Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Dante Alighieri: „Nebe se ti točí nad hlavou, staví na odiv svou věčnou slávu, a tvé oči přesto stále bloudí po zemi“
Vápencové obložení pyramidy
Než budeme pokračovat ve stavbě, zrekapitulujeme dosavadní představy předních egyptologů, jak obklady provádět. Číselně zrekapitulujeme údaje kolem bloků obložení pyramidy z lomu Tura.
Celkový počet kvádrů |
Doba výstavby pyramidy |
|---|---|
|
100.000 [Desalvo] |
20 roků |
|
5.000 |
1 rok |
|
14 |
1 den |
|
1,16 |
1 hod |
Se zaokrouhlením to znamená vyrobit, přepravit a usadit 1 obkladový kvádr za každou hodinu při dvanáctihodinové pracovní době. Je třeba si uvědomit o jak obrovskou zátěž se jedná. Jeden z dochovaných kamenů má rozměry v=1,5 m, š=2,4 m, hmotnost 15 tun. Jakým způsobem byly tyto kameny převáženy a sestavovány, upravovány je zatím nevysvětlitelné. Výroba kvádrů je s tolerancí 0,0254 cm (přípustný limit při mechanickém obrábění).
Dva příklady, jak si přední egyptologové představují instalaci obkladů. Jejich představy nejsou nijak ověřené experimentem:
Mark Lehner
[Pyramidy, str. 41, 42, 43]:
■ neopracované bloky vápence byly přepraveny z lomu Tura lodí a přesunuty na saních a umístěny na plošinu pyramidy
■ stupeň pyramidy měl 3 pásma – jádrové (vnitřní), rubové zdivo (základová plošina), bloky obložení
■ neopracované bloky obložení byly přivlečeny na saních a usazeny na základovou plošinu
■ po usazení bloku mohli kameníci opracovat lícovou stranu a horní hranu základové plošiny
■ pro velkou spotřebu mědi, museli běžci neustále nechávat brousit měď nebo přinášet nové nářadí, dláta a doleritová kladiva
■ proměření linií obložení, aby se strany pyramidy setkaly v jednom vrcholu pyramidy
■ kameníci zakreslovali vodící čáry konečného povrchu pyramidy
■ začínali usazením rohových a středových bloků od spodu nahoru
■ neopracovaný kámen, který přesahoval plánovanou rovinu výsledného povrchu byl dočištěn
■ před přisazením sousedího bloku narýsovali čáru sklonu 52°, podle které obrovským řezem odtesali přebytečný materiál (to muselo být odpadu, pozn. autora)
■ ze staveniště pyramidy se tak stalo obrovské pracoviště kameníků tesajících kvádry, každou hodinu musel být hotový a uložený nový kvádr
■ po dokončení pyramidy kameníci odsekali přebytečný kámen, začali odshora a postupně sestupovali dolů. (Zřejmě šplhali po hladkých stěnách pyramidy?, pozn. autora).
Jak si Mark Lehner představuje dopravit 15 tunové obkladové kvádry a pyramidion až na vrchol, egyptolog neuvádí. Pouze publikuje různé druhy ramp, ale sám o jejich reálnosti pochybuje, protože jejich stavba by byla rozsáhlejší než samotná pyramida.
