Sfinga a její tajemné vchody
Na první fotografii z roku 1900 můžeme jasně vidět dvě díry na Velké Sfinze. Jedna se nachází na temeni hlavy a druhá hned za krkem. Obě vědou zhruba šest metrů dolů a náhle končí. Krom toho existuje ještě další díra na úrovni terénu u ocasu, která vede několik metrů pod úroveň terénu.


Vesměs jsme všichni obeznámeni s vnitřním uspořádáním Velké pyramidy v Gíze – alespoň v tom rozsahu, který je oficiálně znám. Stranou veřejnosti (a tedy pozornosti turistů) se nedaleko Velké pyramidy nachází podzemní chodby, které zjevně nebudou moc zapadat do oficiálního paradigmatu. Co je na nich naprosto fascinující, že upořádání těchto chodeb kopíruje strukturu uspořádání chodeb ve Velké pyramidě!
Thonis-Heracleion (egyptské a řecké jméno města) je město ztracené mezi legendami a realitou. Před založením města Alexandria v roce 331 před naším letopočtem, bylo toto město velmi slavné a považované za jedno z nejvýznamnějších měst, ke kterému připlovaly všechny lodě na cestě z Řecka do Egypta. Mělo též velký náboženský význam, neboť se zde nacházel chrámový komplex boha Amuna.
"To, co můžeme dnes najít v Egyptě, jsou proto příklady mimořádné technické vyspělosti starověkých inženýrů, které dodnes nenašly v akademickém výkladu egyptské historie své místo. Navíc se nám podařilo celý svět přesvědčit o tom, že staří Egypťané nebyli technicky zdaleka tak vyspělí jako Řekové a Římané, a rozhodné ne vyspělejší než současná západní civilizace, takže i dnešní Egypťané této báchorce věří a jiným výkladům odmítají důvěřovat."
V oblasti zvané Abu Garab se nacházejí ruiny Slunečního chrámu. Na rozlehlé planině plné kamenné suti se nachází zvláštní předmět – monoblok z bíle alabastrového kalcitu, který je ještě navíc umístěn na troskách těžkých kamenných desek, které zjevně tvořily podlahu původní stavby.