V obidvoch prípadoch rozbory potvrdzujú prvotné závery mojich pôvodných štúdií Veľkej Sfingy a síce, že Sfinga a ohrada Sfingy dokazuje významné zvetrávanie vyvolané zrážkami a eróziou (rozpadom), a jadro tela Sfingy s najstaršími časťami chrámu Sfingy predchádzajú faraónov Chefréna (cca 2500 p.n.l.) a Chufua (Khufu alebo Cheops, predchodcu Chefréna, vládol asi v rokoch 2551-2528 p.n.l.).

Zjistit, která pyramida byla postavena jako první, je stejný problém, jak dokázat jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Nedaleko egyptského města Edfu objevili archeologové dosud neznámou stupňovitou pyramidu. Její stáří se oficiálně odhaduje víc jak 4.600 let. To znamená, že je starší než Velká pyramida v Gíze. Nově objevená pyramida nemá žádné vnitřní prostory a nejsou žádné důkazy, že sloužila jako pohřebiště.

Když byly poprvé objeveny tzv. ventilační šachty v tzv. královnině komoře Velké pyramidy, byly zde nalezeny současně tři předměty: hák (viz. obrázek), koule a kus cedrového dřeva připomínající pravítko. Všechny tři předměty byly krátce po objevení šachet britským inženýrem W. Dixonem v roce 1872 ukradeny.

V dochovaných materiálech ze Staré faraonské říše se nachází řada odkazů, které jsou přinejmenším zvláštní. Podle staroegyptských záznamů měl bůh Thovt, který byl pro Egypťany symbolem moudrosti a který učil lidi řeči, matematice, psaní, čtení, astronomii a technice, vystoupit v doprovodu osmi prabohů ze „zářivého kamene“ neb, jak jinak, než z „tajemného vejce.“