BYLA ZDE CIVILIZACE X? Důkaz naznačuje, že ano II.
Myšlenka, že Chufuova pyramida byla hrobkou, popírá logické a přesvědčivé uvažování. Zaprvé, pohřební předměty nebyly nalezeny v žádné z komor pyramidy. Ani tam nejsou žádné nápisy, které by popisovaly hrobku. Zadruhé, její vnitřní vzhled je zvláštní a neodpovídá anatomii lidských bytostí. Průchody, které vedou do jejích tří komor jsou jen o něco málo vyšší než tři stopy na výšku i na šířku. Ani tam nejsou žádné schůdky, takže abyste se mohli pohybovat, musíte se plazit po čtyřech. To činí pohyb uvnitř pyramidy téměř nemožným pro kohokoliv, natož pro pohřební průvod. Zatřetí, stěny a zdi nejvyšší komory, domnělé pohřební komory, byly postaveny ze sedmdesátitunových granitových desek s dalšími pěti vrstvami granitu v oblasti nad jejím stropem. Nakonec, jak by každý detektiv považoval za důležité, tak kolosální struktura jako je Chufuova pyramida vyžaduje enormní zdroje na vybudování, což vyžaduje oprávněný a odůvodněný motiv. Tím hrobka není.
Na Zemi azda niet podobného miesta, akým je egyptská plošina v Gíze. Každý, kto sa čo i len trochu zaujíma o históriu a civilizáciu, si je tejto skutočnosti vedomý. Na plošine sa totiž nachádzajú Veľké pyramídy a ich strážca v podobe sochy, Veľká Sfinga.
Spolu so stopami technologického spracovania granitu sú tu nemenej zaujímavé stopy prirodzeného vplyvu na kameň.
Fascinácia Stephena Mehlera starovekým Egyptom začala vo veku ôsmich rokov a viedla jeho vzdelávanie a spirituálny rozvoj po celý život. Mehler je vyškoleným archeológom a prehistorikom. Pôsobil tiež ako vedecký pracovník Rádu Rozenkruciánov AMORC v San José (Kalifornia) v rokoch 1978-1980. Takmer 16 rokov bol študentom, učeníkom a blízkym priateľom v Egypte narodeného egyptológa a presláveného domorodého strážcu múdrosti Abd’el Hakima Awyana (1926-2008) známeho ako Hakim.