Pierre Houdin
[Virtuální projekt stavby Velké pyramidy]
■ práce na zahájení lomu Tura – 500 pracovníků
■ vápenec je měkký po vytěžení, bloky musí být ještě v lomu tvarované a leštěné s milimetrovou přesností, než budou dodány. Jinak vápenec ztvrdne a nebude opracovatelný
■ musí být dostatek mědi a běžců, kteří by otupené nástroje nechali nabrousit a přinášeli nové
■ bloky budou v lomu očíslovány tak, jak budou ukládány při instalaci
■ bloky budou převezeny na lodích do Gízy (obr. 10)
■ na stavbu jsou přetaženy pomoci saní (obr. 12, 13), po bílé cestě obkladové kvádry, po červené cestě žulové kvádry z Asuánu a kvádry z lomu
■ obkladové kvádry jsou vytaženy samostatnou rampou na plošinu na saních tažených 12 dělníky
■ všechny bloky jsou stejně velké (obr. 10, 11)
■ od 1. vrstvy budou architekti kontrolovat správný úhel 52°
■ jakmile je blok vybroušen, bude leštěn před usazením pomoci křemenného prášku (obr. 11)
■ před usazením obkladového bloku musí být precizně opracované žluté vápencové bloky základové plošiny, aby obklady byly stabilní
■ po usazení bloku bude za každým bílým blokem nosná vrstva žlutého bloku (obr. 9)
■ vnitřní rampa bude postavena do této pevné vrstvy (obr. 8)
■ hrubné jádro, jako komory, chodby budou uvnitř jádra pyramidy
|
|
|
|
|---|---|---|
|
|
|
|
Pierre Houdin si přepravu 15 tunových kvádrů tažených na saních představuje prostřednictvím vnitřní spirálové rampy, která by končila na vrcholu (obr. 8). Kolik lidí by saně s 15 tunovým kvádrem utáhlo do stoupání 8%, neuvádí. Kolik lidí by se na rampu vešlo, rovněž neuvádí.
To jsou dva pohledy dvou odborníků, každý jiný. Jeden opracuje kvádry hned v lomu, druhý až na stavbě. Oba považují svůj pohled za reálný a správný. Je na každém čtenáři podle jeho odbornosti, aby posoudil, nakolik jsou uvedené postupy reálné.
Technologie A – stavba Velké pyramidy až na vrchol
Pokusíme se vymodelovat pomocí prostředků dnešní doby, jestli by bylo možné Velkou pyramidu postavit. Jsou k dispozici ocelové nástroje, řezací, brousicí a lešticí zařízení, laserové dálkoměry, úhlová měřidla, elektrické motorové navijáky, motorové pily, jeřáby, vysokozdvižné vozíky, nákladní automobily, vznášedla, vrtulníky, motorové lodě.
Technologie A, předpokládá vyšší nebo alespoň stejnou technologickou úroveň, jako je dnešní, která probíhala v dávných dobách předdynastického Egypta.
Králova komora je postavena, zbývá postavit 2/3 výšky pyramidy, ale 1/3 hmotnosti. Stavba bude pokračovat pomocí vápencových kvádrů. Jejich těžba v lomu může pokračovat, ale rampa umožňuje jejich přepravu do úrovně Královy komory ve 43 m. Stavba pokračuje dále, ale jaké má stavitel možnosti dostavět pyramidu až do vrcholu? Jaké se nabízejí možnosti:
1. Zvyšovat rampu až do vrcholu při 8% sklonu by délka byla 1820 m a potřeba staviva by byla větší než pro samotnou pyramidu, rampa by musela být širší než samotná pyramida. Takto by rampa zasahovala 1500 m za lom do pouště. Tolik místa na plošině Gíza nebylo.
Je celá řada dalších návrhů vnějších ramp. Hlavní problémy mají společné – buď jsou dlouhé a sahají daleko do pouště, nebo jsou krátké a velmi strmé.
Vnitřní spirálové rampy způsobují nestabilitu stavby a nemožnost přesného vyměřování v rozích, aby bylo zajištěno, že se strany setkají ve vrcholu.
|
|
|
|---|
2. Nainstalovat na plošinu věžový stavební jeřáb by nebylo možné kvůli ukotvení, dosahu ramen a potřebě častého přemisťování.
3. Vytvořit nějakou vnitřní nebo vnější spirálovou rampu? Jak by po ní jezdily přepravní nakladače? Jako po schodech? Vytvářet nájezdové můstky? Tam s nákladem 2 až 15 tun, zpět bez nákladu, to znamená, že by musela být široká alespoň 15 m, jako na obr. 8, 14. To by ale byl velmi zásadní zásah do konstrukce a stability pyramidy.
