OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov | Doba Polobohov
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia | 2. dynastia
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia | 4. dynastia | 5. dynastia | 6. dynastia
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia | 8. dynastia | 9. dynastia | 10. dynastia | 11. dynastia
STREDNÁ RÍŠA (1994-1797 pr.Kr.)
12. dynastia
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1797-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia | 14. dynastia | 15. dynastia | 16. dynastia | 17. dynastia
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia | 19. dynastia | 20. dynastia
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1078-715 pr.Kr.)
21. dynastia | 22. dynastia | 23. dynastia | 24. dynastia | 25. dynastia
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia | 27. dynastia (1. perzská nadvláda) | 28. dynastia | 29. dynastia | 30. dynastia | 31. dynastia (2. perzská nadvláda)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia (Macedónska) | 33. dynastia (Ptolemaiovská) | 34. dynastia (Rímska)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Novinky

  • Egyptológ Martin Odler

    Egyptské pyramídy, stavby starovekej pohrebnej architektúry, sú už dlhé roky veľkou záhadou pre vedcov. Aj keď na mnohé otázniky sa už našli odpovede, stále vychádzajú na povrch nové objavy, ktoré vyvracajú niektoré predchádzajúce tvrdenia. Je to aj osobná skúsenosť egyptológa Martina Odlera, mladého muža z malej dedinky v Turci, ktorý v Prahe na Karlovej univerzite vyštudoval pravekú, stredovekú a klasickú archeológiu a pridal si k nej aj egyptológiu. A už deväť rokov je súčasťou vedeckého tímu Českého egyptologického ústavu, ktorý vďaka vynikajúcim výskumným výsledkom má otvorenú cestu nielen k egyptským pyramídam, ale aj do Sudánu. Čo nevidieť ho opäť čaká cesta do severnej Afriky, stihol však ešte prednášku v Bratislave a stretol sa aj s Ľubicou Hargašovou.

  • OBJEVENY 3 600 LET STARÉ JÁMY PLNÉ OBROVITÝCH RUKOU (+VIDEO)

    Archeologové nedávno v Egyptě učinili objev, který vypadá jako záběr z hororového filmu: tucty uřezaných rukou pohřbených ve starobylém paláci a kolem něj. Faraoni za to ale nemohou a ani žádné živoucí mumie. Jak mnozí teoretizují, tak s těmi hromadami rukou jsou spojeny spíše nějaké pradávné rituály.

  • NOVÁ TEORIE O CHUFUOVĚ PRAMIDĚ: Jak věda mění náš pohled na minulost I.

    Ze všech komnat Chufuovy pyramidy je podzemní komnata tou největší, stejně tak jako nejzáhadnější. Je 46 stop dlouhá, 27 stop široká, vytesaná do vápencového základu, a je složité ji popsat. Vstup do sestupné chodby do podzemní komnaty je blízko podlahy severovýchodního rohu. Šest stop široká čtvercová jáma tvaru komínu byla vyražena ve středu země, blízko východní stěny. Tato čtvercová jáma je ve skutečnosti ústí jedenáct stop hluboké šachty, přestože v roce 1816 italský badatel Count Caviglia vyhloubil do jámy dalších 30 stop.

  • VELKÁ PYRAMIDA V GÍZE JE POSTAVENA V CENTRU ZEMĚ

    Pyramidologové vypočetli, že Velká pyramida v Gíze je umístěna v bary-centru – tj. v těžišti – všech pevninských povrchů Země. Velká pyramida nejenže je nejzáhadnější konstrukcí země, ale je i zeměpisným divem. Pyramidy zůstávají i tisíce let po svém postavení divem inženýrství, astronomie a matematiky. Velká pyramida v Gíze byla vytvořena v přesném bary-centru suchozemských mas tam, kde se protíná poledník s nejdelší dráhou přes pevniny s rovnoběžkou nejdéle se táhnoucí přes pevniny.

  • EGYPT PLNÝ ZÁHAD XIII.

    Mýtus o Osirisovi a jeho výklad
    Chrám Izis vo Philae
    Vápenec – dynastický a granit – predynastický Egypt?
    Premiestnenie chrámu = znesvätenie?
    Stopy opracovania pílovým kotúčom
    Chrám v Karnaku – vek minimálne 12 000 rokov?
    Abúsír – centrum starovekej kataklizmatickej udalosti?

  • PRED FARAÓNMI: Dôkaz vyspelej civilizácie v mysterióznej prehistórii Egypta III.

    Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.