Největší úspěchy české egyptologie
Libor Čermák | Česká egyptologie patří mezi vědní obory, jejíž úspěchy jsou ve světě hodně vidět. Proto jsem se rozhodl, že napíšu článek, který vystihuje její největší úspěchy. To, že jsou vědní obory, ve kterých čeští badatelé vynikají ve světě, je jedině dobře...


Libor Čermák | Faraóna Rachefa (neboli Chefrena) často v pohledu na egyptské faraóny zastiňuje jeho otec Chufev. Toto zastiňování je však neopodstatněné, neboť i k němu se váže spousta zajímavostí a záhad. Mnozí záhodologové se diví, jak ten mohl za svůj život stihnout postavit Velkou pyramidu (viz Záhady egyptských pyramid v Gize) z 2,3 milionů vápencových bloků, z nichž většina stavebních kamenů váží mezi 2,5 a 80 tunami.
Libor Čermák | Jsou zde nejstarší egyptské pyramidy 4. dynastie. Jejich stavitelem byl údajně faraón Snofru, otec Cheopse. A obdobně jako Gíza, je i Dahshur obklopen mnoha záhadami. Nalézáme se 20 kilometrů jihovýchodně od slavné trojice pyramid v Gíze. Je zde totiž další záhadné pyramidové místo, které není na rozdíl od Gízy tak známé, ale má s ním mnoho společného.
To co vidíme v Egyptě je řešení krize, ke které směřovala tamní společnost určitou dobu. Bude zajímavé sledovat, jak to dopadne. Musíme doufat, že zvítězí rozum, protože to se nedá spočítat jako v teoretické matematice. A nemyslím si, že by to bylo nějak dáno. Egypťané jsou obecně klidní lidé, proto mě dost překvapuje, co se tam teď děje.
Biblický mýtus o potopě světa je sám o sobě velkou záhadou: před obrovskou záplavou lidi varovali „andělé“, což vedlo ke stavbě lodi (či spíš plovoucí genové banky), z níž praotec Noe znovu oživil zpustošený svět. Málo známé je, že si jej s určitými obměnami vyprávěli i staří Egypťané. U národa, který byl závislý na pravidelných záplavách Nilu a který tedy velkou vodu každoročně nadšeně vítal a uctíval, je to přinejmenším podivné...