OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Matematika

Šest miliónů tun těžká rovnice

Robert Bauval: “Kvadratura kruhu, π, Φ a ε a nové mysteriózní bezrozměrné přírodní konstanty, které se vynořují, nemluvě o měřítku, jež je stále pro stavitele a architekty záhadou. Mohl bych zde vyjmenovat mnoho dalších „náhod“, které vyplývají z matematické koncepce Velké pyramidy, avšak už jen tyto, které jsem vyjmenoval v této kapitole, mne uspokojily a přesvědčily, že tato pamětihodnost není ani zdaleka tím, čím by ji egyptologové chtěli mít.”

Veľká pyramída ako matematický model

Je veľmi dobre známe, že Veľká pyramída v Gíze obsahuje transcendentné číslo pí, takže matematicky predstavuje pologuľu alebo hemisféru. Tiež nemožno poprieť, že jej architekt či architekti zakomponovali do svojho diela astronómiu, smerovanie do štyroch svetových strán a tiež prepojenie s konkrétnymi súhvezdiami, hlavne s Oriónovým pásom. Je to stavba, ktorá sa považuje za zmenšený model priľahlej polovice nebeskej klenby. Je tiež známe, že základom architektonického návrhu je niekoľko prvočísel a to vrátane 7 a 11 a druhej mocniny 11, teda 121.

Veľká pyramída a skrytá matematika

Graham Hancock: Keď výšku Veľkej pyramídy vynásobíme 43200, dostaneme polárny polomer Zeme. A keď odmeriame obvod Veľkej pyramídy a vynásobíme ho 43200, dostaneme rovníkový obvod Zeme. Takže Veľká pyramída či už náhodne alebo podľa plánu odráža rozmery našej planéty. Počas dlhého temného obdobia stredoveku, keď sme ani nevedeli, že žijeme na planéte, boli rozmery planéty zakódované v mierke 1:43200 vo Veľkej pyramíde.

Božské poselství Velké pyramidy 2

"Je tu ale jiná záhada, kterou dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Je všeobecně známo, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod rovný obvodu kruhu, opsaného výškou pyramidy. To by ukazovalo nejen na znalost řešení kvadratury kruhu, ale dalo by se usoudit, že stavitelé pyramidy znali a dokázali vypočítat Ludolfovo číslo nejméně na pět desetinných míst. Tato úvaha je namístě i přesto,že základna pyramidy je zasypána pískem a vrcholek údajně chybí. Nebo pyramida žádný neměla? Aniž by vědátoři byli schopni alespoň připustit byť vzdálenou možnost, že stavitelé pyramidy by byli schopni znát Ludolfovo číslo a tím tedy byli schopni takové přesnosti, šmahem je to odmítáno jako zhola nemožné. Vždyť matematikové poprve dokázali vypočítat Ludolfovo číslo na pět desetinných míst teprve roku 1580 po Kristu!"

Stránky

Subscribe to Matematika