VII. Chvalozpěv Achuenatonův na Slunce.
Texty tohoto chvalozpěvu vydány byly několikráte. Po prvé je sebral J. H. Breasted: De hymnis in solem sub rege Amenophide IV. conceptis (1894). Nejnovější jich vydání s nově nalezenými texty, z nichž nejlepší jest text hrobky Aiovy, jest N. de G. Davies: The rock tombs of El Amarna (1902—1908).
Král Horního i Dolního Egypta: Nefercheprure, pán obou zemí: Votienre, syn Reův: Žijící v pravdě, pán korun: Achuenaton — kéž dosáhne vysokého věku — a velká manželka krále, jeho miláček, paní obou zemí: Nefemofruaton Nefertiiti — kéž jest živa, zdráva a svěží na věky věkův, praví:
"Záříš krásně v horizontu nebe, ó Slunce žijící, jež jsi žilo na prapočátku. Když vycházíš na východním horizontu, naplňuješ celou zemi svou krásou. Jsi velké, krásné, lesknoucí se, vznášející se vysoko nad celou zemí. Tvé paprsky objímají svět až na konec všeho toho, co jsi stvořilo. Ty jsi Re; přicházíš až ke konci světa a podmaňuješ jej svou láskou. Ačkoli jsi vzdáleno, tvé paprsky [dopadají] na zemi, když jsi před jejím obličejem, ve dne, když konáš svou cestu.
Když ukládáš se k odpočinku v západním horizontu, země jest v temnotě, jakoby mrtva. Lidé leží ve svých pokojích, majíce zahaleny hlavy, jejich nosy jsou ucpány a oko nevidí oka. Kdyby jim byly ukradeny všecky věci, jež mají pod svými hlavami, nevěděli by o tom. Všichni lvi vycházejí ze svých doupat a všichni plazi koušou. Temnota [vládne] a země jest v mlčení, dokud to, jež stvořilo ji, odpočívá ve svém horizontu.
Když se rozednívá, vycházíš na horizontu; záříš, jsa Slunce, ve dne a temnota utíká. Rozdáváš své paprsky a obě země jsou ve slavnostním lesku. [Lidé] procitají a staví se na nohy; ty jsi je zdvihlo. Myjí se, chápou se svých šatů, a jejich ruce vzdávají chválu tvému zjevení. Celý svět vykonává svoji práci. Dobytek těší se ze své píce, stromy a traviny se zelenají, ptáci vylétají ze svých hnízd a křídla jejich vzdávají chválu tvému duchu. Skot poskakuje po svých nohách. Všecko, co létá i co poletuje, žije, když ty jim vyjdeš. Lodi plují po proudu i proti proudu a všecky cesty se otvírají, protože jsi vyšlo. I ryby v řece vyskakují blíže k tobě, neboť tvé paprsky pronikají i do hlubin oceánu.
Ty spojuješ muže se ženami. Vytváříš símě v lidech, dáváš život synu v lůně jeho matky a konejšíš ho, aby neplakal. Ty jsi kojná děcka v lůně mateřském, dávajíc dech, aby na živu udrženo bylo každé děcko, které jsi vytvořilo. A když vyjde z lůna na denní světlo v den svého zrození, otvíráš ústa jeho, aby mluvilo, a staráš se o jeho každodenní pokrm. Ptáčátko ve vejci ozývá se ze skořápky a ty dáváš mu vzduch v jeho vnitřku, aby bylo udrženo na živu. Když učinilo jsi je dokonalým, proklobává se z vejce, aby křičelo podle své schopností, a běhá po svých nohách, když z něho vyjde.
Jak mnoho jest toho, co jsi stvořilo! Není tajností před jediným bohem, jemuž není rovně. Ty jsi stvořilo svět podle své vůle, jsouc samojediné, s lidmi, dobytkem, skotem, i se vším, co jest na zemi a chodí po svých nohách, i se vším, co létá, mávajíc svými křídly.
