Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Pojedete do Egypta? Za týden vám nabídneme další zajímavost...
Původ a vznik gízských pyramid je dodnes zahalen tajemstvím. Přestože nejsou k dispozici žádná fakta o jejich účelu, egyptologové nadále tvrdí, že pyramidy jsou hroby. Pyramidy „kdosi“ vybudoval na gízské plošině, která je dnes na předměstí Káhiry. Ve vnějších ani vnitřních komorách žádné z tří pyramid nebyly nikdy objeveny žádné nápisy nebo výjevy, které by opravňovaly nazývat je hrobkami faraónů. Ale archeologové nás přesto dále přesvědčují o svých „pravdách“, včetně domnělé doby jejich vzniku. Podle nich je vybudovali egyptští faraóni v 26. století př.n.l. Mám své důvody tomu nevěřit.
Pyramidy nejsou žádné hroby
Později si ukážeme, že pyramidy skutečně nejsou žádné hroby - je to pouze fantaskní či spíše toužebná představa egyptologů, kteří se starověké stavitele pyramid nesnaží pochopit a nemají k tomu ani potřebné znalosti.
Nikde se ani nedozvíte čím jsou tři pyramidy v Gíze unikátní, jedinečné a doslova neopakovatelné. Ze všech doposud v Egyptě objevených, a je jich něco kolem 80, pouze gízské mají sklon stěn něco málo přes 50 stupňů! U všech ostatních staveb byl použit výhodnější sklon 43 – 45 stupňů. Je to sice malý rozdíl ve stupních, a přesto pro identifikaci jejich stavitelů naprosto zásadní.
Budete-li sypat volně na hromadu například písek nebo kamení, bude se postupně vytvářet homole ve tvaru pyramidy se sklonem stran asi 45 stupňů. Výška takového umělého kopce v podstatě není ničím omezena, nebortí se a poroste stále výš a výš.
Stejné pravidlo vymezné gravitačním zákonem platí i pro stavbu pyramid. Pokud se vám to vůbec podaří, pokuste se na sebe skládat opracované velké kameny bez malty. Budete-li úspěšní, můžete vybudovat kopii některé z pyramid, stupeň po stupni, metr po metru, výš a výš. Zvolíte-li úhel vnějších stěn 43 stupňů, stavba vám hezky poroste pod rukama. Pokud však zvolíte úhel přes 50 stupňů, tak jako u tří pyramid v Gíze, stavba se vám asi v polovině zhroutí. Sama od sebe. Pyramidu s tak nevýhodným stavebním úhlem nikdy nepostavíte! Věřte tomu.
A přesto takové pyramidy existují. Jsou jen tři, jsou středem pozornosti lidí z celého světa a stojí v Gíze.
Poznejme další unikátní fakt, nebo chcete-li, znovu objevme Gízu jako zeměpisný střed Země.
30. stupeň severní šířky
Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Z tohoto výhodného místa jsou vzdálenosti ke středu (geocentru) Země i k severnímu pólu stejné. Tuto skutečnost si můžeme dobře představit pomocí rovnostranného trojúhelníka s vrcholy ve středu Země, na severním pólu a na 30 stupni severní zeměpisné šířky.
Přesná pozice pyramid je 29°5851"N; 31°90"E, to je přibližně 1,5 km jižně od 30. rovnoběžky. Existuje několik teorií vysvětlujících půdorys pyramid v Gíze. Je dobře zdůvodněno, i když archeology dodnes neuznáno, že se dávní stavitelé pokusili stavbami zachytit obraz významného souhvězdí – v tomto případě jde o pozemský odraz postavení souhvězdí Oriona v době 10 500 př.n.l.
Avšak tento „detail“ nebeských pozic zachycených gízskými pyramidami se vedle dalšího znovuobjevení jeví skoro banální.
První znovuobjevení, 1864
Skotský královský astronom Charles Piazzi Smyth publikoval v roce 1864 objev popisující zakódování přesných geografických znalostí v pyramidě. Zda tento originální objev udělal sám Smyth, jeho současník Joseph Weiss nebo John Tailor, není známo. V každém případě, Egypt je zobrazen jako zeměpisný střed veškerého zemského povrchu již na prastarých mapách!
Pro objasnění, co je myšleno zeměpisným středem Země, použijme malý myšlenkový experiment:
Světová populace je rovnoměrně rozmístněna po celém povrchu zeměkoule a každý člověk se může letadlem dostat do jakéhokoliv koutu Země. Nyní se pokusme někde najít optimální místo pro velký fotbalový stadion s kapacitou pro všechny lidi na Zemi. Dalším kritériem musí být co nejkratší vzdálenost pro publikum. Ze všech průměrných cestovních vzdáleností ke stadionu vyberme tu nejmenší. Zeměpisný střed je pak umístěn na této minimální vzdálenosti.
Druhé znovuobjevení, 1973
Vědci v devatenáctém století neměli přístup k detailním celosvětovým mapám založeným na satelitních radarových datech, neměli k dispozici ani výkonné počítače potřebné k přesnému určení zeměpisného středu. První přesné výpočty provedl Andrew J. Woods, fyzik ze San Diega, až v roce 1973. Velmi nákladný výpočet za využití nejlepších počítačů světa tehdy financoval „Institut pro výzkum Stvoření“.
Výsledkem byl nový středobod na pozici 39°N 34°E, 500 km severně od Gízy poblíž turecké Ankary. Tím byl původně předpokládaný střed země v Gíze vyloučen, i když odchylka vzhledem k obvodu Země činila jen něco málo přes 1%.
Nové zjištění bylo pro všechny zúčastněné velkým překvapením.
Matematický vzorec světa
S novým výpočtem založeným na aktuálních mapách jsem byl schopen blíže specifikovat Woodovy výpočty. Je to opravdu tak, současné geografické centrum Země skutečně leží na souřadnicích 40°520"N; 34°340"E v dnešním Turecku.
Z výsledku vyplývající zeměpisná šířka byla stanovena výpočtem z přesných mapových dat povrchu Země a definována pomocí dvou nejdůležitějších matematických konstant π a e. To představuje nejmenší úhel v pravoúhlém trojúhelníku se stranami π a e. Souvislost mezi základními matematickými konstantami je obecně prezentována Eulerovou identitou: eiπ + 1 = 0
Mimochodem, na stejné zeměpisné šířce v Cydonii na Marsu byla vyfotografována 1,5 km dlouhá skalní skulptura, známá jako Tvář, s pěti velkými útvary po stranách, které připomínají pyramidy.
Jeden či dva objevy či shody okolností neznamenají jistotu, další objevy na nás ještě čekají.
Třetí znovuobjevení, 2003
Nejnovější výpočet je založen na digitálních výškových mapách ETOPO2 s bodovým rozlišením 3,7 km (bod na povrchu). Použitím jednoduché numerické metody pro přesné zjištění geografického středu může výpočet na současných PC trvat jen několik minut.
Mapový zdroj ETOPO2 znázorňuje nejen obrysy kontinentů, ale i jejich výšky v metrech (zpracovatelem je NOAA, National Oceanic and Atmospheric Administration).
Potopa
Kam se přesune střed Země, pokud hladina moře poroste?
Výsledek je překvapující. Jak je vidět na aktivní mapce, ideální střed Země se s rostoucí hladinou obloukem posunuje z Turecka na jih, ke skalní plošině v Gíze. Pomocí programu NOAA jsem zvyšoval hladinu moře po deseti metrech, krok za krokem. Mapka ukazuje navýšení mořské hladiny o 178 metrů nad současnou úroveň.
Při použitém rozlišení 3,7 km leží nový střed pevnin po navýšení hladiny o 178 metrů na souřadnicích 30°00"N; 31°100"E , což je pouze 2 km od gízských pyramid.
Zdá se, že jedna ze záhad je vyřešena. Pyramida se nachází v zeměpisném středu zemského povrchu jen za jistých specifických podmínek.
Navýšení mořské hladiny o 178 metrů, to je nová překvapující informace. Podle klasické geologie k tomu mohlo dojít kdysi před milióny let. Přesto má zjištěné navýšení hladiny přímý vztah k našim pyramidám.
Druhá pyramida
Nyní si zaspekulujme a soustřeďme se na Chefrénovu pyramidu, zejména povrch stěn v její horní čtvrtině, kde zbyly pozůstatky původního vápencového obložení. Spodní vodorovná hranice obkladu je ve výšce 178 metrů nad současnou úrovní moře! Jde jen o podivnou shodu okolností?
Tvar spodního okraje obložení je deformován způsobem připomínajícím působení vodní eroze, jako když vlny narážejí na příkrý břeh. Je těžké si představit, že pyramida takto byla postavena záměrně.
Je to samozřejmě jen spekulace, ale v jednou starém textu řeckého dějepisce Herodota je skutečně zmínka o pyramidách čnějících nad vodou. Také povrch nedaleko stojící Sfingy je viditelně narušen vodní erozí – a v našem případě by byla úplně pod hladinou.
Při tak vysoké hladině by čněly asi 33 metrů nad vodu pouze dvě z pyramid. Z těchto umělých ostrůvků bychom pak viděli novou pobřežní linii, vzdálenou jen pár kilometrů jihozápadně.
Východní Středomoří v době potopy
Na mapce je znázorněno teoretické navýšení mořské hladiny o 178 metrů. Gíza teď leží uprostřed světlého čtverce, pár kilometrů od moře. Pozoruhodné jsou poměrně malé změny v pobřežních oblastech dnešního Řecka, Turecka a Itálie. Oblast Mezopotámie – starověkého osídlení v dnešním Iráku – je naproti tomu kompletně zaplavená. Mnohametrové nánosy vysušeného bahna nad historickými rozvalinami tam ostatně nacházíme dodnes.
Příčina potopy takového rozsahu není ještě známá. Pokud by roztál antarktický ledovec, stoupla by hladina moří pouze o 80 metrů. Souběžné tání ledu v ostatních částech světa by ji navýšilo o dalších 5 metrů. A to by na potopu určitě nestačilo. Co a kdy se odehrálo v dávné historii zůstává dále hádankou. Jedno je však jisté: pyramidy v Gíze tam stály už předtím.
Pro cestovatele
Pokud plánujete dovolenou v Egyptě, určitě navštivte pyramidy v Gíte a zkuste si představit, kam až sahala mořská hladina. Stopy potopy uvidíte na vlastní oči. NezapomeŇte nám pak poslat do redakce nějaké fotky.
Příští týden, 23. 6. 2011, zveřejníme pro naše předplatitele mimořádně zajímavý fakt o tvaru pyramid v Gíze, o kterém se navíc můžete přesvědčit na vlastní oči na místě samém. V průvodcích se o něčem takovém nic nedozvíte!
Chufevova pyramida
Největší pyramida v Gíze. Původní délka její čtvercové základny byla 230 metrů, výška 146 metrů a sklon asi 51°50´. Její stěny původně byly obloženy lícováním z leštěného bílého kamene a vrchol černým dioritem. Jádro pyramidy bylo vystavěno z místního vápence.
Chefrénova pyramida
Druhá největší pyramida v Gíze. Délka strany základny je 215 metrů, výška 143,5 metrů, sklon 53°10´. Do stavebního komplexu patří Sfinga.
Menkauréova pyramida
Nejmenší z gízských pyramid. Délka strany základny je 108,5 metrů, výška 66,5 metrů a sklon 51°.
Pokus o stavbu pyramidy s nevýhodným stavebním úhlem
Jižní Snofrevova pyramida v Dášúru, jižně od Sakkáry: Je vysoká 101,15 metru s délkou strany 188,6 metru. Až do výšky 49,7 metru je její sklon 54°31´ a pak se mění na 43°21´; to dává pyramidě její charakteristický lomený tvar. Při stavbě se těleso pyramidy začalo bortit a úhel stěn proto musel být změněn.
Editace: Jiří Matějka
Zdroje
© Holger Isenberg, http://mars-news.de/pyramids/gizacenter.html
Institut for Creation Research:The Centre of The Earth, http://www.icr.org/pubs/imp/imp-002.htm
Eulerova identita: http://en.wikipedia.org/wiki/Eulers_identity
NOAA: http://www.noaa.gov/
http://www.ngdc.noaa.gov/mgg/image/2minrelief.html
Book Herodotus: www.losttrails.com/pages/Tales/Inquiries/Herodotus.html
Mapa ETOPO2: www.ngdc.noaa.gov/mgg/global/global.html
Viz také kapitolu Hamova archa,
J. Wojnar, Hlubina návratu; /www.gewo.applet.cz/egypt/hamarchy.html
Zdroj: WM Magazín