OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

UTAJENÉ KOMNATY VELKÉ PYRAMIDY


Velkou pyramidu nazývají egyptologové hrobkou, přestože v ní nikdy nebyla nalezena žádná mumie, ani cokoli jiného, co by opravňovalo toto tvrzení. Pyramidu přisuzují faraonovi Chu-fu, jednomu z panovníků čtvrté dynastie (řecky Cheops), i když je tu jen "náhodou objevená" a také jediná narážka na jeho jméno, namalovaných červenou barvou jako údajné "kamenické znaky" vzhůru nohama (velmi neuměle a různými druhy znaků, z nichž některé byly užívány až mnohem později!) na pár kamenných bloků, ztracené v téměř zcela nepřístupných "odlehčovacích prostorách" nad takzvanou "královskou komorou". S největší pravděpodobností jde o podvod, což ostatně o Vyseho kousku tvrdili i všichni seriózní badatelé, kteří se tehdy Egyptem zabývali. Ve skutečnosti nebyly nikde ve Velké pyramidě objeveny žádné původní nápisy jakéhokoli druhu a jakýkoli důkaz, který by přisoudil její stavbu faraonovi Chu-fu, či dokonce prokázal, že jde o jeho hrobku, stále ještě schází. Jedinou skutečností je to, že Velká pyramida v Gíze skutečně a neoddiskutovatelně stojí.

Dlouho se zdálo, že se na oficiální, pravdu suplující pohádce o "Cheopsově pyramidě" už asi nic nezmění. Teď ale v tmách překvapivě zablikalo světélko!

Ředitel muzea egyptských starožitností Zahi Hawass hodlá tento měsíc poslat své lidi, aby vysoko nahoře na bocích pyramidy pátrali po záchytných bodech, které, jak doufá, ukážou, zda takzvané "ventilační šachty" z "královniny" komory, skryté hluboko uvnitř tohoto architektonického zázraku, skutečně ústí na jejím povrchu.

 

 

Následuje obrovské překvapení!

"Pokud ne," řekl Hawass "budu to považovat za signál existence dalších, dosud nezjištěných prostor uvnitř pyramidy."

Hawassova slova znamenají kardinální obrat jeho postoje vůči lidem, které dosud označoval jako "potrhlé pyramidology". Naznačuje, že je ochoten sejít se u čaje s inženýrem Robertem Bauvalem (který říká, že egyptské civilizaci je více než 12 000 let a je to ve hvězdách) a Grahamem Hancockem (gízská plošina je zrcadlovým obrazem části souhvězdí Orion) i Johnem Anthony Westem (tvrdícím, že Sfinx poškodily vytrvalé deště a záplavy před 15 000 lety); je to zkrátka signál, že konečně začal vážně uvažovat nad teoriemi, které dříve označoval za směšné.

Proč ten obrat?

V září se maličký egyptský robot vybavený videokamerou vyškrábal nějakých 65 metrů vzhůru šachtou k malým "dvířkům", objeveným před asi čtyřmi lety Gantenbrinkovým týmem. Zatímco svět "live" informovala obrazovým materiálem National Geographic, robot provrtal překážku, prostrčil otvorem kameru... a... nalezl další obdobná dvířka, která mu zatarasila cestu. "Podle designu tam musí být jedna nebo i více dutin." ... Všechny práce byly okamžitě zastaveny a Hawass sdělil, že uváží další postup.

Jeho lidé tedy nyní budou hledat místo, kde by šachta měla ústit na povrch - pokud ovšem existuje.

Ta malá dvířka neměla v šachtě pyramidy být...

Když Hawass a nejvyšší koncil pro egyptské starožitnosti zhruba před čtyřmi lety povolil aby vzhůru šachtou vystoupil první experimentální robot, ani ve snu je nenapadlo, že by v ní bylo možné najít cokoli, co by mohlo zapadat do schémat "potrhlých pyramidologů", ba ani další ověření či důkazy k "obecně známé skutečnosti", že pyramida je jen hrobkou. Výzkum měl ryze technický účel - šlo pouze o zjištění, zda lze staré šachty využít za účelem zlepšení mizerného větrání. Jenže pak robot zcela neočekávaně narazil na ta prapodivná dvířka. Pro Hawasse, který s gízským komplexem skutečně žije a dýchá, to bylo šokující odhalení a memento, že dávný komplex své skutečné tajemství asi ještě skrývá... ... a Gantenbrinkův technický tým, který se navíc dopustil zcela neakademické "nehoráznosti" a svůj objev neprodleně zveřejnil, z místa doslova vyhodil.

Jenže ke zprávám o možných neznámých, dosud skrytých komorách uvnitř pyramidy, kromě techniků přispěli i akademici, kteří si během krátkého pobytu povšimli věcí, které takřka sto let unikaly očím egyptologům. Následující zkušenost dokladuje, jak nezodpovědné je přenechat tak komplexní výzkum pouze fachidiotům jediného oboru.

Architekti Jean Patric Goidin a Gilles Dormion, členové francouzské archeologické výpravy, kteří v roce 1984 provedli architektonickou analýzu horizontální pasáže ve vstupu ke královnině komoře", byli ohromeni a nadšení. Jejich zjištění je skutečně pozoruhodné. I když oficiální zpráva hovoří z ohledu na egyptology poněkud suchým jazykem, fakta jsou fascinující: "Při zjištěné konstrukci designu stěn horizontálního koridoru lze stěží jakkoli zpochybnit skutečnost, že se za jeho zdmi nachází jedna nebo více dutin." Architekti si při podrobné analýze prostě povšimli toho, že na jednom místě koridoru je použit jiný druh kamene. Chodba má v tomto místě jakýsi schod, jehož kameny, včetně těch, které toto místo obklopují, mají navíc vzhledem ke zbytku chodby zcela odlišné opracování a velikost.

V jejich zprávě mimo jiné stojí: "Na rozličné nesrovnalosti, které jsme zjistili ve Velké pyramidě jsme v prosinci 1985 upozornili francouzské ministerstvo zahraničí. Také následující mikrogravitační testy v květnu 1986 odhalily nepopíratelnou a závažnou úchylku v hustotě masy pyramidy... Rozsah detekovaných fenoménů naznačuje, že jde o objemnou dutinu..." Vrt, provedený v srpnu 1986 za přítomnosti zástupců Francouzské komise pro elektrotechniku, k všeobecnému překvapení odhalil vrstvu jemného bílého písku.

O rok později zveřejněný závěr obou architektů zněl: "Nemůže být jakákoliv pochybnost o tom, že za zdmi horizontálního koridoru existuje jedna nebo více dutin. Hlavní dutina je situována k jihozápadní straně koridoru, což také odpovídá maximu, udanému mikrogravitačními přístroji ... Hlavní dutina může probíhat souběžně s galerií, podél západní stěny horizontálního koridoru ... a obdobná symetrická galerie může existovat dokonce i na východní straně. Ať už jsou tyto dutiny čímkoli, budou zcela jistě naprosto nedotčené a vzhledem k pečlivému zamaskování přístupu mají pravděpodobně důležitý smysl... ... byl zde použit komplexní základní systém, užívaný k maskovanému uzavření přístupu." Nenápadná zmínka Francouzů, kteří se zmiňují o tom, že "použitá technika patří mezi ty nejzákladnější na poli egyptské archeologie" hovoří za celé knihy.

Je to jeden z důvodů, který Hawasse konečně přesvědčil o tom, že pyramida dosud skrývá své tajemství?

Vžijeme-li se do jeho postavení, ledasco se vyjasní. Není z nejmladších a je v situaci, kdy se musí rozhodnout. Nejde o nic menšího, než o jeho odbornou pověst. Pokud nic nepodnikne, může se stát, že patřičné kroky udělá jeho nástupce a Hawass se dožije nesmírného zostuzení... Na druhou stranu - bude-li patřičně opatrný a na celé věci opravdu něco je, bude vše, co předcházelo rychle zapomenuto, a možný největší egyptologický objev všech dob navždy spojován s jeho jménem... Babo raď!

 

 

Když kdysi dospěl na gízskou plošinu řecký historik Hérodot, byla už mu dávná egyptská historie stejně vzdálená, jako nám dnes. Poznamenal, že mu sdělili, že tělo tvůrce pyramidy dosud spočívá pod ní, v prostoru s malým ostrůvkem obklopeným vodou. Jenže pyramida stojí na mocné granitové vrstvě a k Nilu je daleko.

Jiný člen francouzského týmu, architekt Hans Hansen, ovšem v této souvislosti napsal, že v západní straně pyramidy pod 35. vrstvou kamenů možná existuje další, skrytý vchod (hlavní vstup je v severní stěně). Hansen mimo jiné uvádí, že ve vzdálenosti 57,59 m je na západní nivelační čáře dodnes znatelný Hérodotem popisovaný průchod, dříve sestupující k místu nejnižšího stavu hladiny Nilu.

Od francouzských nálezů v roce 1986 dosud nebyly prováděny žádné další práce. Důležité ale je, že kamera egyptského robota "viděla" v šachtě vedoucí z královniny komory úplně stejný jemný bílý písek, jaký objevili Francouzi ve vrtu z koridoru.

O jaké "základní technice" se Francouzi zmiňují? S největší pravděpodobností jde o metodu "hydraulické uzávěry". Velmi dobře známý trik spočívá v tom, že kamenný blok uzavírající cestu do dalších prostor leží na povrchu písku, jímž je zasypána komora ležící pod ním. Uvolní- li se výpusť na jejím dně, písek "odteče" šachtou a klesající kámen uvolní vchod. Tentýž způsob byl používán i k uzavírání prostor v dokončeném díle, případně sloužících jako smrtící past...

Je známo, ale přehlíženo, že šachtu v podivně nedokončené "královnině komoře" původně uzavíral "odlišný kámen" (!), který objevitel nechal prostě odsekat. I bez ohledu na Gantenbrinkovým robotem objevená dvířka je tedy zjevné, že tato šachta nikdy nesloužila větrání. S největší pravděpodobností je spolu s "nedokončenou" komorou součástí zmíněného hydraulického mechanizmu. Logika říká, že kdyby tato šachta sloužila k větrání, těžko by si někdo dával práci s dokonalým maskováním poté, když bylo od dalších prací v komoře upuštěno. Zjevně šlo pouze o vzbuzení klamného obrazu "nedokončené místnosti" a pouze o objem těchto prostor! Pečliví stavitelé v rámci utajení mechanizmu raději vzali v úvahu nadbytečnou práci, spojenou s vybudováním "královniny komory", než aby umožnili otevření utajených prostor odtokem písku na povrch pyramidy, k němuž mohlo po poškození jejího pláště časem dojít i náhodně. Objem a tvar místnosti je tedy přizpůsoben tak, aby bezpečně pojal písek, který do něj měl tryskat po vyleštěných stěnách neobyčejně pečlivě vybudované šachty. To je vše.

 

 

 

Zbývá jen zjistit, jak funguje a odkud se spouští mechanizmus, jehož jediným úkolem je zvednout zdvojenou příhradu bránící odtoku písku.

Je málo známou skutečností, že hlavní vchod do pyramidy nebyl dosud otevřen! Zevnitř i zvenčí ho uzavírá granitový blok - a nikdo nemá nejmenší tušení o tom, co je v prostoru mezi těmito bloky! Jakým způsobem měly být otevřeny? Otevřou se skryté prostory až poté, když se někomu podaří regulérním způsobem "odemknout" hlavní vchod? Současný "vchod" do pyramidy prorazili lidé hrabivého arabského šejka... a nenašli nic! Nepočítali stavitelé pyramidy s podobnou eventualitou? Je klíč, či návod, k otevření prostor, kvůli nimž byla tato gigantická stavba zřízena, v jeho předsíni? To nikdo neví... Nečekej zázraky, vstoupíš-li zadními vrátky...

Pokud je má úvaha o účelu šachet a "královniny komory" správná, je pyramida nepochybně dílem skrývajícím cosi jako časovou schránku zanechanou kýmsi generaci, která dokáže pyramidu správně otevřít. Zapomeňme raději na vrtání a silový přístup. Ke každému trezoru existuje klíč. A myslím, že si můžeme být jisti tím, že budovatelé tohoto veledíla se postarali o všechny eventuality, takže se nám jednoho dne podaří otevřít.

Ne psím průlezem, ale hlavním vchodem!

 

Zdroj: WM magazín

 

Uverejnené s láskavým dovolením redakcie WM magazínu

 

AKTUÁLNE: Článok "Pod pyramidami v Gíze se skrývá rozsáhlý jeskynní komplex" nájdete na tejto adrese.

 

Sekcie: