OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Pierre de Lasenic: Egyptské hieroglyfy a jejich filosofie II.


Písmo všeobecně

Podle hlavních období vývoje jazyka egyptského, dělíme egyptštinu na 5 následujících hlavních tříd:

1. staroegyptština, t. j. vědecká a literární řeč chrámová, jež od svého původu udržela se až do doby římské.
2. lidová řeč střední říše.
3. lidová řeč říše nové, čili novoegyptština.
4. řeč demotická, lidová řeč řecké doby Egypta, jež měla i svoje písmo.
5. řeč koptická, mluvená v křesťanské době Egypta a psaná typy řeckými.

Písmo v jazycích 1—4 sestává pouze ze souhlásek, jako téměř všechna orientální písma. Již od nejstarších dob jednotlivé hieroglyfické znaky byly zkracovány v běžném rychlém psaní, a tak vzniklo písmo, zvané hieratické, které však od původního hieroglyfického neliší se více, než naše typy tištěné od psaných písmenek.

Písmo hieratické postupem času rozpadlo se na dva druhy, to jest sestávalo buď z pouhých od sebe oddělených pevných znaků, nebo měnilo se v běžnou kursivu, ve které byla mnohdy i celá slova ve větě spojována. A tato kursiva dala konečně vznik tak zvanému písmu demotickému.

Tolik pouze ke všeobecné informaci; ze shora uvedených druhů jazyka a písma egyptského vzali jsme si v tomto pojednání za úkol zběžně studovati pouze jazyk staroegyptský a písmo hieroglyfické, původní, a to alespoň tak dalece, aby tomu, kdo prostudoval tuto příručku, bylo umožněno čísti základní a běžné znaky pomocí přiloženého otištěného slovníku.

Hieroglyfické písmo sestává z obrazů nástrojů, rostlin, zvířat, lidí nebo přírodních jevů a nebeských těles. Počet jeho znaků jest značný, ale k počátečnímu čtení postačí znaky, jež uvádíme v tomto dílku.

Směr písma šel původně od shora dolů; později z prava nalevo a mnohdy, podle vědeckého názoru, z důvodů dekorativních, bylo psáno i z leva napravo. Se zřetelem na moderní zvyk psáti z leva napravo, udržuje se v přepisu textů tento směr latince analogický. Určení směru, jakým bylo psáno jest jednoduché; hlavičky figurek textu jsou vždy obráceny k začátku řádky (viz obr. 6).

Kaligrafická pravidla staroegyptského písma vyžadovala rámovati jednotlivá slova do pravoúhelníků, jména králů pak do sploštělých oválů.

Znaky písma

Podle etymologického vývoje dělíme hieroglyfické znaky na tři hlavní třídy:

1. Znaky slovní nebo znaky obrazové v pravém slova smyslu, to jest ony, jež vyjadřují samy o sobě určitý slovní pojem. Později byly vedle toho též často užívány i pro napsáni slov jiných, jež obsahovala stejné souhlásky.
2. Znaky fonetické, jež vyjadřují pouhou slabiku nebo hlásku a mohou tudíž býti:
a) sylabické, to jest slabiky vyjádřené jedním znakem (počtem přes 120 podle Bergera).
b) alfabetické, to jest abecední písmena (kolem 24).
3. Znaky determinativní nebo determinativa, jež postavena za foneticky vypsaným slovem označují smysl.
Gramaticky s ohledem na význam a skladbu těchto znaků, vycházejíce od nejjednodušších ke složitějším, řadíme hieroglyfické prvky následovně:
1. Znaky fonetické:
a) abecední,
b) sylabické.
2. Znaky slovní.
3. Determinativa.

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Pierre de Lasenic


Celý TEXT i so slovníkom hieroglyfov nájdete na tejto adrese

 

 

Súvisiace:

Ako čítať hieroglyfy
http://www.kemet.sk/rubrika/ako-citat-hieroglyfy

Hieroglyfy
http://www.kemet.sk/hieroglyfy

Symbolistická škola starovekého Egypta
http://www.kemet.sk/stitok/symbolisticka-skola-starovekeho-egypta