Geologové odhadují stáří Sfingy na 800 tisíc let
Jednou z nejzáhadnějších a nejtajemnějších památek na povrchu planety je bezesporu Velká sfinga v Gíze v Egyptě. Je to starověký monument, který dodnes mate výzkumníky již od dob jeho objevu. Nikdo zatím nebyl schopen přesně určit stáří Sfingy, protože o ní neexistují žádné písemné záznamy nebo jakékoliv zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci již před časem přišli s provokativní teorii, podle níž je Velká Sfinga v Egyptě stará 800 000 let. V té době ale lidé na Zemi ještě neexistovali. Alespoň podle stávajících učebnic dějepisu.


Snažili jsme se zavést některé aktuální, vědecké technologie do výzkumu, protože pro nás to bylo nezbytnou podmínkou k jeho provedení, aniž by došlo k poškození historických památek, tak jak bylo požadováno. Nová technika, která byla zavedena při prvním zkoumání pyramid, byl hlavně radarový systém, který využívá elektromagnetické vlny. Radarový systém byl přijat pro první šetření pyramid až poté, kdy byla prokázána efektivnost pro průzkum v oblasti Gízy a byly shromážděny základní údaje a prováděny různé testy, jako je výkon, funkce a reakce na několika místech v Japonsku a Egyptě, před skutečným pátráním, zahájeným v Gíza areálu. Prostřednictvím tohoto systému, jsme provedli průzkum na různých místech při prvním šetření pyramid, jako například horizontální chodby vedoucí do Královniny komory, Královniny komory, Královy komory, jižní strany Velké pyramidy, jižní strany Velké sfingy, severní strany Velké sfingy a předního nádvoří Velké sfingy. Prostřednictvím těchto průzkumů byly získány určité výsledky, které jsme považovali za dostatečný důvod, abychom byli schopni zjistit existenci dutiny, která byla objevena francouzským výzkumným týmem.
Zahi Hawass ve své knize “Pyramidy” uvádí: „Některé hrobky jsou zahloubené a přikryté obdélníkovými kamennými bloky o velikosti několika nákladních vagónů nebo malých domů a oddělené otevřenými šachtami”. Kvádry horniny o hmotnosti 400 tun zabudované do egyptských staveb nejsou ojedinělé. Mnoho opracovaných kamenů o hmotnosti několika set tun můžeme také spatřit v megalitických stavbách. Nepopisuji nic nového, snažím se jen navodit pozornost pro následující úvahu.
„Čo ma v Egypte ohromilo nie je len skutočnosť existencie starovekej civilizácie dlho pred obdobím faraónov, ale veľké množstvo faktov, ktoré to preukazujú. Pripravovali sme sa na to a vydali sme sa ich hľadať, ale že ich bude až také množstvo, to sme nečakali. Je to veľmi pôsobivé, pretože behom toľkých rokov štúdia pamiatok starého Egypta sa oficiálne také množstvo preukázateľných faktov akoby vôbec nebralo do úvahy.“