Granit těžko mědí ranit
Chris Dunn: "Měl jsem mít přednášku současně s egyptologem Stephenem Mehlerem. Přinesl jsem si na úvod kus granitu a čerstvě vytvarované měděné dláto. Měl jsem i originál kladivo, které mi ale zabavili při odbavení na letišti (a to bylo ještě před 9/11). Sehnal jsem tedy narychlo současné kladivo."


Již mnoho tisíciletí se nachází důl, který je zdrojem červené žuly, v oblasti zvané Aswan v Egyptě. Na fotografii vidíte zlomený kámen napříč vrtem. Průměr samotného vrtu je enormní. Co je ale mnohem více důležité, že podle drážek můžeme určit, jak rychle se vrták zařezával do žuly. Vychází to na 2 milimetry na jednu otáčku. Něco takového vyžaduje víc než-li primitivní nástroje!
Podívejte se na přiloženou fotografii, na které je zachycena hlava sochy Ramesse II. Chris Dunn ve své knize Ztracené technologie stavitelů pyramid podrobně zkoumá technologické postupy opracování kamene Starých Egypťanů. Protože je inženýrem se specializací na opracování materiálů (a to včetně kamene), snaží se ve své práci poukázat na náročnost provedení některých detailů, které nezkušené oko egyptologa snadno přehlédne.
Vesměs jsme všichni obeznámeni s vnitřním uspořádáním Velké pyramidy v Gíze – alespoň v tom rozsahu, který je oficiálně znám. Stranou veřejnosti (a tedy pozornosti turistů) se nedaleko Velké pyramidy nachází podzemní chodby, které zjevně nebudou moc zapadat do oficiálního paradigmatu. Co je na nich naprosto fascinující, že upořádání těchto chodeb kopíruje strukturu uspořádání chodeb ve Velké pyramidě!
Dnes berieme ako samozrejmosť nočné mestské horizonty, pouličné svetlá a celkovú silu, ktorá poháňa naše moderné vymoženosti. Mohli však mať mudrci starovekého Egypta a Mezopotámie znalosti o elektrine, elektrickom osvetlení, alebo dokonca o technológii založenej na elektrine? Vzhľadom na niektoré archeologické dôkazy sa odpoveď zdá byť kladná.