V knihe Hermetica sa zachoval dialóg medzi božstvom Hermom Trismegistom (Thotom) a jeho žiakom Asklépiom (Imhotepom). V dialógu sa celkom otvorene hovorí o astronomických účeloch stavieb na skalnej plošine: „Nevieš, Asklépios, že Egypt je obrazom nebies a odrazom celého usporiadania nebeských záležitostí?" Teória publikovaná pred niekoľkými rokmi poskytuje prinajmenšom indície o súvislosti Sfingy so súhvezdím Leva v tej podobe, ako toto súhvezdie vyzeralo okolo r. 10 500 pred n. l. V tom roku mala byť Sfinga v deň jarnej rovnodennosti nasmerovaná presne na súhvezdie Leva. Možnosť, že Sfinga vznikla niekedy okolo r. 10 500 pred n. l., nevylučujú ani geológovia.

Přední český egyptolog Miroslav Verner se poprvé do Egypta vydal před 50 lety. Jsou tajemství, o která by stál, a Egypt mu je zatím nevydal?
Otázek je celá řada. „Nedávno jsme prozkoumali hrobku královny Chentkaus III. A já bych rád věděl, kterého krále byla matkou. Teď čekám na výsledek výzkumu sousední hrobky. Mohl by přinést informace, které by tyhle otázky mohly zodpovědět,“ říká Miroslav Verner.

Niektoré výskumy sa v okolí pyramíd v Gize rozbehli už r. 1909. Pri vykopávkach sa objavila podzemná chodba v podobe dláždeného chodníka s dĺžkou 450 m, šírkou 22 m a s rôznymi odbočkami, vedúcimi na povrch. Iné odbočky spájali jednotlivé objekty popod zem. Klaus-Ulrich Groth, duisburský advokát a výskumník v oblasti pyramíd objavil túto informáciu v knihe Henriho S. Lewisa La Prophézie symbolique de la Grande Pyramide, ktorá bola vydaná len vo francúzštine. V nej sa píše:

J. A. West: “Staří Egypťané udávají u svých panovníků jména a dobu vládnutí. Když toto všechno sečtete, dostanete se přibližně do roku 36.000 BCE. Zároveň toto datum odpovídá poznatkům starověké indické civilizace, která také udává datum 40.000 BCE. Obě civilizace zadokumentovaly přesvědčení, že tady je jejich počátek. Je pozoruhodné, že jde o půldruhý precesní cyklus. Tedy předešlý zlatý věk.”