Cizince, Syřany a Ethiopy i Egypťany, každého usadilo jsi na jeho místo a opatřuješ jim jejich potřeby, takže každý má svoji potravu. Spočítán jest věk každého, jazyky rozlišeny jsou řečí a postava jejich i pleť jejich zrovna tak. Ty jsi rozlučitel, jenž rozloučil cizí národy.
Ty stvořilo jsi Nil v duatu a přivedlo jsi jej sem ze své vůle, aby živil lidi, jak jsi je stvořilo. Ty jsi pán jich všech. Jsi k nim milostivo,
pane země, a svítíš pro ně, denní Slunce. I všecky vzdálené cizí země jsou šťastny, že dopřáváš jim života. Ty umístilo jsi vodstvo v nebi, aby sestupovalo k nim, vlnilo se na kopcích jako oceán a napájelo jejich pole u jejich měst. Jak znamenité jsou tvoje záměry, pane věčnosti! Nebeské vodstvo přikázalo jsi cizincům a veškeré zvěři pouště, jež běhá po svých nohách, a Nil, vycházející z duatu [přikázalo jsi] Egypťanům. [Tak postaralo jsi se] o obživu všem polím. Dokud budeš vycházeti, budou lidé tebou žíti.
Ty stvořilo jsi roční počasí, abys životem obdarovalo všecko, co jsi stvořilo: zimu, aby ochlazovala je; žár, aby .................
Ty stvořilo jsi vzdálené nebe, aby vycházelo a dívalo se na všecko, co jsi stvořilo. Ty jsi jediné, jež vycházíš ve své podobě živého Slunce. Vycházíš a svítíš, odcházíš a vracíš se. Ty vytvořilo jsi, jsouc samojediné, ze sebe samy miliony bytostí, osady, města i vesnice, cesty i řeky. Oči všech vzhlížejí k tobě, když jsi nad zemí, denní Slunce ..........................................................................................
Ty jsi v mém srdci,1 ale nikdo nezná tebe tak, jako tvůj syn Nefercheprure Vetienre. Dej, ať jest silný v [provádění] tvých záměrů a v [šíření] tvé moci!"
Ranní modlitba královny Nefemofruatony za jejího manžela.
Uveřejněna jest v Oscar Lemm: Aegyptische Lesestücke, str. 74, č. 20, podle R. Leipsius: Denkmller aus Aeg. u. Ethiop. III. 97a.
"Živé Slunce, kromě něhož není jiného (boha), jež paprsky svými ve zdraví udržuješ oči všech, kteří jsou! Vycházíš na východním horizontu nebe, abys obdarovalo životem všecko, co jsi stvořilo, lidi, zvířata i všecko, co lítá a poletuje ...................... na zemi, žijí, když vidí tě a leží, když zapadneš.
Dej, aby tvůj syn, kterého miluješ, jenž žije v pravdě, pán obou zemí Nefercheprure Vitienre žil s tebou na věky, a veliká manželka krále a jeho miláček, paní (obou zemí) Nefernofruaton Nefertiiti — kéž žije na věky věkův! — ať jest po jeho boku, když ti obětuje, když pozoruje to, co ty denně tvoříš, a když jásá patře na tvoje krásy.
Dej mu věčné kralování nad oběma zeměmi!"
Poznámky
1 To jest v srdci Aia, z jehož hrobu pochází tento text.
Dr. František Lexa
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
KNIHU je možné zakúpiť i na tejto adrese.
Vybráno z Dr. František Lexa: Náboženská literatura staroegyptská, Kladno 1921
Súvisiace:
Dr. František Lexa
http://www.kemet.sk/autor/dr-frantisek-lexaSeriál: Karel Weinfurter – Z EGYPTSKÉ KNIHY MRTVÝCH
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-karel-weinfurter-z-egyptske-knihy-mrt...