Uroboros: tajemství mystického hada
Uroboros je (alespoň v tomto kontextu) alegorií věčně se obnovujícího koloběhu všeho, cyklické povahy vesmíru a neustálého boje protikladů, jenž je podstatou bytí. Nápadně podobný smysl má známý a dnes velmi populární symbol jin a jang ve východních filosofiích - a nejspíš není náhodou, že má rovněž grafickou podobu kruhu, jehož prvky jsou navzájem vklíněné do sebe. Už tato příbuznost naznačuje, že oba geograficky vzdálené motivy mohou mít společný původ. Pátrání po něm nás - tak jako už mnohokrát - zavede do starého Egypta, kde byl had zakusující se do vlastního ocasu nalezen v Tutanchamónově hrobce jako znak jednoty protikladů slunečního boha Ra a podsvětního boha Osirise.


Podľa toho, čo spravil, respektíve v jej hrobke nespravil môžeme predpokladať, že áno.
Že Egypt je nevyčerpatelným zdrojem záhad a zajímavostí, o tom svědčí i to, co víme o královně Hatšepsut. A vlastně i o Údolí králů, kde byla jako jedna z prvních pohřbená. To, že na egyptském trůně vládlo i několik žen – faraónek, je známé. Ať už je to Sobekneferu z 12. dynastie, Nefrerneferuaten z 18. dynastie nebo Twosret z 19. dynastie, ty nejznámější jsou hlavně dvě. Jednak poslední egyptská panovnice Kleopatra a pak Hatšepsut.
Pravé vzdelávanie je samo o sebe cieľom, predsa je tiež prostriedkom evolúcie vedomia, pretože zahŕňa svoju vlastnú formu utrpenia.
V létě 2015 přišel britský egyptolog Nicholas Reeves s novou teorií ohledně Tutanchamonovy hrobky. Pokud geofyzikální prospekce s využitím radaru prokáže, že se za jejími stěnami skrývají další místnosti, vypukne nové šílenství. Spočívá v nich slavná Nefertiti? Nebo snad Tutanchamonova matka Kia?