Cookie Control

Tento web využíva cookies. SÚHLASÍM

Ďalším používaním webu s ich využitím vyjadrujete súhlas.

By using our site you accept the terms of our Privacy Policy.

(One cookie will be set to store your preference)
(Ticking this sets a cookie to hide this popup if you then hit close. This will not store any personal information)

About this tool

About Cookie Control

OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

☰ Menu

Chalil El Hakim: TAJEMSTVÍ PYRAMID XX.


 

Egyptská mystéria

Slovo mystéria, pochází z řeckých slov „míein to s toma", „zavřít ústa", tj. poznám, které je nutno uchovat pro sebe, v tajnosti. Pojmu mystéria bylo užíváno v několika významech. Mystérium je zasvěcovací, slavnostní dramatizace určitého mýtu. V každé vyspělé kultuře se konaly zasvěcovací obřady, které uváděly účastníky do tajemství daného esoterismu, např. zasvěcování v řeckých eleusínských mystériích mělo tři stupně: neofyt („s novým tělem"), mysta („zahalený") a epopta („vidoucí"). Zasvěcení bylo spojeno se symbolickým sestoupením do podsvětí. Mystéria tvořila jednotu s mytologií dané kultury, vyjadřovala její mýty v jejich symbolické dramatizaci a v obřadech, které měly zasvěcovací funkci. Byly to vlastně jakési živé obrazy, které stimulovaly prvky magického vědomí těch, kdo se jich účastnili a byli pro přijetí tajemství otevřeni.

Nejstarší známý mýtus světa - staroegyptský mýtus o Osíridovi a lsidě - byl vyjadřován v Isidiných mystériích, která se později v pozměněné podobě rozšířila i do Řecka (Isis je totožná s řeckou Démétér), Říma a jiných zemí. Konec konců tento zvyk pohanských dob převzalo křesťanství a vytvořilo vlastní mystéria (pašijové hry atd.). Dá se tedy říci, že mystérium vyjadřuje esoterní náboženství té které kultury. A protože se zde jednalo o komunikaci poznání slovy nesdělitelného, bylo používáno obrazů - kdo byl hoden, pochopil.


Posvátné egyptské znaky a amulety
1. Okřídleny sluneční kotouč – symbol rozprostírající se ochrany
2. Žezlo sechem - symbol úřední moci
3. Sloup džet - symbol trvanlivostí a stálosti
4. Oko vadž - symbol zdraví a hojnosti
5. Skarab cheprer - symbol síly k neustálé obnově života
6. Kříž anch - symbol života
7. Esetin (Isidin) uzel tejet - symbol magické moci
8. Vešbt - symbolický sluha zemřelého, který za něho vykonával práci v podsvětí

Smysl starověkých mystérií vystihl dobře Apuleius, sám jejich účastník a zasvěcenec, ve své knize Proměny - Metamorfózy (čili Zlatý osel), která vznikla v II. stol. po Kr. Z Apuleiova vyprávění plyne, že mystéria vytvářela přirozené předpoklady k iniciaci, neboť byla lidu blízkým převedením mýtu do oblasti jeho intenzivního prožívání. Mystéria vracela své účastníky k původnímu zážitku numinózního (tj. esoterně posvátného).

Byl to stav přirozeného prožívání ontologických tajemství – mystéria umožňovala prožití metafyzického, toho, co mýty vyjadřovaly jen slovy, byť obraznými. Nešlo zde ovšem o přímé poznání tajemství, nýbrž o jeho tušení, avšak právě to dávalo tomuto přirozenému filozofickému vztahu jeho hloubku i smysl. V mystériích nebyl mýtus interpretován, nýbrž prožit. V mysterijních zasvěceních se směřovalo zpět ke ztracenému pravědomí, nebyly zde prožívány symboly, nýbrž skutečné božské síly, byla to cesta ke kořenům živého bytí, k živlům, k prazákladům živoucího světa.

Tak jako kořeny veškerého západního esoterismu tkví v prehistorickém Egyptě, nacházíme v této tajuplné zemi i kořeny mystérií. Řekové na egyptská mystéria navazovali především proslulými eleusínskými mystérii s bohyní Démétér, v Malé Asii na ně navazoval mithraistický kult. Společným jmenovatelem isaických kultů a mystérií byla idea nesmrtelné přírody. Shoda základních prvků těchto mýtů a mystérií je nápadná v různých kulturách: např. tak jak Isis osvobozuje svého bratra a manžela Osírida, osvobozuje babylónská Ištar svého božského milence
Tammuze.

V různých kulturách je však zdůrazněn různý aspekt jediného tajemství Přírody.

O egyptských mystériích se znalci domnívají, že se praktikovala podle rituálu, který provokoval „hluboký pocit magické úzkosti", neboť po různých přípravách rituálního očisťování se dospívalo k „otevírám úst a očí bohů", tj. byla to konfrontace s „drsným tajemstvím" (mystérium tremendum). Historickým pravzorem mystérií jsou Ísidina mystéria, a proto ve všech kulturách Středomoří nacházíme jejich analogie: v Řecku jsou to Pallas Athéna, Démétér, Afrodité, v Římě Minerva a Ceres, v Babylóně Ištar, u Germánů Freya, u Slovanů Vesna a Lada, u křesťanů Maria, Eva a další. Jedná se o různé archetypy ženské, noční stránky přírody, o její démonickou podstatu, tj. o skutečnou metafyziku života. V mystériích vystupují veliká nadčasová a univerzální témata smrtí a znovuzrození, počátku všeho, věčného návratu a trvání, tajemství proměn.

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.


Úryvok z knihy Chalila El Hakima: TAJEMSTVÍ PYRAMID

 

Bibliografie

Andrevs, T.: Cítění aury. Budapešť, 1993
Barbarin, G.: Le secret de la Grande pyramide. Paris, 1955
Bindel, E.: Die ägyptische Pyramiden als Zeugen vergangener
Mysterienweisheit, Stuttgart, 1975, 4. vyd.
Brennan, B. A.: Léčivé ruce. Budapešť, 1993
Bowman, C: Věda o krystalech. Debrecín - Maďarsko, 1993
Bonardel, F.: L´Hermétisme. Paris, 1985
Buttlar, J.: Adamova planeta. Bratislava, 1993
Cayce, E.: Edgar Cayce on Atlantis. New York, 1968
Ceram, C. W.: Oživená minulost. Praha, 1972
Däniken, E.: Oči sfingy. Bratislava, 1991
Däniken, E.: Kosmické stopy. Bratislava, 1992
Donnely, I.: Atlantis, svět předpotopní. Praha, 1924
Godson, P.: Barvy a zdraví. Budapešť, 1992
Haich, Z.: Zasvěcení. Bratislava, 1994
Hnilica, J.: Zvláštní léčebné metody, Praha 1993
Jamblich: O mystériích egyptských. Praha, 1922
Janča, J.: Psychotronika pro každého, Praha, 1992
Kehnscherper, G.: Hledání Atlantidy. Praha, 1981
Konratov, A. M.: Zaniknuté civilizace. Bratislava, 1974
Lasenic, P. de: Egyptské hieroglyfy a jejich filozofie. Praha, 1935. 2. vyd.
Lasenic, P. de: Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení. Praha, 1936
Latak, J. M.: Tajemnice piramidy Cheopsa. Zakopané, 1992
Lemesurier, P.: Geheimcode Cheops. Freiburg Br., 1988, 3. vyd.
Mack, L.: Nevysvětlitelné záhady. Bratislava, 1994
Masson, H.: Dictionnaire initiatique. Paris, 1970
Merežkovskij, D. S.: Tajná moudrost východu. Brno, 1992
Michalovski, K.: Nejenom pyramidy. Bratislava, 1977
Moffet, R. K.: Secrets of the pyramids revealed. 1976
Mostovicz, A.: My z kosmu. Praha, 1988
Nákonečný, M.: Lexikon Magie. Praha, 1993
Parkerovci, D., J.: Atlas nadprirodzených sil. Bratislava, 1993
Puač-Hapi, D.: Škola bioenergie. Most, 1989
Scharamon, S.: Základní kniha o čakrách. Praha, 1993
Schneidman, S.: Tajuplné místa země. Bratislava, 1993
Schul, B. - Pettit, E.: The secret power of pyramids. 1975
Spence, L.: Byla nebyla Atlantis. Praha, 1967
Toth, M. - Nielsen, G.: Pyramid power: Kosmische Energie der Pyramiden. Freiburg Br., 1987, 5. vyd.
Weimünster, R. Ph.: Praxis der Pyramidenergie. Stutgart, 1990
Weissen-Szumlanska, M.: Origines, atlantiques des anciens Egyptienns. Paris, 1965
Wohlbold, H.: Mysterienweisheit. München, 1927
Zamarovský, V.: Bohovia a králi starého Egypta. Bratislava, 1986
Zamarovský, V.: Jejich veličenstvo pyramidy. Bratislava, 1986
Zajdler, L.: Atlantida. Praha 1972.


KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese.


 

Súvisiace:

PYRAMÍDY
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy

 


Štítky: