OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

CHEOPS STAVITELEM? 10. Jak se těžily kvádry (ALTERNATIVA)


Diodóros Sicilský: “Navzdory obrovským rozměrům staveb zde není žádná stopa ani po náspu, ani po lámání kamenů, jako kdyby byla vytvořena naráz, nějakým božstvem.”

 

›› V KLASICE jsme uvedli experiment Joshe Byrnese.
Nyní si přiblížíme, jak to probíhalo ve skutečnosti a kde se co těžilo.
Těžbou bylo možné těžit:
- vápenec tvrdý t.zv. křemičitý
- vápenec měkký t.zv. slínový
nebo

Vápenec tvrdý se nachází na úpatí pyramid, je těžko opracovatelný, odolává působení vody, nerozpadá se ve vodě. Na obrázku TL1 až TL8 v dílu A10 je uveden postup při těžbě tvrdého vápence. Když se podaří vytvořit důlek pro dláto, tak je možné vytvořit prvoúhlý kvádr, který se dále už nedá opracovávat měděným nářadím, které bylo k dispozici.

Vápenec měkký z wádí představuje nadmíru přijatelnou surovinu a aglomeraci vápencových bloků, protože po určité době ponořené do vody se rozloží a s přidáním dalších agregátů vytvoří těsto z kterého lze vytvořit vápencový blok. Podle prof. Davidovitse vhodnou kombinací komponent lze vytvořit blok s požadovanou tvrdostí. Experiment bude popsán v následujícím dílu.

Německý geochemik D. D. Klemm z univerzity v Mnichově provedl analýzu vápence z pyramid z lomů kolem plošiny Giza a došel k poznání, že 97 až 100% bloků z pyramid je vápenec ze slínových vrstev ve Wádí pod plošinou Gíza. Kameníci nevybírali tvrdý vápenec blízko pyramid kromě pozdějších oprav. Když vyčerpali měkký vápenec, pokročili dále.

Podle geologa L. Lauriho je měkký vápenec příliš drolivý a v surovém stavu nevhodný pro vytváření a opracování kvádrů. Důkazem je tělo Sfingy z měkkého vápence, které je velmi erodované následkem působení vody a hlava z tvrdého vápence, i když vyčnívala z písku, je nedotčena (kromě vnějších zásahů Napoleonových dělostřelců).

Podle 'Miroslav Verner Pyramidy 180' se Sfinga nachází na místě, kde byly lomy, v nichž se těžil kámen na stavbu jádra Velké pyramidy. Podle Vernera tedy práce na Sfinze mohla být zahájena v této době stavby pyramidy, ale ne dříve.

L. Laury: Nevím, jak k tomu dr. Verner přišel. Těžilo se v lomech, kde byl k dispozici slínový vápenec. Když ho vytěžili, tak šli dále. Zbývající část připomínala tělo zvířete a mohla sloužit jako základna velké Sfingy. Spíš to vypadá, že kameníci vápenec těžili v dané lokalitě v jiné době, než stavěli pyramidu.

 


 

Americiký geolog K. L. Laury provedl podrobnou analýzu Sfingy a povdil to, co uvádí o stáří Sfingy na základě zkoumání eroze Sfingy R. M. Schoch ve své knize Cesty stavitelů pyramid. Ten přišel na to, že Sfinga je min.3× starší než pyramidy, resp. byla vytvořena v jiném období než pyramidy.

 

Co z toho plyne?
Pokud jsou reálné uvedené analýzy, tak přicházíme k následujícím závěrům:
● Pokud by pyramidy byly vybudovány ve stejném období, měly by mít stejný stupeň eroze jako Sfinga.
● Pokud je podle geologa Luriho měkký vápenec příliš drobivý, nebyl by vhodný ani pro stavbu pyramidy, ale přesto byla stavba provedena z měkkého vápence.
● Menší opotřebení pyramidy je způsobeno tím, že na něj nepůsobily stejné vlivy, např. voda.
● Tělo Sfingy je velmi opotřebované, přesto, že bylo tisíce let schováno pod pískem. Voda tedy působila na Sfingu ještě v době, kdy pyramidy neexistovaly.
● Sílu vodní eroze ukázal prof. Davidovits při experimentu se stavbou mini-pyramidy.
● Egypťané měli k dispozici surový vápenec, ale uměli ho upravit tak, aby byl vhodný pro stavbu.
● Jakým způsobem mohli kameníci kámen upravit předvede prof. Davidovits v následujícím dílu.
● Každopádně je v hodnocení vztahu Sfingy a pyramid mnoho nesrovnalostí, které se dalším výzkumem mohou objasnit.

 

Příště se seznámíme s další možnou technologií, kterou staří Egypťané disponovali a tou je výroba geopolymerů.

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 10. Jak se těžily kvádry (KLASIKA)
https://www.cez-okno.net/clanok/cheops-stavitelem-10-jak-se-tezily-kvadr...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba


Sekcie: