Znovuzrození Alchymie V. (UTAJOVANÉ DEJINY ZEME časť XXXXI.)
Staré civilizace tyto substance používaly nejen jako ingredience prodlužující život vybraných osob, ale především jako nosný princip některých mystérií, kterými museli procházet králové, adepti na nejvyšší kněžské úřady a další vybrané osobnosti, než mohli převzít vysoké funkce pro něž byli vybráni. Všeobecně se jednalo o proces zasvěcení adepta do vyššího stavu vědomí během několikastupňových obřadů. V průběhu posledního stupně zasvěcení, kterému se říkalo „mystéria znovuzrození“, prošel adept nejen přestavbou svého těla na molekulární úrovni (obnovení původní matrice DNA), ale současně i přestavbou všech úrovní svého vědomí. Pokud měl adept příliš poškozenou a degenerovanou DNA, nebo se během předcházející etapy zasvěcení důsledně nezbavil negativní energie, v lepším případě zešílel, v horším případě zemřel. Adeptů, kteří neuspěli v závěrečné fázi zasvěcení, byla prý až jedna pětina.


Staroveký Egypt zohral vo vývoji ľudstva po poslednej veľkej potope, popísanej židmi v Starom zákone, dôležitú úlohu a poučenie v jeho chrámoch našli nielen starozákonní mudrci a grécki filozofi, ale tiež Ježiš a poslovia doby novozákonnej. V egyptskom hermetizme je popísaný univerzálny Boh v troch jeho základných formách, a to v neprejavenej, prejavenej a tvorivej. Egypťania uznávali jediného Boha v jeho rôznych aspektoch, emanáciách a podobách a tak v nezasvätených mohol vzniknúť pocit mnohobožstva. Boli presvedčení, že Boh je obsiahnutý vo všetkom a všade a je možné ho nazerať v troch podobách zvaných neteri – ako neprejaveného boha Atuma, manifestovaného boha Ptaha, tvorcu vesmíru prejavením svojej vôle, a boha Amona, ktorý stvoril človeka.