OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

V skratke

Ivo Wiesner: Bohové a apokalypsy

"Starobylé bonnské texty zaznamenávají, že před mnoha věky byl vzhled Země jiný, než dnes. Země obíhala kolem Slunce mnohem blíže a také směr jejího otáčení kolem vlastní osy byl opačný. Proto kdysi Slunce vycházelo a zapadalo na východě. Poměrně blízko Země obíhala další planeta několikanásobně větší než Země a byla obydlená vyspělou civilizací pocházející z oblasti Plejád..."

Prvý slovenský egyptológ

Ján Midžiak (76) je prvý Slovák, ktorý v šesťdesiatych rokoch študoval v Prahe egyptológiu. Diplom z nej však dostal až takmer o štyridsať rokov neskôr. Vtedajší režim mu najprv dovolil venovať sa krajine faraónov, potom mu túto lásku zakázal. Z odborníka na exotickú históriu sa tak stal stavbár, neskôr šatniar, recepčný či šéf reštaurácie, až zakotvil v hudobnom vydavateľstve českého speváka Dalibora Jandu. Vo vrútockom byte žije Ján Midžiak sám so spomienkami na svet pyramíd a prastarých tajomstiev. Pripomína mu ich kráľovná Nefertiti z obrazu, mušle zo Stredozemného mora, sošky faraónov, sfíng a množstvo fotografií z jeho archeologických výprav do Egypta.

Záhady faroského majáku

Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba druhý egyptský div – maják na ostrově Faros v Alexandrii? Maják na ostrově Faros byla bezesporu jedna z nejúžasnějších staveb starověku. Jeho stavba byla započata kolem roku 300 před naším letopočtem a dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem.

Mocného faraóna Ramesseho III. zavraždil jeho syn

Vedci zistili, ako dopadol prevrat spred troch tisícročí. Faraón zomrel, no sprisahanci neuspeli. Bol medzi nimi aj vládcov syn. Pred súdom stála kráľovná Tij a jej syn princ Pentawere. Práve oni mali zorganizovať palácový prevrat, v ktorom chceli prevziať moc v najbohatšom kráľovstve vo vtedajšom Stredomorí. Nejde o boj o moc zo stredoveku, jeden z prvých zaznamenaných násilných pokusov o prevrat sa odohral pred viac ako tromi tisíckami rokov v starovekom Egypte.

Stránky

Subscribe to V skratke