NOVÁ TEORIE O CHUFUOVĚ PRAMIDĚ: Jak věda mění náš pohled na minulost I.
Pridal KEMET.sk 16. február 2018 - 2:08
Ze všech komnat Chufuovy pyramidy je podzemní komnata tou největší, stejně tak jako nejzáhadnější. Je 46 stop dlouhá, 27 stop široká, vytesaná do vápencového základu, a je složité ji popsat. Vstup do sestupné chodby do podzemní komnaty je blízko podlahy severovýchodního rohu. Šest stop široká čtvercová jáma tvaru komínu byla vyražena ve středu země, blízko východní stěny. Tato čtvercová jáma je ve skutečnosti ústí jedenáct stop hluboké šachty, přestože v roce 1816 italský badatel Count Caviglia vyhloubil do jámy dalších 30 stop.
Pyramidologové vypočetli, že Velká pyramida v Gíze je umístěna v bary-centru – tj. v těžišti – všech pevninských povrchů Země. Velká pyramida nejenže je nejzáhadnější konstrukcí země, ale je i zeměpisným divem. Pyramidy zůstávají i tisíce let po svém postavení divem inženýrství, astronomie a matematiky. Velká pyramida v Gíze byla vytvořena v přesném bary-centru suchozemských mas tam, kde se protíná poledník s nejdelší dráhou přes pevniny s rovnoběžkou nejdéle se táhnoucí přes pevniny.
Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.
JAW TOUR: NEDOKONČENÝ OBELISK-MENKAUREHO PYRAMÍDA-VÝUKA JAZYKA KEMETU-OSIREON V ABYDOSE-ALCHÝMIA V STAROVEKOM KEMETE
“Jelikož nebylo známo, že by starověcí Egypťané žijící v období od 3.-1. tisíciletí př. n. l. měli vyvinutou strojní technologii, a od těch dob ani žádná jiná civilizace až do moderních dob, stavitelé odpovědní za kámen v Abú Rawáš a čedičový dvůr Chufuovy pyramidy museli žít v dávných prehistorických dobách. Důkazy hovoří samy za sebe.