Japonci našli tajné prostory pod Sfingou
Výzkum z roku 1987 vedený Japonským výzkumným týmem z Waseda university (Tokyo) zkoumal jižní a severní část a oblasti před předními tlapami Sfingy za pomocí ultrazvuku ve snaze objevit pod povrchem skryté prostory.


Na první fotografii z roku 1900 můžeme jasně vidět dvě díry na Velké Sfinze. Jedna se nachází na temeni hlavy a druhá hned za krkem. Obě vědou zhruba šest metrů dolů a náhle končí. Krom toho existuje ještě další díra na úrovni terénu u ocasu, která vede několik metrů pod úroveň terénu.
Mohli starí Egypťania sami vybudovať svoje gigantické pyramídy a paláce? Ľudia, ktorí len čítali v učebniciach histórie o týchto stavbách si myslia, že áno. Avšak mnohí z tých, čo v tejto krajine boli a prešli sa napríklad po Gíze, o tom pochybujú...
Záznam zo 17. storočia zaznamenal ďalší príbeh o robotovi. V strednom Anglicku našli zvláštnu hrobku obsahujúcu robota, ktorý sa pohyboval, keď votrelec stúpil na určité kamene na podlahe jaskyne. V tom čase bola rozekruciánska diskusia na vrchole, takže sa rozhodlo, že hrobka patrila rozekruciánskemu zasvätencovi. Vidiečan hrobku objavil, vstúpil do nej a našiel interiér jasne osvetlený lampou visiacou zo stropu.
Tradiční egyptologie přisuzuje stavbu Velké pyramidy Cheopsovi. Pojďme ale připustit ještě jinou možnost. Cheops byl posledním faraónem, který se pokoušel pyramidu zrekonstruovat. Inventární stela je dokumentem datovaným do 26. egyptské dynastie a obsahuje informace, že v době Cheopse existovala Sfinga a alespoň jedna ze tří pyramid v Gize.