Archív

Nachádzame sa v pracovni profesora Jonesa na Marshallovej univerzite uprostred malebného neporiadku, aký charakterizuje miestnosti, kde pracuje intelektuál, trpiaci mániou vyzdobiť si interiér svojho dôverne známeho útočiska pamiatkami na cestovanie okolo sveta. Miestnosť je priam zavalená hlinenými nádobami, črepmi a plastikami exotických bôžikov vytriešťajúcich udivené oči z políc a regálov okolo stien, zatarasená knihami, zvinutými mapami, hŕbou zakladačov, nahusto popísaných papierov, fotografií a všemožných plánov i náčrtov. Aj keď tu predsa len majú veci svoje miesto, na prvý pohľad je tu všetko chaotické, ako život nášho hrdinu.

Základní kostru příběhu knihy Amduat tvoří půlnoční cesta slunečního boha Rea na bárce podsvětím. Společnost Reovi dělají různí bohové, plnící důležité praktické i ceremoniální role. Významnou úlohu zde mají ilustrace a v některých případech (např. v první hodině příběhu knihy) tyto dominují psanému textu.

Na největší a nejucelenější sbírku mumií na světě lákají organizátoři výstavy, která se koná od čtvrtka na Výstavišti v pražských Holešovicích a která se jmenuje Mumie světa. Výstava, která dorazila z Ameriky, má v Praze svou evropskou premiéru. Na více než dvou tisících metrech čtverečních lidé najdou mumie ze starého Egypta, Jižní Ameriky či Evropy, ale nejen to.

“Jelikož nebylo známo, že by starověcí Egypťané žijící v období od 3.-1. tisíciletí př. n. l. měli vyvinutou strojní technologii, a od těch dob ani žádná jiná civilizace až do moderních dob, stavitelé odpovědní za kámen v Abú Rawáš a čedičový dvůr Chufuovy pyramidy museli žít v dávných prehistorických dobách. Důkazy hovoří samy za sebe.
Byla tu Civilizace před Civilizací. Rád jí zmiňuji jako Civilizaci X.”