4. Použít vznášedlo, obr.16? Uplatnilo by se pouze do výšky Královy komory po rampě, jenomže my stavíme pyramidu od Královy komory na 43 metrech nahoru. Tedy mohly by se převážet i těžké náklady 2 až 15 tun na výchozí úroveň, třeba pracovní materiál, potrava pro dělníky ale nikoliv kvádry do vyšších poloh. Vznášedlo bylo úspěšně využito při přepravě žulových kvádrů z lomu Asuán k řece Nil viz Experiment 17.
5. Výše je třeba dopravit kvádry jinou cestou. V dnešní době je obvyklé, že na nepřístupná místa se využívá transportních vrtulníků. Zde by to znamenalo převážet 2 až 15 tunové kvádry na právě stavěnou plošinu. 1 cyklus vrtulníku by trval 10 minut. Aby bylo dodrženo tempo výstavby, t.zn. kvádr za 2,5 minuty (odvozeno z doby výstavby 20 roků a počtu kvádrů), muselo by se točit 6 vrtulníků pro stavební bloky z místního lomu a 1 vrtulník by létal do lomu Tura na druhou stranu Nilu pro obkladové bloky. A toto by trvalo celých 20 roků.
Stavitel se rozhodl pro variantu 5, protože nebylo možné používat základní plošinu pro přepravu kvádrů z lomu po rampě nebo obkladových kvádrů z lomu Tura. Základní plošina byla zastavěna stoupajícími stěnami pyramidy.
Z uvedeného je patrné, že i s moderními technickými prostředky by to nebylo jednoduché. Jistě by se našly další varianty stavebních postupů. Ve všech případech by stavba Velké pyramidy byl tvrdý oříšek i dnes.
Technologie B - stavba Velké pyramidy až na vrchol
Přesuneme se na počátek dynastické doby starého Egypta, kultury měděného dláta a doleritových koulí. V minulých dílech jsme se dostali na úroveň stavby Královy komory. Dnes budeme pokračovat s výstavbou pyramidy až do vrcholu.
Doprava bloků z místního lomu už není možná, protože rampa dosahuje do výšky plošiny s Královou komorou 43 m. Stavba ale může pokračovat s prostředky, které má společnost k dispozici.
Nejsou k dispozici rampy pro přesun kvádrů až k vrcholu pyramidy.
Nezbylo, než se uchýlit ke geopolymerům, kdy substrát lze přepravovat v koších, ze kterých je možné vytvářet kvádry potřebných velikostí a tvarů přímo na místě stavby.
Výroba substrátu pro stavební bloky je zavedena, nezbývá, než zavést výrobu substrátu z měkkého vápence z lomu Tura. K tomu stavitel objednal další cedrové dřevo z Libanonu pro zhotovení bednění forem pro obkladové bloky.
Vápenec se převážel do Gízy na lodích. Vytvořený substrát se přenášel v koších na plošinu stavby zvlášť pro stavební kvádry a zvlášť pro obkladové bloky.
Stavební kvádry základové plošiny se vyráběly klasickým způsobem postupným posouváním bednění , do kterého se vkládal substrát. Způsob ukládání polymerových kvádrů je uveden v dílech Experiment 9 a Experiment 18. Kvádry základové plošiny musely být provedeny přesně, protože ty se vkládaly za vložené obkladové kvádry a tím zajišťovaly jejich stabilitu (obr. 9).
Obkladové kvádry se nevytvářely přímo v místě jejich umístění, ale vyráběly se před jejich vsunutím na základovou plošinu. Vytvářely se napěchováním substrátu do samostatného bednění na jedné straně otvíratelném. Po zaplnění se přední část pod úhlem 52° setře a vyhladí se do šikmé roviny tak, aby šikmá strana byla rovná a hladká. Boční strana přiléhající na sousední kvádr se vyrovná s přesností na 1 milimetr ještě u neztvrdlého kvádru, kdy povrch je ještě poddajný. Čelní šikmá strana se vyleští jemným křemičitým pískem, obr. 7. Vyrovnávání a leštění povrchu geopolymerových kvádrů je podstatně snadnější než u kvádrů z lomu. Po zasazení obkladového kvádru se proměří, jestli šikmá strana zapadá do roviny stěny pyramidy.
Po zatuhnutí se kvádr posune směrem k obvodu pyramidy a hned za něj se vloží kvádr základové plošiny (obr. 9). Takto (obr. 18) by mohl vypadat řez pyramidou. Vnitřní vyplňovací vrstva byla složena z méně kvalitních kvádrů. Byla tvořena geopolymerem, pokud se stavěly komory, chodby nebo větrací šachty, nebo ručně přinesenými menšími kameny jako výplní.
Schéma na obr. 18 je možné odvodit od Snofruovy pyramidy (obr. 19), kde je odkryto uložení vnějších kvádrů. Je patrné, že leštění povrchu probíhá pomoci nánosu krycí vrstvy a vnitřní část obkladového bloku je podepřena žlutými vápencovými kvádry.
Takto se postupovalo vrstva za vrstvou až na vrchol pyramidy, kde se vytvořila plošina pro pyramidion. Ten byl proveden běžnou zednickou technikou kameníků z vápencového substrátu. Pyramidion byl pokrytý vrstvou zlata s vyrytým obrazem panovníka.
Závěr
Fiktivní stavba Velké pyramidy byla dokončena pomocí dvou technologií:
Technologie A, buď pokročilá předdynastická, nebo současná
Vzhledem k moderním měřicím a obráběcim prostředkům je možné dosáhnout požadované přesnosti. Samotný postup technologie je uskutečnitelný, ale s využitím všech prostředků, které jsou k dispozici s krajním vypětím a vynaložením finančních prostředků.
Technologie B, raně dynastická – technologie měděného dláta
Technologie těžby, opracování, přeprava kvádrů a stavba s uvedenou přesností je nereálná, proto jsme přešli na ověřenou technologii geopolymerů.
Zde použitá technologie umožňuje snadno tvořit a obrábět povrch kvádrů, přepravu, ale vzhledem k ručním měřicím a obráběcím prostředkům, které jsou k dispozici, je velmi nepravděpodobná dosažitelnost přesného slícování kvádrů s tolerancí 0,0254 cm v Králově komoře, Královnině komoře nebo výroba a uložení obkladových bloků, zhotovení tzv. větracích šachet 20×20 cm.
Při této technologii je nedosažitelné situovat objekty, jako komory, chodby, galerie v pyramidě s přesností 0,05 stupně. To, že čtyři stěny pyramidy jsou mírně vyklenuté, na severní straně to činí 94 cm, patrné jen z letadla, nedokáže tato technologie ani změřit.
Naše stavba postupovala na základě archeologicky nebo experimentálně doložených postupů. Postupy, které nemohly být experimentálně nebo archeologicky doloženy, nebyly uskutečněny a byly vyloučeny.
Naše stavba Velké pyramidy byla uskutečněna, ale ne ta, kterou můžeme navštívit, ale fiktivní stavba, kterou jsme postavili s vědomím, že nejsme schopni dodržet přesnost dosaženou ve skutečné Velké pyramidě.
Velká pyramida byla vybudována technologií, která je nám zatím neznámá.
Poznámka: Uvedené postupy stavby je možné různě modifikovat, ale vzhledem k omezenému rozsahu článku větší podrobnosti a varianty není možné uvést.
Mojmír Štěrba, stavitel pyramid
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
O mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologiiGíza
http://www.kemet.sk/rubrika/gizaPyramídy
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy