VŠETKO BOLO INAK: Pravek sa nekonal II. – KAMENNÉ SVEDECTVO KATASTROFY
Nie je možné, aby som tu citoval nesmierne množstvo poznatkov uverejnených v súvislosti s geometricko-astronomickými interpretáciami celého pyramídového komplexu či jednotlivých stavieb a ich rozmerov. Tiež k mysticko-astrologickým vysvetleniam bolo povedaného a v publikáciách rôznej kvality napísaného už dosť, aby som sa pokúsil toto rozsiahle spektrum informácii zovšeobecniť (dúfajúc, že čitateľ má aspoň základné údaje preštudované) a najmä poukázať na niekoľko nových objavných poznatkov, ku ktorým som sa akosi intuitívne dopracoval pri štúdiu a analýze materiálov.


Atlantída je ešte stále považovaná, v lepšom prípade, za tému vhodnú iba ak na romantické fantazírovanie o veciach medzi nebom a zemou. Hm, história je tak komplikovaná. Súvislosti nám priam zázračne unikajú a nové objavy nás konfrontujú s omylnosťou tých, čo tu boli pred nami. V podstate s každou novou generáciou vedcov prichádzajú hypotézy nové a neraz úplne opačné. Metodika je prepracovaná takmer ad absurdum a lámeme si hlavu, ako spracovať obrovské pakety dát. Málokoho však trápi, či tie kvantá informácií naozaj smerujú k pochopeniu Podstaty.
S istou formou darwinizmu sa môžeme stretnúť i v egyptológii. Je to hlboko zakorenená viera v model “čím novšie, tým lepšie”. Má to svoju logiku. Najprv sme boli opicami, potom lovcami-zberačmi a nakoniec sme si budovali okázalé hrobky zvané pyramídy. Teda ešte predtým, než vznikla filozofia aspoň trošku k svetu (to akože grécka). Tento názorový horor je zavedenou vedeckou klasikou a ktokoľvek tvrdí niečo iné, je šarlatán.
V Egyptském muzeu v Káhiře v prvním patře najdete zvláštní objekt, který nezapadá do kontextu ostatních exponátů. Je to kruhový objekt, o kterém egyptologové tvrdí, že je to váza a to i přesto, že už na první pohled to má s vázou pramálo společného. Objekt pochází údajně z krobky staré více jak 3100 let před naším letopočtem.
V roce 1984-85 byly odebrány vzorky z plošiny v Gíze a to včetně pěti od Sfingy. Vzorky byly podrobeny radiokarbonové metodě datování. Výsledky ukázaly, že vzorky pocházejí z období kolem 3809 až 2869 p.n.l. To ovšem znamená, že zavedená egyptská chronologie datující pyramidy do období kolem 2700 p.n.l. si protiřečí o 200 až 1200 let. Robert Bauval parafrázuje Marka Lehnera: Pyramidy v Gize jsou o 400 let starší, než-li egyptologové věří.