Gíza a hroby dělníků
Graham Hancock: “Gíza je obrovské stavenisko staré niekoľko tisíc rokov, na ktorom sa začali veľké projekty, takže by sa mali v blízkosti nachádzať pozostatky dedín robotníkov. Určite tam boli pracovné sily a určite by sme mohli nájsť ich stopy, ale boli by to robotníci, ktorí postavili Veľkú pyramídu? To je ďalšia otázka. Nemyslím si, že by sme mali úplne oddeliť veľké pyramídy od starých Egypťanov.”


Projít si hrobky v údolí Králů je zážitek, který lze jen velmi těžko s něčím srovnávat, a dlouhá léta to byl nejsilnější cestovatelský moment i pro mě. Když jsem nyní dostal možnost vše zachytit na fotoaparát, byl bych blázen, kdybych tuto šanci nevyužil.
Vědci zkoumající hrobku faraona Tutanchamona v Luxoru se rozhodli podniknout další skenování památky, než přistoupí k fyzickému otevření dosud neznámých prostor hrobky, kde by se snad mohl nacházet dosud nenalezený hrob egyptské královny Nefertiti. Oznámil to egyptský ministr pro památky Chálid Ananí.
Text byl objeven v roce 1975 Alanem Dashem, který danou oblast zkoumal přes sedm let. Profesor Ocking tvrdí, že je zde hodně důvodů, proč tyto hieroglyfy nejsou brány za autentické. Jako důvody uvádí: Je tu problém s tvary symbolů, které byly použity. Neodpovídají tomu, co bylo známo v době Cheopse okolo roku 2500 př. n. l. On sám se spíše domnívá, že texty mohly vzniknout v roce 1920 díky australským vojákům, kteří sloužili v Egyptě. Australský profesor egyptologie Naguib Kanawati je též názoru, že nápisy nejsou autentické a říká, že hieroglyfy, použité na daném místě, pocházejí z časově velmi vzdálených period Egypta a některé jsou zapsány obráceně.
“Keďže je tento kúsok dreva jediným artefaktom z Veľkej pyramídy, ktorého vek sa dá určiť karbónovou metódou, má nevyčísliteľnú vedeckú a historickú hodnotu.”