OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

HERMETIZMUS

Znovuzrození Alchymie III. (UTAJOVANÉ DEJINY ZEME časť XXXIX.)

Existují jiná tajemství, něž pouhá přeměna kovů...
I. Newton

Oblast starověké techniky a technologie patří k tomu, co je nejvíce zahaleno do hávu neurčitosti, patrně z důvodů velmi přísného příkazu utajení. Celá tato oblast poněkud připomíná starou zašlou a vydrolenou mozaiku, z níž můžeme tušit ještě hrubé kontury barevných skvrn, ale nevíme co zobrazovaly. Oblast řemeslných technik a technologií nebyla předmětem utajení a lze se o ní poměrně dobře informovat z řady dochovaných pramenů, jako byly například Leydenské rukopisy. Předmětem našeho zájmu je však to, co lze řadit do oblasti "vyššího" zájmu, tedy především technologie týkající se produkce a uchování energie, spojení válečné techniky a znalostí z oblasti speciálních materiálů.

Znovuzrození Alchymie II. (UTAJOVANÉ DEJINY ZEME časť XXXVIII.)

Thowtismus však zná ještě jednu cestu duchovního vývoje lidské bytosti. Je to cesta psychického, mentálního i biologického skokového vývoje alchymisty během jeho manipulací s hmotou, zejména v závěrečné fázi vzniku Kamene mudrců. Systémová analýza naznačuje, že se jedná pravděpodobně o dosud neznámý specifický případ mutace genotypu lidské bytosti - alchymisty, vystaveného soustředěnému působení pole energie uvolňované v procesu transmutace hmoty. Tímto fenoménem se budu zabývat v dalších kapitolách. Domnívám se, že existuje ještě jedna cesta vedoucí k prozření lidské bytosti a tuto cestu pravděpodobně využívali starověcí mudrci po předcházejícím nejvyšším zasvěcení, což můžeme chápat také jako nejvyšší stupeň duchovního zaškolení.

Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení II

Učení tří zmíněných Hermů jakožto celek nazýváme hermetismem, nebo filosofií hermetickou. Analogicky podle tří proroků, kteří ji hlásali, dala by se tato děliti na tři samostatné oddíly vzájemně se doplňující. Filosofie Herma prvního, Ezhovteje nebo Thovta, rýsuje geniální plán celého díla, počíná genesí, stanoví základní zákony dění a tvoří ideu isiasmu, do níž vloženy jsou estetické a morální prvky takové hloubky, že až dosud všechna nově vzniklá náboženstva z nich čerpala, aniž by je dovedla plně zhodnotiti. Druhý Hermes — Henoch — zpracovává dílo svého předchůdce na sféře sociální a rozvíjí Thovtem v bohu Horovi personifikovaný přechod příčiny do účinku v alegorických legendách do pozoruhodných detailů.

Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení I

Tajemná bytost, opředená nespočtem bájí, jíž Egypťané před několika tisíciletími uctívali pod jménem Ezhovtej, Thovte, Thovt, Toth nebo Thot, která vystupuje v mytologii fénické jako Taautes a které se klaněli již staří Samothrákové, zvána byla řecky Hermes, a ztotožňována později s pánem bohů - Merkurem. Filosofii, kterou Hermes nebo Thot hlásal, nazýváme filosofií hermetickou, a stoupence jeho nauk hermetiky. Hermetická filosofie pak, vycházejíc z absolutního a nekompromisního theismu, trojjedinosti a idealismu, měla bezesporně základní vliv na kulturu lidskou, od ranných počátků Egypta až po dny naše, korigujíc materialistické aberace čas od času válkami, hladem a jinými pohromami zdivočelého lidstva alespoň do té míry, že zdeptané civilisace mohly si ve chvílích přechodného uklidnění uvědomiti, čím jsou povinny lidství, dějinám a tradici této země.

Stránky

Subscribe to HERMETIZMUS