Zmínky o „kouzelných zrcadlech“, které pomocí podivného kouzla dokážou prosvítit lidské tělo, byly považovány vždy za pouhou pohádku. Vše se ale změnilo v roce 1951, kdy archeologové vykopali v oáze Dachla, v Lybijské poušti severozápadně od Egypta, prapodivný předmět, o kterém se často zmiňovala starověká egyptská literatura - a který dokázal, že přímo před nimi ležel hmotný důkaz jejich existence.

Víte, tyto pyramidy, které byly nalezeny po celém světě, zdá se, že mají spojení s těmito... znalostmi, o geometrii, struktuře časoprostoru.
A pyramidy samotné reprezentují něco velmi úžasného, velmi pozoruhodného.
Tedy, že je nelze jednoduše vysvětlit konvenčním způsobem. Že? Prostě to nefunguje. Opravdu ne.

Moderní podoba archeologického výzkumu v Egyptě má svůj původ v druhé polovině devatenáctého století. Jedním z prvních mužů, kteří nahradili letitý hon za poklady a neustávající plundrování starověkých památek za systematický výzkum, byl britský profesor Flinders Petrie, kterého tak můžeme klidně řadit k pionýrům moderní světové archeologie. Jeho bystrá mysl, systematický přístup a neutuchající vůle po poznání nových skutečností je dodnes zdrojem mnoha poznatků, které o starověkých civilizacích máme.

Bol to pre archeologický tím zo švédskej Lundskej univerzity normálny pracovný deň, kedy kopali kvôli študijným a výskumným účelom. Avšak ten deň ich priviedol k objavu niečoho, čo malo veľmi ďaleko od bežnej veci. Pamiatky Egypta ako turistickej krajiny priťahujú veľa pozornosti turistov z celého sveta. Tajomstvo toho, ako boli postavené pyramídy a iné staroveké miesta zostáva záhadou, a majstrovstvo kresieb na stenách je stále dychberúce, dokonca aj po stáročiach.