OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov | Doba Polobohov
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia | 2. dynastia
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia | 4. dynastia | 5. dynastia | 6. dynastia
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia | 8. dynastia | 9. dynastia | 10. dynastia | 11. dynastia
STREDNÁ RÍŠA (1994-1797 pr.Kr.)
12. dynastia
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1797-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia | 14. dynastia | 15. dynastia | 16. dynastia | 17. dynastia
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia | 19. dynastia | 20. dynastia
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1078-715 pr.Kr.)
21. dynastia | 22. dynastia | 23. dynastia | 24. dynastia | 25. dynastia
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia | 27. dynastia (1. perzská nadvláda) | 28. dynastia | 29. dynastia | 30. dynastia | 31. dynastia (2. perzská nadvláda)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia (Macedónska) | 33. dynastia (Ptolemaiovská) | 34. dynastia (Rímska)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Chalil El Hakim: TAJEMSTVÍ PYRAMID III.


Právě v čase svého působení, při měření Cheopsovy pyramidy v Gize, astronom Královské observatoře ze Skotska p. Smyth dostal velmi zajímavý dopis od svého přítele z Anglie. Robert Menzies mu poslal dopis, který vrhal úplně nový pohled na symboliku uloženou v tvarech a rozměrech Velké pyramidy. Jako znalec Bible spojoval období pobytu a odchod z Egypta s Velkou pyramidou, a přestože pyramidu nikdy nenavštívil, poznal ji důkladně z knih. Uvažoval a symbolika mu stále víc a víc ukazovala na spojení s historií křesťanství. Začátek Velké galerie symbolizoval narození a život Krista, a Velká galerie historii křesťanství. Symbolika se dále rozšiřovala na celou historii existence lidstva.

 

Cheopsova pyramida jako Bible v kamenu?

 

 

Smytha překvapily tyto dedukce a smělá porovnávání a sám se přesvědčil, že stoupajíc chodbou k Velké galerii našel značku, odpovídající po přepočtu času odchodu Židů a Mojžíše z Egypta. To byl začátek výzkumu, bádání a porovnávání prostorů, tvarů, délky, značky a historického výzkumu problematiky „ztělesnění" Bible ve Velké pyramidě. Archeologická data ukazují, že Židé z Egypta odešli před rokem 1400 n. l. Připadá to na 29. březen 1453 p. n. l., co prý naznačuje i znak v chodbě k Velké galerii. Náhlé zvýšení chodníčku nám ukazuje na 1. květen r. 33, t.j. na den ukřižování Ježíše Krista.

V Bibli Izaiáš používá dvě slova a to koluma a oltář. Koluma se nazývá i mastaba, co může rovněž znamenat i monument, proto se i předpokládá, že Izaiáš mluvil o monumentu v Egyptě, t. j. o Cheopsově pyramidě. Slovo oltář se také překládá jako monument. Vždyť v té době se nacházela na okraji Libyjské pouště, která končila u Káhiře při Gize. Zajímavé je, že pyramida nemá vrchol tzv. pyramidion. A v křesťanství je vrcholem Pán Ježíš Kristus. Myšlenka, že Bible dala podnět na vybudování pyramidy, že pyramida je ztělesněním Bible v kamenu, dalo nový impuls, nový pohled na pyramidu – jako na horu moudrosti, namísto hanlivé přezdívky – hora kamení. Pyramidologové věřící v neskonalou moudrost Boha považují Velkou pyramidu za Božský plán rozvoje člověka a lidstva.

Důvodů pro tento názor se při důkladném čtení Bible najde mnoho, stačí si začít vykládat proroctví Izaiáše, nebo Apokalypsu od sv. Jana. Pyramidolog Morton Edgar v symbolice Velké pyramidy popisuje:

1. Úpadek světa mu představuje klesající chodba. Pozemská komora symbolizuje svým tvarem místo smrti, odkud není probuzení.
2. Stoupající chodba symbolizuje právo Izraelitů na osvobození, které začala r. 1647 p.n.l. a končí dnem ukřižování Ježíše Krista v 33. roku p.n.l, co je znázorněné délkovou mírou a značkou v stoupající chodbě k Velké galerii.
3. Velká galerie představuje Evangelium, objevení slova Božího.
4. Královská komnata je symbolem nesmiřitelnosti, kde smrt nemá moc a přestává vládnout. Je to i místo těch, kteří věřili a postupovali s Ježíšem až do jeho smrti.
5. Velká galerie, Královská komnata a předsíň symbolizují nejvyšší úroveň duševního rozvoje.

 

Velká pyramida a apokalypsa

Velké množství výkladů, mnoho autorů stále doplňovalo a doplňuje mozaiku výkladu a symboliku, co všechno Velká pyramida odzrcadluje. Adam Rutheford sestavil celou chronologii od vzniku světa, křesťanství až po současnost, uloženou v rozměrech a tvarech pyramidy. Podrobné měření a porovnávání krok za krokem přibližuje do závislosti dva monumenty – Velkou pyramidu a Bibli. Porovnávání každého výčnělku, délky, výšky, skosení, tvarů, měření a podchycení každého i nepatrného, dosud nezajímavého detailu pomohlo zároveň s mravenčí přesností přezkoumat a zmapovat vnitřek Velké pyramidy. Ještě další objevy učinili D. Davidson a H. Aldersmith, když měřili rozměry komor a chodeb uvnitř pyramidy. Tak např. objevili datum narození Ježíše Krista (sobota, 6. října, rok 4. p.n.l.) i datum jeho smrti (pátek, 7. dubna roku 30).

Když pyramida odzrcadluje minulost, vývoj lidstva, tak potom je v ní i zapsaná budoucnost, to byly úvahy pyramidologů. O jejich předpovědích můžeme přemýšlet, uvažovat, či jejich dedukce byly správné nebo ne. Jeden z největších znalců – pyramidologů Adam Ruthefor dospěl k závěru, že v pyramidě jsou uložené i předpovědi.

1978-1998 Zeměkoule se pootočí, nastane kataklyzma zapříčiněné změnou polohy zemské osy. Pro ty, kteří přežijí tuto katastrofu to bude znamenat novou dobu, rozvoj myšlení k duchovnu.

1995-2025 Vytvoří se nová společnost pod názvem „Království ducha". Zem se však bude otřásat, bouřit, erupce vulkánů, elektrické bouřky, neštěstí, otřesy země budou každodenním jevem. Do roku 2025 bude civilizace na trvalém úpadku.

2034 Objeví se znak Mesiáše na nebi

2040 Očekávaný Mesiáš v podobě člověka se objeví na Zemi

2055-2080 Začne ekonomický rozvoj na Zemi, pokrok

2080-2115 Začíná duchovní rozvoj lidstva

Okolo 2116 Mesiáš zmizí z povrchu Země a objeví se ještě v r. 2135 a 2265.

To jsou vlastně známé vize o apokalypse naší země, naší civilizace. Kolik však už předpovědí o její katastrofě, o konci světa bylo a ještě bude?

 

Pyramidy – zrcadlový obraz hvězdné oblohy?

 

 

Egyptské pyramidy jsou tak rozloženy, že připomínají velký atlas hvězd. S touto teorií přišel anglický egyptolog Robert Bauval a vyvolal tím hektickou diskusi. Kdyby měl Bauval pravdu, objasnilo by se jedno ze starověkých tajemství – kritéria, podle kterých staří Egypťané volili staveniště pro pyramidy. Bauval porovnal zeměpisnou polohu sedmi velkých pyramid s hvězdnou oblohou nad Egyptem. Přišel k závěru, že místa pyramid, kromě pyramid v Gize, jsou obrazem souhvězdí Orion a sousedních Hyad. Sedm velkých pyramid vzniklo v období 4. dynastie (2590 až 2470). Jejich staviteli byli faraóni Snofru, Cheops, Chefren a Mykerinos.

Podnět pro hvězdnou teorii dala největší pyramida – Cheopsova u Gizy. Jedna z velkých chodeb v pyramidě směřuje přímo k tomu bodu oblohy, na kterém se nachází nejvýše položená hvězda z obrazce Orionu – Zita Orionis. Je to levá z tří hvězd, které tvoří prstenec Orionu.

Druhá vnitřní chodba směřuje tam, kde se na obloze nachází Sirius. Třetí chodba směřuje k jednomu bodu na horizontě – je to místo, kde je jednou v roce hvězda Zita Orionis viditelná nad horizontem. Oblast nebes okolo souhvězdí Orionu pokládali ve starém Egyptě od 4. dynastie za sídlo hlavních bohů Osirise, Isis a Horuse. Toto souhvězdí hrálo v mytologii starých Egypťanů významnou úlohu přinejmenším v období čtvrté, páté a šesté dynastie. V jednom nápise v hrobě čteme: „Ó, králi, ty si velká hvězda, průvodce Orionem. Nebesa tě vezmou nahoru s Orionem."

Pozice další hvězdy ze souhvězdí Orionu, Gamma, Orionis (pojmenovaná i Bellatrix) se nachází nad nedokončenou pyramidou v Zaviyet el Aryan. Podobná situace je i v případě hvězdy Kappa Orionis, situované nad pyramidou Abu Roash, o které se předpokládá, že je v ní pochovaný faraón Džedefre.

Obě další velké pyramidy v Gize – Chefrenova a Mykeminova – se nalézají ve vztahu k Cheopsově pyramidě na stejných bodech jako hvězdy Delty a Epsilon ze souhvězdí Orion. Sousední souhvězdí Hyády zase představuje v přesném vztahu pyramida Snofreho a Červená pyramida. Jak říká Bauval, symbolizují hvězdy Epsilon Tauri a Aldebaran.

V nilském údolí, které se nalézá při pyramidách, mohli starověcí Egypťané vidět pozemskou analogii Mléčné dráhy. Velké pyramidy faraónů jsou tedy podle Bauvala zrcadlovým obrazem oblohy nad Egyptem. Na podporu svého tvrzení uvádí Bauval i skutečnost, že velké rozdíly mezi pyramidami jsou skoro přímo shodné s jasností vzpomínaných sedmi hvězd. Autor této teorie nachází další důkazy v staroegyptské literatuře. V jisté sbírce spisů tzv. Hermetica, které pocházejí z 1. století před n. l. až 2. stolení n. l. se nachází tento text: „Egypt je obrazem nebes a všechny síly, které vládnou a působí na nebi, se přenášejí na Zem pod nimi."

 

Příběh Ing. Drbala

Když si před pěti tisíci lety dal faraón Cheops postavit pyramidu, umalil si, že musí být ze všech největší. Doopravdy mu nepřišlo na mysl, k čemu bude inspirovat lidi v dvacátém století. Cheopsovo přání se splnilo. Po něm se už žádnému faraónovi nepodařilo postavit mohutnější pyramidu. Ještě dnes se s údivem a úctou přibližují turisté k patě tohoto obrovského jehlanu.

V jedné třetině výšky pyramidy, tedy ve výšce cca 50 m, se nachází faraónova komnata. Návštěvníci, zmoření horkem, se do ní rádi schylují, protože vzduch v komnatě je nezvykle svěží. A tady jich vždycky něco překvapí. Nesouvisí to však ani se stavbou, ani s ničím, co by připomínalo faraóna. Na podlaze komnaty leží občas kočky a jiná drobná zvířátka, která se sem náhodou zatoulala a po marných pokusech dostat se ven zahynula. Každý by předpokládal, že komnata bude zapáchat rozkládajícími se živočichy. Ale všechna zvířata jsou dokonale mumifikovaná, vysušená, i když vlhko by vlastně mělo ideálně pomáhat rozkladu. A to je to, co udivuje. Že by tedy už samotný tvar pyramidy byl zárukou, že faraónovo tělo, i kdyby bylo zle zabalzamované, nepodlehne zkáze?

Tak nějak si v duchu formuloval otázku jeden z francouzských turistů, pán Bovis. Po návratu domů mu to nedalo pokoj. Zhotovil si Cheopsovu pyramidu v malém. Jednoduše si z rozměrů pyramidy odvodil všeobecný vzorec. Všiml si i její postavení, které též nepovažoval za náhodné. Pod pyramidu se základnou přibližně jeden metr krát jeden metr, dal do jedné třetiny výšky mrtvou kočku a čekal. Za nějaký čas se zvíře mumifikovalo. Postupně dával pod pyramidu různé organické látky, které se v krátké době rozkládají. Po několika pokusech pán Bovis došel k závěru, že tu je „něco", co zastavuje tlení a zrychluje dehydrataci, vysušování. A svůj „objev" uveřejnil.

Jeho zajímavou rozpravu si přečetl náš pracovník v oboru mikrovlnové techniky K. Drbal a snažil se odpovědět na otázku, co je to „něco". Po sérii pokusů dospěl k zjištění, že je to vnitřní vztah mezi tvarem prostoru a v něm probíhajícími procesy, a to v tom smyslu, že vhodnou formou tvaru prostoru buď můžeme proces zrychlit nebo zpomalit. To si ještě neuvědomovala jedna francouzská firma, když si dala patentovat tvar nádoby na přípravu jogurtu, ale věděli to už v branickém pivovaru, když dali pivo do hranatých sudů a jeho kvalita se zhoršila, ačkoliv při výrobě těchto sudů se postupovalo právě tak, jako při zhotovování oválných.

Po čase si Ing. Drbal vzpomněl na žerty z vojny. Za jeho vojenských let neměli vojáci elektrické holicí strojky, ale břitvy. Když chtěli někoho, jak se říká „dopálit", vzali mu břitvu, při úplňku ji dali na okno a ona se otupila. Dnes víme, že polarizované světlo Měsíce působí nepříznivě na ostří. Pod pyramidou nemohlo jít o polarizované světlo Měsíce, ale její vhodný tvar mohl akumulovat některé elektromagnetické vlny nebo jiné neznámé vlnění, v zajetí kterého se stále pohybujeme, a tyto vlny by také nemusely být indiferentní k fyzikálním, chemickým a biologickým procesům.

Ostří žiletky má svou krystalickou strukturu, která „žije". Po holení se ostří deformuje, ne však trvale, ale tzv. zvratně. Materiál je schopný po určitém čase vrátit se do původní krystalické podoby. Teoreticky je možné předpokládat – jestliže bude žiletka z kvalitní ocele a nebudeme se s ní určitý čas holit (a neporušíme ostří mechanicky) – že nabude svou původní ostrost. Nová žiletka putovala pod pyramidu. Předtím se s ní experimentátor oholil čtyři až pětkrát. Nyní se s ní oholil jednou, po třetí – tedy prostředí neotupuje, co neudivilo, ale doslova zarazilo, když se s ní oholil už padesátkrát a žiletka byla ostrá. Co se stalo? Možná si jen myslí, že žiletka je ostřejší? Prsty pomalu přešel po dokonale oholené tváři, na které nenašel ani nejmenší řeznou ranku. Nevěřícně kroutil hlavou a opět vložil pokusný předmět do pyramidy — a tou samou žiletkou se bez problémů holil dalších padesát dní. Tak proběhla první série pokusů se žiletkou. Pod pyramidu dal i žiletky jiného druhu, počet oholení s jednou žiletkou se zvyšoval na více než 100 až 200 oholení, ačkoli výrobce zaručoval ostrost jen na 8 až 10 holení. A závěr – prostředí pod pyramidou zrychluje regeneraci ostří žiletek. Nemusíme ani zdůraznit, že experimentátor se žiletkou holil každý den, nikdo, kdo by se zakousl do podobného pokusu, by také neodolal. A tak vznikl fantastický „brusič" žiletek, fantastický proto, že nikdo, pokud si to neověří, neuvěří, že se pod papírovou pyramidou volně položená žiletka sama nabrousí.

Toto všechno se událo v únoru a březnu 1949. Pět let a tři měsíce, až do 6. července 1954, pokračoval tvrdohlavý radioinženýr v experimentování. Průměrná doba používání se vyšplhala na 105 každodenních holení jednou žiletkou. Karel Drbal dohromady vyzkoušel 18 žiletek různých značek, přičemž „konečný počet holení jednou a tou samou žiletkou byl mezi 200,170,165, 111 a 100 holení při každodenním používání“. I po experimentální fázi zůstal věrný svému bezplatnému ostřiči žiletek. Za dvacetpět let spotřeboval doslova a do písmene jen dvacetosm žiletek! Je jasné, že jejich výrobci nad tím právě nejásali. Bylo jasné, že tento žiletkový zázrak je potřebné dát si patentovat. Ale jak? Ani Karel Drbal nevěděl, jaký proces zapříčiňuje hokus-pokus v modelové pyramidě. Nakonec přece jen zkoncipoval patentovou přihlášku, a protože dobře věděl, že patentová komise se tím sotva přesvědčí, daroval jejímu členovi, metalurgovi, malou pyramidu spolu se žiletkou.

Na patentovém úřadě jsou na všechno zvyklí, nedivili se, když na brusič žiletek žádali patent. Každou chvíli někdo přicházel s perpetum mobile, proč by se nemohlo přijít s originálním papírovým brusičem žiletek? Dlouho kroutili nad patentem hlavou, jeden čas si s experimentátorem psali, ale nic naplat, životnost žiletek se pod lepenkovou pyramidou prodlužuje. Nakonec si nedůvěřivě zhotovil pyramidu inženýr, který mohl nad patentem buď vztyčit prst nahoru nebo dolů, a přece i on se s jednou žiletkou stále holil. Podotýkáme, že v roce 1959 se k nám tzv. „anglické žiletky" (dnes i u nás vyráběné pod značkou Astra) nedovážely. Patent Ing. Karla Drbala z Prahy tedy přijali a dostal číslo 91304/59. Pyramida byla zhotovena z 1,6 mm kartonu a žiletky byly ostré po 8 denním uložení. Životnost normálních žiletek byla prodloužena na několik měsíců. Kdo by to řekl, že Cheopsova pyramida nakonec dostane patentové číslo?

 

...a pokusy jeho následovníků

Přesto, že využití fyzikálních procesů probíhajících v pyramidě je patentované, nechce tomu člověk věřit. Proto pracovníci druhého programu západoněmecké televize ZDF si v laboratořích filmového studia TERRA-X správnost této neuvěřitelné informace o zvláštním vlivu pyramidy experimentálně ověřili. Dali si vyrobit dva modely zmenšené Cheopsovy pyramidy z plexiskla. Experimenty dělali s hovězím masem. První model – nazvali ho model A – postavili přesně podle kompasu ve směru sever – jih. Strany modelu byly tedy shodné s orientací originálu v Gize. Model B postavili nezávisle na tomto směru a byl tedy oproti originálu pootočený.

Kus masa rozdělili na dva stejné díly. Polovinu z něho položili na dno modelu B. Druhou polovinu umístili v modelu A na podstavec z plexiskla, který ho fixoval přesně ve výšce královské komory (samozřejmě, přepočten na zmenšený model). Z masa v modelu B v neorientované, tedy volně postavené pyramidě se šířil už po třech dnech odporný hnilobný zápach a po skončení experimentu bylo maso v úplném rozkladu.

Při druhém pokusu, při orientovaných stranách pyramidy sever – jih, když bylo maso v modelu A ve výšce faraónovy hrobky, začalo hnít o deset dní později. Současně experimentátoři pozorovali (a tak se vlastně sami přesvědčili o pravdivosti tvrzení o zajímavých vlastnostech pyramidy) i další popisovaný nezvyklý jev. V orientované pyramidě se maso nerozložilo, ale vysušilo. Po třech dnech začalo měnit barvu a ztmavlo. Po deseti dnech bylo pokryté tenkou vrstvou bílé plísně, podobné, jaká je na sýru Camembert (náš Encián). A za dalších deset dní bylo maso úplně mumifikované. Dospěli tedy k výsledku, který už předtím dosáhl pan Bovis.

Během těchto pokusů se experimentátoři spojili i s odborníky společnosti pro výzkum hraničních věd, aby se dozvěděli jejich stanovisko k tomuto problému. Ředitel této společnosti dr. Carl. Schleicher dělal právě v tom čase pokusy s modelem Cheopsovy pyramidy a opakoval i pokus s masem. Vyzkoušeli si také jiné organické látky. Za necelé tři týdny se např. podařilo úplně vysušit vejce. Med ztuhl natolik, že úplně přestal téci, ale když model pyramidy posunuli, za 6 dní měl zase svou tekutou konzistenci.

Tyto zjištěné skutečnosti vedly i jistou francouzskou firmu dokonce ke konstrukci speciálního tvaru kontejneru na výrobu jogurtů. Nový tvar kontejneru, jak prokázaly zkoušky, měl skutečně pozitivní vliv na urychlení procesu výroby. Na druhé straně se ale ukázalo, že aplikace hranatých barelů na výrobu piva snížilo jeho kvalitu, ačkoli bylo užito naprosto stejného výrobního postupu, jako u barelů kulatých. Vliv tvarů na fyzikální, chemické i biologické procesy je tedy neoddiskutovatelný!

Např. po kúře v orientované pyramidě prý tabák získal jemnější chuť a stal se lehčím. I čerstvě odříznuté dřevo se v pyramidě dříve vysušilo. Dehydratace probíhala v pyramidě dokonce 7-krát rychleji. Dřevo určené na výrobu hudebních nástrojů vykazovalo lepší rezonanci. Rostliny polévané vodou, která byla takovým způsobem "nabíjena" v pyramidě, rostly rychleji, než když byly polévané obyčejnou vodou. Výzkumníci zjistili, že dobré účinky můžou mít i stany z plastů, vyrobené v tvaru pyramidy. Jestliže je orientovali ve směru sever – jih, pokusné osoby tvrdily, že se jim spalo lépe a dobře si odpočinuly.

 


Jedna z představ směřování energetických proudů v pyramidě

 

A jak je to se změnami kovů uložených do pyramidy? O pokusech a patentu Ing. Drbala jsme už hovořili. Tisíce lidí si to znova vyzkoušelo samo. I dr. Schleicher si tento pokus ověřil a plně ho potvrdil. Volným okem jen těžko můžeme ověřit ostrost žiletky. Redakce televize ZDF se proto obrátila na Technickou univerzitu v Mnichově, kde pokus za podmínek vědecké kontroly zopakovali. Prof. dr. J. Eichmeier rozřezal napůl tupou žiletku na dvě části. Jednu polovinu vložil v příslušné výšce do správně orientované pyramidy. Druhou polovinu vložil do té samé pyramidy na jiné místo – volně bokem od „královské komory". Za týden porovnal obě poloviny této žiletky rastrovým elektronovým mikroskopem a zjistil výrazné rozdíly. Volně uložená polovina měla typické rýhy a brázdy zatupeného kovu. Na „regenerované" polovině se rýhy upravily do souběžných řad, přičemž se podstatně zúžila šířka ostří. Prof. Eichmeier k tomu ještě dodal, že při tomto „konzervovaní" kovů se lépe osvědčil kartónový model než plexisklo, které vyvolává určité magnetické efekty.

Jaká síla mění molekulovou strukturu a tím i uspořádám atomů v ocelové žiletce? Proč tento experiment funguje jen v pyramidě, a ne například v kostce nebo ve válci? Jakými neobvyklými vlastnostmi se vyznačuje pyramidový tvar a proč působí tajuplná síla jen tehdy, když hrana pyramidy míří podle kompasu přesně na sever? Dnes už není možné popřít, že k těmto změnám dochází nejen při oceli, ale i při jiných látkách, ale nedozvíme se nic určitého o tom, jak se odehrávají. Dr. Kirchner vzpomíná americké vědce, kteří usuzují, že vnitřek pyramidy představuje pro energii vyzařovanou pokusnými předměty jakési vězení. „Energie tedy nemůže proniknou bočními stěnami ven, ale neustále se odráží dovnitř." Nepřetržité odrazy prý způsobují změnu struktury.

Desítky lidí se pustily do pyramidových experimentů s pokusnými objekty od výmyslu světa. Všichni si udělali modely pyramid různých velikostí a z různých materiálů, umístili je do zahrady, sklepa, na půdu, do ložnice, na nafukovací matraci, zakotvenou v bazénu a dokonce i do ledničky a ukryli do ní nejrůznější věci. Šestnáctiletý mladík uzavřel do krabičky z umělé hmoty mravence a ti ztuhli už po čtyřech dnech. Stejně starý gymnazista popsal svůj experiment s mouchami, které „vystrčily nožičky" už po dvacetičtyřech hodinách. Těm ubohým zvířátkům zřejmě chyběl kyslík, voda a potrava.

Jedna učitelka, právě na prázdninách, vložila kousek plesnivého chleba do své pyramidy potáhnuté pergamenovým papírem a celé toto třicet dva centimetrové umělecké dílo odložila do sklepa, „protože je tam krásně vlhko a plísně mají vlhkost a tmu rády". Po osmnácti dnech nebylo po plísni ani památky a chléb se rozpadl na mouku. Bum!

Zaražený zůstal i jeden důchodce, když do skleněné pyramidy postavil jednu z těch malých svíček, které se používají do deskových ohřívačů. Napsal, že vlastně chtěl jen zjistit, jestli plamen hoří rovnoměrně. Když plamínek pro nedostatek kyslíku neustále zhasínal, šedesátiletého pána hra přestala bavit a nechal pyramidu na poličce na knihy. Za devět dní, když šel okolo, se do pyramidy podíval a zjistil, že ze svíčky se stal nějaký zmrzačený voskový palec. Její deformace se dala těžce svalit na podzimní teploty, protože ani jedna svíčka v místnosti neukázala žádnou změnu.

„Řádně vystrašená" byla i amatérská malířka, která z čiré radosti maluje olejovými barvami miniatury, hýřící barvami. Paní Elka postavila čerstvě namalovaný obrázek na dřevěný podstavec ve dvacet osm centimetrů vysoké skleněné pyramidě. Ne že by jí šlo o experiment, ale jednoduše to udělala proto, že její poslední práce znázorňovala domeček, kočku a úplněk měsíce pěkně vynikala za skleněnými trojúhelníkovými stěnami pyramidy. Za týden se jí zdálo, jako kdyby se miniatura změnila. Za další tři týdny „měsíc po kapkách stekl z oblohy, barva hnědočerné dřevěné střechy úplně zkůrovatěla, tmavomodrá obloha intenzívně zářila a zadek kočky se vypařil do vzduchu." Prima efekt!

Stejným směrem míří i pokus s úplně banálním včelím medem, který uskutečnili jedni manželé. Bydlí v činžáku v 8. patře a svoji malou, 14,5 cm vysokou pyramidu z plexiskla si koupili. Po snídani nalil manžel dvě lžičky medu do malého hrnečku a položil na připravený podstavec ve vnitř pyramidy. Po dvaceti čtyřech dnech se z medu stala hrudka, „která na dotyk vypadala jako ztuhlý vosk". Při uklizení obývacího pokoje věrná manželka neúmyslně posunula pyramidu z její severojižní polohy a – čáry – máry – už za šest dní včelí med tekl z hrnku lépe než kdykoliv předtím.

Tyto skoro náhodně získané výsledky potvrdily „puntičkářské typy". Máme na mysli ty přátele, tiché spoluobčany, kteří si každý den starostlivě vedou přesný registr a svoje pokusné objekty váží dokonce na citlivých váhách. Jeden z nich si zhotovil model pyramid ze 4,5 mm řeziva z listnatých stromů. Svoji sérii pokusů odstartoval 19. března 1983 ve 12.30 hod. V pyramidě natočené v severojižním směru leželo sedm dní staré slepičí vejce, které vážilo 60,2 gramu. Druhé vejce zůstalo mimo pokusného prostoru. V místnosti, kde se experiment konal, byla průměrná teplota 19°C.

4. října – po 200 dnech! – ztratilo vejce v pyramidě 58,8 procent své váhy, žloutek byl žlutý, vůně úplně normální a vejce poživatelné. Kontrolní vejce mimo pyramidy smrdělo na sto honů. Další dlouhodobé pokusy potvrdily tyto výsledky.

Kouzla? Čarodějnictví? Magie? Podvod nebo klamná představa? Obrazotvornost je sice jedinou zbraní v boji proti skutečnosti – ale tady byla mimo hry. Pokusné předměty se změnily měřitelným a viditelným způsobem, výsledky se dají kdykoliv reprodukovat tak, jak to vyžaduje věda. Jen nikdo nezná odpověď na to, co se vlastně děje a proč.

 

Pyramidální brusič čepelek

A nyní vám prozradíme, jak si takový pyramidální brusič žiletek vyrobíte.

Základní vzorec: Strana čtvercové základny pyramidy (z) se rovná výšce pyramidy (v) násobené polovinou Ludolfova čísla z = v . π/2.

Poloha pyramidy: Strana základny (ne rohy) směřují na sever, jih, západ a východ.

Umístění žiletky: Musí být v jedné třetině výšky pyramidy.

Poloha žiletky: Po délce sever – jih (ostří směrem na západ a východ). Žiletka musí být položená tak, aby ostří bylo volné, např. na zřezaném korku, svíčce a pod.

Materiál: Papírová lepenka, asi 1 až 2 mm silná, čtyři rovnoramenné trojúhelníky, z kterých se bude pyramida vyrábět, slepte plátnem nebo silnou lepicí páskou. Je dobré natřít povrch bezbarvým lakem.

Jak dlouho bude žiletka pod pyramidou: Po prvé jednou v týdnu, než se s ní začnete holit, aby se „zaklimatizovala", a potom se s ní můžete za 24 hodin holit. Po oholení ji dáte vždy znovu pod pyramidu zregenerovat.

Náklady na zhotovení pyramidy uhradíte z peněz, které ušetříte na žiletkách. Pyramidu nestavte na televizi anebo na radiopřijímač. Při zachování těchto podmínek si můžete pod pyramidou mumifikovat malou rybku, ale i kapra, ještěrku a pod., ale museli byste si vyrobit pyramidu větší. A když se vám do ní nepustí moli, můžete ji léta ukazovat přátelům. Možná objevíte ještě další zákonitosti tvarového působení pyramidálních těles!

 

Co na to říká věda?

Jak vysvětlují odborníci popsané jevy? Všechno nasvědčuje tomu, že objekty umístěné v přesně stanoveném místě pyramidy podléhají zvláštním vlivům. WashIngtonští vědci Mankind Research Foundation, zabývající se hraničními jevy, dospěli k následujících závěrům:

- každý předmět vyzařuje nějakou určitou energii
- energie v prostoru Cheopsovy pyramidy, orientované přesně ve směru sever – jih, umocňuje působení zemského magnetického pole
- tato energie nepůsobí mimo prostoru pyramidy, v ní se však nepřetržitě reflektuje

 

 

- toto vyzařování se koncentruje v místě královské komory
- působení se projeví jen když je pyramida zhotovená z elektricky nevodivého materiálu, tedy např. skla, papíru, dřeva, plastů anebo kamene
- u kovů se působení projeví ve formě změněné molekulární struktury
- při organických látkách vyvolává „pyramida" dehydrataci, ničí hnilobné bakterie.

 

Pyramidální síla byla na světě

Závěry, ke kterým dospěli experimentátoři formuloval R. K. Morfei (1976) následovně: „Všechny živoucí bytosti, zahrnuje v to člověka, jsou ovlivňovány biokosmickou energií a pyramidy tuto energii sbírají jakoby v ohnisku." Tato energie je dávno známa na Východě a učenci jí dávali různá jména: Mesmer ji nazýval „animální magnetismus", Reichenbach „od", W. Reich „orgon", Ing. K. Drbal byl přesvědčen, že „fyzikální, chemické a biologické procesy se mění působením formy prostoru, v němž se uskutečňují".

Důležité je, jaké formy působí jak intenzívně na jaké procesy. Účinné jsou, mimo pyramid, také koule. Výzkumy, které byly pak dále v tomto směru vedeny, přinesly řadu zajímavých objevů (E. Mc Luhan a další). Moffet podává jejich přehled a soudí, že „rostliny a rostlinné produkty se zdají být pro působení pyramidové energie zvláště senzitivní" (např. rostliny uvnitř pyramidy klíčí a rostou rychleji, jsou zdravější a nesou více plodů, případně vykazují tyto výsledky, jsou-li zalévány vodou, která byla uložena týden nebo déle v pyramidě).

Energie pyramid je označována také jako „biokosmická energie" a stala se již předmětem poměrně značného počtu monografických prací (viz bibliografie).

 

Bibliografie

Andrevs, T.: Cítění aury. Budapešť, 1993
Barbarin, G.: Le secret de la Grande pyramide. Paris, 1955
Bindel, E.: Die ägyptische Pyramiden als Zeugen vergangener
Mysterienweisheit, Stuttgart, 1975, 4. vyd.
Brennan, B. A.: Léčivé ruce. Budapešť, 1993
Bowman, C: Věda o krystalech. Debrecín – Maďarsko, 1993
Bonardel, F.: L´Hermétisme. Paris, 1985
Buttlar, J.: Adamova planeta. Bratislava, 1993
Cayce, E.: Edgar Cayce on Atlantis. New York, 1968
Ceram, C. W.: Oživená minulost. Praha, 1972
Däniken, E.: Oči sfIngy. Bratislava, 1991
Däniken, E.: Kosmické stopy. Bratislava, 1992
Donnely, I.: Atlantis, svět předpotopní. Praha, 1924
Godson, P.: Barvy a zdraví. Budapešť, 1992
Haich, Z.: Zasvěcení. Bratislava, 1994
Hnilica, J.: Zvláštní léčebné metody, Praha 1993
Jamblich: O mystériích egyptských. Praha, 1922
Janča, J.: Psychotronika pro každého, Praha, 1992
Kehnscherper, G.: Hledání Atlantidy. Praha, 1981
Konratov, A. M.: Zaniknuté civilizace. Bratislava, 1974
Lasenic, P. de: Egyptské hieroglyfy a jejich filozofie. Praha, 1935. 2. vyd.
Lasenic, P. de: Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení. Praha, 1936
Latak, J. M.: Tajemnice piramidy Cheopsa. Zakopané, 1992
Lemesurier, P.: Geheimcode Cheops. Freiburg Br., 1988, 3. vyd.
Mack, L.: Nevysvětlitelné záhady. Bratislava, 1994
Masson, H.: Dictionnaire initiatique. Paris, 1970
Merežkovskij, D. S.: Tajná moudrost východu. Brno, 1992
Michalovski, K.: Nejenom pyramidy. Bratislava, 1977
Moffet, R. K.: Secrets of the pyramids revealed. 1976
Mostovicz, A.: My z kosmu. Praha, 1988
Nákonečný, M.: Lexikon Magie. Praha, 1993
Parkerovci, D., J.: Atlas nadprirodzených sil. Bratislava, 1993
Puač-Hapi, D.: Škola bioenergie. Most, 1989
Scharamon, S.: Základní kniha o čakrách. Praha, 1993
Schneidman, S.: Tajuplné místa země. Bratislava, 1993
Schul, B. – Pettit, E.: The secret power of pyramids. 1975
Spence, L.: Byla nebyla Atlantis. Praha, 1967
Toth, M. – Nielsen, G.: Pyramid power: Kosmische Energie der Pyramiden. Freiburg Br., 1987, 5. vyd.
Weimünster, R. Ph.: Praxis der Pyramidenergie. Stutgart, 1990
Weissen-Szumlanska, M.: Origines, atlantiques des anciens Egyptienns. Paris, 1965
Wohlbold, H.: Mysterienweisheit. München, 1927
Zamarovský, V.: Bohovia a králi starého Egypta. Bratislava, 1986
Zamarovský, V.: Jejich veličenstvo pyramidy. Bratislava, 1986
Zajdler, L.: Atlantida. Praha 1972.

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Úryvok z knihy Chalila El Hakima: TAJEMSTVÍ PYRAMID


KNIHU je možné zakúpiť na tejto adrese.


 

Súvisiace:

PYRAMÍDY
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy