OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

CHEOPS STAVITELEM? 9. Jak se tvořily nádoby z tvrdého kamene (ALTERNATIVA)


Miroslav Verner – Pyramidy: “Komplex Stupňovité pyramidy odrážel v mnoha ohledech jiný svět, než byl ten z konce pravěku.”

Historicky jsme se dostali na začátek dynastického Egypta, kdy kamenné artefakty existovaly, ale nikdo je v té době neuměl vytvářet, takže to muselo existovat mnohem dříve.

 

 

Umělé nádoby i artefakty není žádná pohádka. Profesor Davidovits dokáže ve své laboratoři vytvořit artefakty i z těch nejtvrdších kamenů. Na obrázku jsou sošky ze všech hornin, které se v přírodě nacházejí - vápenec, žula, rula, pískovec, dolerit, ...
Geologové nejsou schopni rozeznat, který kámen je umělý a který přírodní. Prof. Davidovits vysvětluje, že k tomu jsou potřeba špičkové měřící metody jako analýza pomoci synchrotronu, magnetické rezonance, Particle Induced Gamma-Ray Emission, Particle Induced X-Ray Emission, X-ray fluorescence a ty bohužel nejsou k dispozici při běžném posuzování hornin.

 

 

Cesta za aglomerací hornin ve starověkém Egyptě začala pro profesora Davidovitse na výstavě "Egyptské umění z doby pyramid", když zahlédl tvarovanou misku vyrobenou z nejtvrdší anortozitické ruly. Stěny jsou obdivuhodně tenké, jako kdyby byla nádoba vytvořena a modelována z měkkého materiálu hrnčířské hlíny. Na otázku, jak to mohli vytvořit egyptologové odpovídají, že ti tvůrci byli velmi, opradu velmi šikovní a takový artefakt vytvářeli po milimetru celý život.

Skutečnost byla poněkud jiná. Od pradávna hrnčíři uměli vyrobit z keramiky nádoby s úzkým hrdlem. Pokud by znali chemii přípravy pasty pro tvrdý kámen, nebyl by pro hrnčíře problém takové nádoby vytvořit.

 

Jak se takové nádoby z tvrdého kamene dají vyrobit?

Podle egyptologie byly nádoby z tvrdého kamene ze Staré říše 3 500 let př.n.l. vyrobeny rovnou tyčí a zahnutou klikou. Na klice jsou zavěšeny 2 kameny nebo 2 sáčky s pískem, které ručním otáčením vybrušují vnitřní prostor, samozřejmě, musí odbrousit veškerý materiál vnitřku a na stěnách zanechat stopy po broušení.
Na obrázku vpravo dole v hrobce Ceje jsou 2 dělníci, kteří otáčejí zahnutou klikou a vyábějí podle dosavadních výkladů nádoby z tvrdého kamene. To je třeba upřesnit. První nádoba zprava je nádoba z egyptského alabastru - velmi měkkého materiálu, do něhož lze vyhloubit otvor s použitím octové vody. Druhá nádoba je keramická, která má hubici, kterou není možné primitivními nástroji do kamene vytesat.
Spíše to vypadá, že dělníci provádějí mísení kapaliny v hotových nádobách.

 

 

Geopolymery nejsou pouhou teoretickou otázkou akademiků, ale již v současné době mají široké uplatnění v průmyslu a dopravě.

 

VLASTNOSTI A UPLATNĚNÍ

Geopolymery nabízejí široké a různorodé uplatnění. Pro svou extrémní odolnost mohou sloužit jako vynikající izolace a stavební materiál. První aplikace ve stavebnictví pocházejí z let 1972–1976, kdy byl geopolymer nanášen na dřevotřískové desky, aby zvýšil jejich ohnivzdornost. Geopolymerní cement Pyrament™ byl použit například na opravu letištní plochy v Los Angeles. V brzké době lze očekávat využití geopolymerů při výstavbě silnic, mostů, budov a jiných původně betonových staveb.

Mechanické vlastnosti geopolymerů hlavně pevnosti v tlaku rostou i v časovém období 360–520 dnů (vývoj pevností je sledován již devět let) ,vykazují minimální smrštění, mikromechanické a další mechanické vlastnosti jsou stále ve stadiu výzkumu. Narozdíl od současného betonu, ze kterého jsou postaveny mosty nadjezdy a jsme svědky toho, že padá jeden za druhým, geopolymerový beton je trvanlivý a stářím se pevnost zlepšuje.

 

Využití v jiných oborech

Už nyní se tyto materiály využívají rovněž v jiných oborech např. na výrobu výfukového potrubí vozů Formule 1 nebo na výrobu tepelných štítů pro raketoplány. A do budoucna může být velmi podstatná stabilizace nebezpečných a radioaktivních odpadů pomocí geopolymerních matric (tzv. solidifikace) nebo schopnost zpracovat jako surovinu pro výrobu geopolymerů (alkalicky aktivovaných materiálů) odpadní produkty z teplárenských a energetických provozů. Tyto výzkumy v České republice provádí již řadu let Ústav skla a keramiky VŠCHT ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze (od roku 1973).

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 9. Jak se tvořily nádoby z tvrdého kamene (KLASIKA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-9-jak-se-tvorily-nadoby-z-t...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Joseph Davidovits
http://www.kemet.sk/joseph-davidovits

Geopolyméry
http://www.kemet.sk/geopolymery

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba


Sekcie: 

Komentáre