OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 14


V minulém dílu Experiment 13 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami a chodbami. Dnes postoupíme na stavbu Královniny komory a šachet z ní vystupujících. K čemu šachty sloužily zatím neumíme říci, ale každopádně jsou důkazem o mistrovství egyptských stavitelů. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes...

 

Motto: La Rochefoucauld: „Jednou z tragedií života je smrt krásné teorie brutální rukou faktů“

 

Jak probíhala stavba Královniny komory

Stavba probíhala ve stejné výšce jako začátek Velké galerie. Na obr. 11 v pohledu od západu je patrna mohutná dvojitá sedlová střecha, na obr. 12 a 13 při pohledu od východu je vidět celková mohutnost sedlové střechy.

Střecha Královniny komory je o 20 m níže (obr. 21) než strop Královy komory, takže celkové zatížení je podstatně větší, přes to je na Královnině komoře střecha kde nejsou odlehčovací komory jako u Královské komory. Jejich účel byl pravděpodobně jiný než odlehčovací.

 

 

Stavba je provedena z leštěných, přesně přiléhajících vápencových bloků velikosti od 2 do 20 tun:

Sedlová střecha

Sedlovou střechu tvořilo z každé strany 6 kvádrů o rozměru 1,0×1,2×7,1×2,8, každý o hmotnosti 24 tun. Celková hmotnost 290 tun. Vrchní vrstva a asi 1/3 spodní vrstva 290/3=97 tun spodní vrstvy tvoří celkovou hmotnost střechy 387 tun. Hmotnost střechy Královniny komory přibližně odpovídala hmotnosti střechy nad odlehčovacími komorami Královské komnaty, takže statický moment byl zhruba stejný, proto technický důvod pro odlehčovací komory zde nebyl.

 

Stavební bloky

■ stěny: 228 bloků 2 až 4 tuny
■ podlaha: 8 bloků po 6 tunách
■ chodba: 100 bloků 2 až 10 tun

Stavba byla provedena v návaznosti na stavbu Velké galerie souběžně se stavbou dalších vnitřních dutin a větracích šachet a probíhala současně se stavbou okolních stavebních vrstev pyramidy, které postupně umožňovaly přístup ke stavbě komory.

Stavitel musel řešit stejný problém jako u Velké galerie, tzn. těžba přesných, leštěných kvádrů v lomu, jejich přeprava a uložení technologií 1, nebo tvorbou geopolymerů technologií 2. Opět se rozhodl pro metodu smíšenou, tzn. přesně lícovanou část stavby prováděl pomoci geopolymerů technologie 2 a hrubou stavbu pyramidy technoloogií 1. Ta umožňovala manipulaci s kvádry do 2 tun, ve které byla využívána rampa pro dopravu stavebních kvádrů. Důvodem pro použití geopolymerů byla praktická nemožnost manipulace s 24 tunovými kvádry vytěženými v lomu a doprava pomocí stovek dělníků po svahu rampy, kteří by se na místo stavby střechy ani nevešli.

 

Větrací šachty

Dalšími dutinami byly tzv. Větrací šachty jižní a severní, které nikdy nevětraly, protože nikde nevystupovaly na povrch pyramidy. O tom, jak byl prováděn průzkum Větracích šachet bylo uvedeno v dílu Experiment 2. Nyní se pokusíme objasnit, jak byly šachty konstruovány.

Konstrukce šachet byla součástí projektu stavby pyramidy a šachty byly budovány souběžně s její výstavbou. Nebylo možné do hotové pyramidy dodatečně vrtat tunely pro šachty. Již předem muselo být známé, jak bude situována Velká galerie, už při výstavbě severní šachty se počítalo s obchvatem Velké galerie, protože Královnína komora byla odchýlena směrem k východu a Velkou galerii musela severní šachta obejít.

 


(Obr. 19) Pravděpodobně měděná madla jsou na koncové přepážce na konci jižní šachty. Zatím nebyla analyzována. Elektricky byly obě strany koncové přepážky spojeny. Jestli mohla sloužit jako součást elektrického obvodu se ukáže až při dalším průzkumu, pokud bude povolen.

Na obr. 15 je znázorněno, jak probíhala jižní šachta a jak byla zakončena. Šachta měla tvar obráceného U profilu. A tady vznikl pro stavitele další problém, jak U blok vytvořit.

 

Buď:
■ prostor U v kvádru vyfrézovat obráběcím strojem
nebo
■ měděným dlátem vysekat a vyhladit brusným nerostem
nebo
■ vytvořit U profil z geopolymeru ve formě kvádru a pak ho uložit na místo
nebo
■ provést instalaci geopolymeru do formy přímo na místě
nebo
■ vytvořit U profil složením z menších kvádrů jako na obr. 16.

Stavitel použil posupu podle fáze stavby. Z obrázku vyplývá, že U profil byl vytvořern z geopolymeru jako monoblok, který byl uložen na místo šachty. Tvorba přímo do formy na místě by se obtížně realizovala. Jednalo se o menší kvádry do půl tuny, které bylo možné vytvořit na místě a nemusely se přepravovat s rizikem poškození.

Na obr. 18 je vidět, jak ze spodu šachta naráží na Velkou galerii a musí ji obejít.

Na obr. 17 se provádí průvrt první blokovací přepážky v jižní šachtě, z obrázku není patrné, jaké bylo složení stěn šachty. Na snímku od robota jsou boční stěny a strop hladké, jako by měly omítku, podlaha je hrubá. Cokoliv bylo do komůrky za první nebo druhý blokovací kámen vloženo, muselo být provedeno v době stavby, jinak přístup do komor šachtou nebyl možný.

O to bude zajímavější, až bude zveřejněno co už je známo vyvoleným, co je za druhým blokovacím kamenem. Zatím to můžeme považovat za blokovanou informaci. Větrací šachty mohly mít jinou funkci, o které můžeme zatím jenom spekulovat.

 

Na prvním blokovacím uzávěru šachty se nacházejí kovové elektrody. Na obr. 20 vlevo a vpravo z přední strany jsou zkorodovány kyselinou.

Na spodním snímku jsou patrné skvrny od malty na zadní straně desky, patrně od toho, jak byla kovová madla do komory instalována.

Část kovového madla leží na podlaze a čeká se na další výzkum, aby mohly být vyjmuty a podrobeny analýze, jestli vůbec byla měděná nebo z jakého kovu.

Vypadá to na modrozelený chlorid měďnatý, který vznikl působením kyseliny chlorovodíkové na měď:

2HCl + Cu = CuCl2 + H2

a při tom se uvolňoval plynný třaskavý vodík.

Madla zřejmě nesloužila k mechanickému ovládání, protože po jejich monáži už k nim nebyl přístup, ale sloužila k uskutečnění elektro-chemických procesů, ke kterým v pyramidě docházelo.

 

Závěr

V hlavní komnatě byly při objevu stěny pokryty vrstvou soli 1,27 cm silnou. To není žádný zázrak ani podvrh, ale důkaz, že v pyramidě probíhaly chemícké procesy ve spojitosti s kyselinou chlorovodíkovou a dalšími nerosty, např. natronem (Na2CO3). Kuchyňská sůl – chlorid sodný NaCl může vzniknout, např. neutralizačním procesem

HCl + NaOH = NaCl + H2O
nebo
2HCl + Na2CO3 = 2NaCl + H2CO3

v návaznosti na elektro-chemické procesy, které mohly v pyramidě probíhat nebo při tvorbě substrátu pro geopolymery, ve kterém se používal natron (v údolí Wádí natůn), který se též používal při balzamování.

V komoře pod horizontální chodbou se nachází komora K3 (obr. 1) o rozměrech 5×3 m, která byla naplněna čistým jemným křemičitanovým pískem s obsahem 99 % křemíku velikosti 100 až 400 mikronů. Tomuto druhu písku se říká „zpívající písek“, protože při větru vydává šeptavý zvuk. Původcem křemičitého písku je assuánská nebo i jiná žula ze Sinaje (granit), která obsahuje 55% křemíkových a křemenných krystalů, které dokázali staří Egypťané izolovat a vytvářet kamenné směsi, umožňující zpětně vytvářet žulu v různých podobách nebo křemenec takového složení které vyhovovalo pro další použití. Dalším použitím písku byla tvorba jemné a tvrdé malty, která umožňovala zabetonovat jemné milimetrové spáry při spojování mohutných kvádrů v Královské komoře, které vydržely i zemětřesení.

To není obyčejný pouštní písek, ale důkaz toho, že staří Egypťané dokázali chemicko-fyzikálními procesy rozložit i ty nejtvrdší nerosty jako žula a křemenec a připravit tak jemný substrát, který umožňoval vymodelovat z nejtvrdších nerostů artefakty všeho druhu a libovolné velikosti viz Experiment 5 od kamenných nádob, přes dokonale souměrné sochy až po kvádry, které dokázali libovolně modelovat a spojovat s dokonalou přesností při stavbě pyramidy.

Zkorodované elektrody (obr. 20) v přepážce na uzavíracím bloku jižní šachty svědčí o tom, že na elektrody z mědi působily roztoky kyseliny chlorovodíkové, pokud v pyramidě probíhaly elektro-chemické procesy“:

2HCl + Cu = CuCl2 + H2

a při tom se vytvářel modro-zelený chlorid měďnatý a uvolňoval se plynný třaskavý vodík pro další použití.

Příště se vydáme na jádro Velké pyramidy do stavby Královy komory...

 

Mojmír Štěrba

Exkluzívne


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii

Geopolyméry
http://www.kemet.sk/geopolymery

Pyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy


Sekcie: