy. Z kobky A vede i další, křivolaká cesta, která se spojuje s chodbou D, jež ústí v galerii C. Do královské komory vyúsťující chodba, velká galerie, je 47,5 metrů dlouhá, 8,5 m vysoká a 2 m široká. Vede nejdříve směrem nahoru a potom, v 26 stupňovém úhlu, šikmo dolů.

 

 

Z této galerie vede úzká spojka do tzv. „královské komory", která je přímo ve středu pyramidy a v niž stojí veliká schránka vytvořená z jediného kusu porfyru a označovaná jako sarkofág. Do této schránky byl ukládán neofyt, když úspěšně zvládl zkoušky, které se odbývaly v podzemních chodbách, a zde také vrcholilo jeho zasvěcení v symbolické „smrti" (negace empirického vědomí, neboť duše se otevřela vyššímu světu). Zasvěcenec „zemřel" pro tento svět, aby se „narodil" pro svět duchovní.

Za „královskou komorou" se nachází zvláštní útvar, šest klenutí (E), z nichž nejvyšší vytváří jakousi střechu. Smysl tohoto útvaru zůstal skryt. Klenutí tvoří vlastně sada velkých kamenů, na nichž, jak bylo zjištěno, byly kdysi vytesány nápisy, které později někdo odstranil dlátem. Proč byly tyto nápisy zničeny? A kým? Obsahovaly patrně teze tajného učení. V nitru pyramidy se nachází několik balvanů hruškovitého tvaru, čtyři z nich jsou provrtány dírami a leží v různých chodbách. Ani funkce těchto balvanů není známa. Z tohoto centra pyramidy, které tvoří „královská komora", vedou pak další dvě šachty vzhůru, jedna vlevo a druhá vpravo (viz schéma). Ze střechy klenutí E vede další křivolaká chodba vpravo, která směřuje k ústí chodby na povrchu pyramidy.

Odborníci z Japonska, Ameriky, z Francie přicházejí k pyramidě jako na pouť, vrtají, měří přístroji a nevycházejí z údivu. Při prosvěcování našli nové duté prostory – kolik jich je, dodnes přesně nevíme. Profesor Sakui Jošimura z Japonska předpokládá, že stavba je nejméně z dvaceti procent dutá – je jako obrovský ementál z kamene. A to je podnět pro nové spekulace.

Uchovávají nebo uchovávaly se ve Velké pyramidě dokumenty o někdejších lidských pokoleních? Existují ještě neprobádané komory a utajené chodby? V kterém časovém období byla vymyšlena tato „časová kapsle?"

 

Hrobka či zasvěcovací centrum?

Nejen stejný tvar, ale i společný jazykový kořen pro název pyramidy ve starém Egyptě a v říši Mayů – „mum" – naznačují, že kulturní původ těchto staveb byl patrně společný. Hermetikové i teosofové a dnes již i někteří egyptologové (např. M. Weissen-Szumlanská a jiní) ho spatřují v kultuře atlantské. Známá Velká pyramida v Gize (Gízeh), jak tomu nasvědčuje výstavba jejího vnitřku, byla jedním ze starých iniciačních středisek. Leží poblíž starého Memfisu (Menoferu), kde bylo v Ptahově chrámu středisko esoterního učení o „filozofii ohně – Horev". Je největší ze třiceti pyramid, které jsou zde v okolí postaveny. Její vnitřní výstavbu lze schematizovat takto:

Podle mystiků byla tedy Cheopsova pyramida zasvěcovacím střediskem. Vnější symbolizovala duši, která se jako plamen zvedá z úrovně hmoty k nebesům a touží po sjednocení s Bohem – pozemské, viditelné přechází přitom ve věčné a neviditelné, v čisté duchovní bytí. Stupňovité stěny pyramidy znázorňují pak různé stupně vývoje duše. Poslední stupeň se špicí je prý obrazem bohočlověka, jak to vyjadřuje sv. Pavel (K Efezsk. II., 20): Kristus je úhelný kámen, k němuž se pne celá stavba jako posvátný chrám, kde se odehrává duchovní přitakání bohu (uvedená pasáž v kralickém překladu bible je zkreslena).

V chodbách a komorách pyramid byla nalezena řada náboženských a magických textů. Tvrdí se, že těmito magickými texty (vlastně magickými formulemi) byly k pyramidám vázány ochranné astrální síly, které měly těžce postihnou každého, kdo se pokusil proniknout do nitra pyramid. Ve velké většině případů to byli ovšem arabští lupiči, kteří se tam vydávali za lupem a o jejichž osudech nevíme nic. Pyramidy jsou dosud velkou záhadou, kterou akademická egyptologie sotva kdy rozluští.

 

Pyramidologie – odkaz předků nebo jenom hra čísel?

Pyramidologie je nauka, která se snaží z rozměrů egyptských pyramid, zvl. Cheopsovy, odvozovat různé historické a jiné údaje. Vzniklo několik teorií – nejrozšířenější tvrdí, že pyramida představuje univerzální systém měření, který vyvinuli staří Egypťané. Pyramidologové viktoriánské doby namítali, že Velká pyramida, podobně jako Stonehenge a jiné velké stavby vybudované člověkem, byly postavené jako astronomické observatoře.

Názory archeologů na původ pyramid se též rozcházejí. Někteří v nich vidí symbolické schody do nebes, jiní věří, že úhly jejich stran představují sluneční paprsky. Matematické spekulace jsou ještě odvážnější – například britský profesor geometrie John Greaves v 17. století věřil, že staří Egypťané měli poznatky z geometrie, které jsou pro novodobou civilizaci dávno ztraceny. Zakladatelem pyramidologie byl londýnský nakladatel J. Taylor, který vydával časopis London magazine. Tvrdil, že izraelský architekt pyramid na Boží příkaz zakódoval v jejich rozměrech nejdůležitější poznatky o světě. Jeho hlavní „objev" spočíval v tvrzení, že jestliže vydělíme obvod Velké pyramidy jeho dvojnásobnou výškou, dostaneme číslo, které je téměř totožné s hodnotou pí – asi 3,14159 – teda s konstantou, kterou třeba vynásobit průměr kruhu, abychom dostali jeho obvod. Odhalení, že staří Egypťané poznali pí, vedlo k předpokladu, že pyramidu postavili proto, aby do ní zašifrovali různé geometrické údaje o Zemi.

Dalším byl edinburský astronom Ch. Piazzi Smyth, který mimo jiné objevil, že výška násobená miliónem dává vzdálenost Země od Slunce s teorií „pyramidového palce". Tvrdil, že stavba měří stejně čas jako prostor – protože obvod v „pyramidových palcích" se rovná 365,2 vynásobených tisícem. Dalším pyramidologem byl zakladatel náboženské sekty Svědků Jehovových Ch. T. Russell, který vypočítal návrat Krista na rok 1864. Názory pyramidologů jsou z vědeckých pozic ostře a celkem právem kritizovány.

Sama pyramida tvaru čtyřbokého jehlanu je podle esoteriků symbolem jednoty čtyř živlů, neboť její stěny jsou tvořeny čtyřmi trojúhelníky, které se ve vrcholu zbíhají. O Cheopsově pyramidě byla vytvořena řada nejrůznějších teorií týkajících se různých měr, které byly odvozovány z jejích rozměrů. Podle koptské tradice byla tato pyramida postavena 300 let před potopou světa, o niž se zmiňuje bible. Koptský spisovatel Masudi, který se o této události zmiňuje (rukopis této zprávy je uchován v Oxfordu), uvádí, že egyptští králové „nařídili kněžím, aby v nitru pyramidy uložili sumu své moudrosti, své znalosti rozdílných umění, aritmetiky a geometrie".

Z rozměrů Cheopsovy pyramidy lze skutečně vyčíst řadu astronomických a jiných údajů, které jsou zde zakódovány s neobyčejnou přesností. Potom převzali iniciativu astronomové. Richard Proctor potvrdil teorii, že pyramidy byly postavené na základě astronomických poznatků: zevnitř přes vchod do pyramidy se dali pozorovat pohyby planet. Americký profesor Livio Stecchini zastával názor, že Egypťané možná používali Velkou pyramidu na vypočítání stupně zeměpisné šířky a délky až na přesnost několika stovek metrů.

Nicméně podivuhodnou „numerologii" Cheopsovy „Velké pyramidy" znovu prokazuje řada novodobých badatelů jako G. Barbin a další. V jistém smyslu patří k pyramidologii také nauka o „síle pyramidy" (angl. „pyramid power"), kterou jako jeden z prvních prokázal český fyzik K. Drbal (asi 1950). Pojetí „pyramidové síly" se stalo jednou z dominant současného západního okultismu.

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Úryvok z knihy Chalila El Hakima: TAJEMSTVÍ PYRAMID


KNIHU je možné zakúpiť na tejto adrese.


 

Súvisiace:

PYRAMÍDY
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy