OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

POKLADY OÁZ (Nové objevy ve starém Egyptě 2/6)


O oázách v Západní egyptské pouští ještě nedávno věděli jen nadšení dobrodruzi a pár zasvěcených odborníků. Ještě tak patřilo k všeobecnému vzdělání, že Alexandr Makedonský po dobytí Egypta podnikl nebezpečnou cestu do oázy Síwa, aby vyslechl ve slavné věštírně názor orákula na svoji připravovanou korunovací faraonem.
Svět zbystřil pozornost až v okamžiku, kdy v polovině devadesátých let egyptští archeologové oznámili objev rozsáhlého pohřebiště tzv. zlatých mumií na ploše několika čtverečných kilometrů na 6 kilometru u oázy Bahreja. Tím byl dán startovací signál: celá pouštní oblast Egypta je netušenou pokladnicí archeologických objevů. A jak k tomu podotýká prof. Anthony Mills, kanadský vedoucí mezinárodního výzkumného týmu, „navíc památky jsou z velké části nevykradené a do značné míry i nepoškozené“. Čeští televizní dokumentaristé měli nedávno možnost některá z nejvýznamnějších míst v Západní egyptské poušti navštívit.

Jsou zde desítky opuštěných hraničních pevností Římské říše (v jedné z nich byl dokonce objeven zlatý poklad), nejstarší křesťanské památky v Egyptě, rozsáhlé podzemní sběrné šachty na vodu, města bez lidí, kde se zastavil čas. Většina z těchto památek byla postavena v Římské době, dosud jsou neprozkoumány a veřejnosti zcela nepřístupné. Jen díky mimořádným povolením a úctě k prof. Miroslavu Vernerovi byla možnost zde natáčet a přinést tak originální, první svědectví o „zlatém věku oáz“, které byly ve své době dnes netušenou zásobárnou Říma a které svým způsobem zcela bezkonkurenčně přispěly k rozvoji Římské říše a do značné míry tím i evropské civilizace.

 


2. časť DOKUMENTU nájdete na tejto adrese

 

 

Zdroj: Tony

Prevzaté z: osud.biz

 

Sekcie: