Mýtická Osirisova hrobka nalezena
Španělsko-italský archeologický tým v Egyptě našel starověkou reprodukci legendární Osirisovy hrobky, který byl bohem zemřelých v egyptské mytologii, v pohřebišti Sheikh Abd el-Qurna, na Západním břehu v Thébách. Převládá názor, že toto symbolické pohřební místo bylo používáno při rituálech ke spojení boha posmrtného života s ohromnou sílou reinkarnace a faraony.


Hérodotos tvrdil, že pod Gizou se nachází labyrint chodeb. V jedné části se nachází jezírko a v tom jezírku je uprostřed sarkofág. Dle Hawasse tam zase nic nenašli. Hérodotos ale tvrdil, že jsou tam pohřbeny vědomosti dávno minulé civilizace.
Jak starověcí Egypťané, tak Inkové nebo Pre-Incká civilizace užívali „motiv zvířete na čele“ k vyvolání síly Třetího oka. Obě kultury chápaly, že jsme schopní vyvolat stav podobný transu, kdy „probudíme“ naše tzv. „Oko do mysli“, „Vnitřní oko nebo „Třetí oko“ – symbol myšlenky duchovního osvícení, která existuje blízko čela nad a mezi očima – přesně tam, kde je zvíře umístěno.
Také známý jako symbol pro berlu, Klíč života, Klíč Nilu, symbol pro sexuální harmonii a pro život, ankh byl také spojovaný s egyptskými bohyněmi Hathor a Isis. Ve skutečnosti jsou však nejrůznější bohové či faraonové zobrazováni tak, že drží v ruce ankh, čímž dávají na odiv, že mají moc nad životem (a opačně – nad smrtí), a že také získávají nesmrtelnost pro svou osobu. Nedávno zemřelí ve starověkém Egyptě jsou zobrazováni tak, že ankh pevně svírají v rukou za jeho slzu, nebo někdy i vzhůru nohama, takže to vypadá, jako by ho chtěli použít jako klíč.
Mezi egyptology bylo běžné už nejméně od konce 19. století označovat tyto výzkumníky pyramidioty a jejich objevy považovat za divoké spekulace, které nejsou dostatečně věrohodné pro další zkoumání. Ačkoliv je pravdou, že většina z těchto výzkumníků si zaslouží tento druh posměchu a distancování se, je zde několik málo z nich, kteří si zaslouží bližší pozornost a to nejen kvůli vysoké úrovni jejich výzkumu, ale také kvůli svým zjištěním, které, pokud jsou zkoumány bez předsudků a antipatie egyptologů, posunují hranici náhody téměř až k bodu zlomu.