PRED FARAÓNMI: Dôkaz vyspelej civilizácie v mysterióznej prehistórii Egypta III.
Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.
Chris Dunn – strojové opracovanie kameňa
JAW TOUR KÁHIRSKÉ MÚZEUM–FOERSTER (CZ)–MY TECHNO LAB: CHRÁMY A SFINGA–ROBERT BAUVAL–KEĎ SA ZOBUDIA ATLANŤANIA II.
Robert Schoch: Robert Bauval a já sledujeme tentýž objekt. Velkou Sfingu, která se dívá na plošinu Gíza, ale opravdu na to přicházíme z jiné perspektivy. Robert Bauval skutečně vychází z archeoastronomické perspektivy a každý ví o té teorii vazby s Orionem a jak se to váže zpět k dřívějšímu datu, řekněme 10 000-10 500 př.n.l. A já se na to dívám z geologického hlediska, dívám se přímo na ty skutečné kameny na zemi a přicházím ke stejnému závěru, takže se velmi dobře vzájemně doplňujeme, naše data se spolu shodují velmi dobře a jeden způsob, jak to shrnout je, jak mi už řeklo pár lidí: jsou to hvězdy na obloze a kameny na zemi.