Miroslav Bárta: Skepse objevitele
Zvláštní paradox. Egyptologovi Miroslavu Bártovi by mohl leckdo závidět jeho vzrušující práci. Jeho tým má na kontě jen v posledních dvou letech významné objevy, ale ředitel Českého egyptologického ústavu nezáří entuziasmem. Upozorňuje na tragickou situaci české vědy a na to, že se lidstvo blíží k velkému kolapsu.


Taliansko-španielsky tím sa pripravoval na začatie vykopávok nezvyčajnej hrobky, ktorej objav bol oznámený pred šiestimi mesiacmi.
Starověký Egypt a dnešek mají víc společného, než se na první pohled může zdát. „Lidé se báli, podváděli i milovali, nenáviděli smrt a byli posedlí životem stejně jako my,“ tvrdí egyptoložka Renata Landgráfová. Ostatně, má velké hnědé oči, které připomínají Egypťanky na starých malbách…
Počas búrlivých období sa bežní ľudia v starovekom Egypte obracali k zvieracím múmiám s prosbami k bohom, inšpirujúc vzostup masívneho náboženského priemyslu.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.