Archív - 2015

První přechodná doba následuje po Stařé říši. Je to období vlády 7. a 8. dynastie, o kterých toho ale moc nevíme. Patří sem zejména 9., 10. a 11. dynastie, časově odpovídá mezi lety 2181 a 2055 př. n. l. Je to doba úpadku, Egypt je znovu rozdělen na dvě znepřátelené země spravované z Herakleopolis Magna (sever) a z Théb (jih). Obě dvě země spolu válčili o vládu nad celým Egyptem. Na konci Přechodného období zvítězil Mentuhotep II. nad panovníkem ze severu a celý Egypt znovu sjednotil.

„Falzifikát se od originálu liší tím, že vypadá opravdověji.“
Ernst Simon Bloch (1885-1977), německý filozof
Rok co rok navštěvují miliony lidí muzea po celém světě a obdivují archeologické nálezy, které byly s vynaložením velké námahy a značných peněžních částek získány z těžko dostupných vrstev půdy nebo mořského dna. Můžeme si však být opravdu jistí, že všechny vystavené exponáty jsou originály nalezené v místě vykopávek a průzkumů? Nejsou mezi nimi i dokonalé napodobeniny, zdařilé falzifikáty?

Stará říše následuje po archaickém období. Časově spadá do let mezi 2700-2181 př. n. l. a řadíme sem vládu 3., 4., 5., a 6. dynastie. Někteří egyptologové sem řadí také 7. a 8. dynastii. Novým politickým a hospodářským centrem se stává Memfis (Mennofer), město ležící na hranici obou zemí – Horního i Dolního Egypta.

Etablovaná veda neustále zdôrazňuje, že v staroveku neexistovali také technológie, ktoré by dnes boli dôležité pre život ľudstva. Údajne to tak bolo preto, že ani vládcovia, ani celý systém vtedajšej spoločnosti nemali záujem nahradiť ľudské pracovné sily strojmi, lebo všetky ťažké práce vykonávali otroci. Práve preto sa traduje názor, že k búrlivému vedecko-technickému pokroku došlo vlastne až počas industrializácie v 19. storočí. Možné je však aj to, že moderné poznatky, formujúce našu dnešnú spoločnosť, sú len zopakovaním stratených vedomostí zaniknutej vysoko rozvinutej civilizácie.