Používali egyptští kněží levitaci?
Pridal KEMET.sk 26. október 2014 - 2:39
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.
V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Ve starých egyptských textech se dozvídáme, že nevyšší bůh Re, který pocházel z „Planety milionů let“, cestoval vesmírem v obrovském plavidle. Když zahlédl Zemi, přesedl do „nebeské komory“, která měla tvar pyramidy - a snesl se v ní na Zem.
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Stavba Královy komory. V minulém dílu 