OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Z histórie

Důkazy starověkého strojního obrábění pyramid v Gize (+VIDEO)

Myšlenka využití strojů k získání výrobků se vynořila až v 17. a 18. století, v protikladu k používání ručních nástrojů v dřívějších dobách. Ovšem v dávných dobách se strojů používalo daleko víc (a možná mnohem víc) než se všeobecně předpokládá. Nedávno se objevily nové důkazy, že velkolepý akt postavení egyptských pyramid byl dosažen převážně použitím strojních postupů obrábění.

To je určitě váza... (+VIDEO)

V Egyptském muzeu v Káhiře v prvním patře najdete zvláštní objekt, který nezapadá do kontextu ostatních exponátů. Je to kruhový objekt, o kterém egyptologové tvrdí, že je to váza a to i přesto, že už na první pohled to má s vázou pramálo společného. Objekt pochází údajně z krobky staré více jak 3100 let před naším letopočtem.

Mýtická Osirisova hrobka nalezena

Španělsko-italský archeologický tým v Egyptě našel starověkou reprodukci legendární Osirisovy hrobky, který byl bohem zemřelých v egyptské mytologii, v pohřebišti Sheikh Abd el-Qurna, na Západním břehu v Thébách. Převládá názor, že toto symbolické pohřební místo bylo používáno při rituálech ke spojení boha posmrtného života s ohromnou sílou reinkarnace a faraony.

GEOLOGICKÉ DŮKAZY NAZNAČUJÍ, ŽE BY SFINGA MĚLA BÝT STARÁ 800 000 LET

Jedním nejzáhadnějších a nejmystičtějších objektů na povrchu naší planety Země je bezesporu Sfinga v Egyptě na Gízské plošině. Jde o pradávnou stavbu, která zaměstnává výzkumníky od jejího znovuobjevení po současnost. Nikdo není schopen s naprostou jistotu doposud určit její stáří. Neexistují žádné jednoznačné písemné záznamy o době vzniku Sfingy. Nyní dva Ukrajinští výzkumníci vyslovili provokativní teorii, ve které tito dva vědci předpokládají, že Velká Sfinga v Egyptě je stará minimálně 800 000 let. Ona revoluční myšlenka je podpořena vědeckými poznatky.

SERAPEUM (Sakkára)

“Když Auguste Mariette v roce 1850 znovuobjevil Serapeum v Sakkaře, našel více jak 25 granitových boxů, přičemž jen jeden jediný byl stále uzavřený. Ostatní byly otevřené a prázdné. Podle slov Auguste Mariette se v jediném uzavřeném boxu nacházela mumie býka uctívaného jako boha Apise. Tato mumie má být uložena v Zemědělském muzeu. Když ale přijdete do tohoto muzea, najdete zde několik koster býků, ale žádnou mumii. Ze strany Auguste Mariette jde tedy o mystifikaci, neboť jeho údajný objev se používá jako argumentace, že dané místo sloužilo jako pohřebiště posvatného býka Apise.”

Stránky

Subscribe to Z histórie