OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

CHEOPS STAVITELEM? 11. Jak se vyráběly geopolymery (ALTERNATIVA)


Stéla hladu praví: “Z celkového počtu 2600 hieroglyfů se jich čtvrtina týká popisu hornin, nerostných látek a jejich zpracování”

 

Odkud měli Egypťané komponenty pro geopolymery?

Vápenec
Z vápencových lomů se slínovým vápencem kolem pyramidy. Vápenec obsahuje kaolin, který umožňuje rozpad vápence ve vodě. Vápenec se těžil v údolí Wádí, kde se nacházel měkký slínový vápenec, který se snadno rozmělnil ve vodě. V této oblasti nejsou stopy po masivní těžbě vápencových kvádrů

Voda
K výrobě geopolymerů bylo třeba hodně vody a ta na gízské plošině nebyla. U Hérodota nacházíme zmínku o kanálech vedoucích od Nilu až k místu přípravy materiálu pro stavbu pod gízskou plošinou ve wádí. To potvrzuje poslední pořad BBC v ČT2 (10.11.2017), uvádějící nález útržků záznamu stavitele v přístavu Wadi al-Jarf, kam se přepravoval kaolínový vápenec z lomu Tura.

Natron-směs uhličitanu sodného, chloridu a síranu sodného
Zásoby jsou ve Wádí natrún pod gízskou plošinou. Natron se používal i k mumifikaci.

Popelové vápno-směs vápna, oxidu křemičitého a a uhličitanu draselného
Popel po pečení chleba v pekárnách v Gíze. Dřevo s vysokým obsahem vápna je dřevo z palmovníku rozšířeného v údolí Nilu.

Dolomitové vápno-vápno s magnezitem, sádrovec-síran vápenatý
Ve Maádí pod gízskou plošinou.

Mafkat-hydratovaný křemičitan měďnatý, fosforečnan měďnatý
Přidávají se do rozmělněné vápencové směsi, ovlivňující rychlost tvrdnutí a stueň tvrdosti umělého vápence. Mafkat se intenzivně těžil v době III. a IV. dynastie na Sinaji v dolech Wádí Magháře.

Kolik se lidí na stavbě podílelo? Při popsané technologii stačilo 1 000 až 3 000 dělníků po tři měsíce v roce nebo 400 až 1 000 dělníků po deset měsíců v roce za předpokladu, že lomy neleží dále než 1 km daleko. To odpovídá zjištění egyptologa M. Lehnera při vykopávkách na sídlišti dělníků v Gíze.

Egyptolog M. Lehner neustále trvá na tom, že kvádry pro stavbu pyramidy byly pouze těženy v lomu, umělé kvádry z geopolymeru nepřipouští.

Profesor Davidovits zveřejnil důkazy, že kvádry na Cheopsově pyramidě byly provedeny z geopolymeru. Na prvním obrázku je místo v Cheopsově pyramidě, odkud egyptolog Lauer poskytl vzorek k analýze profesoru Davidovitsovi. Na druhém obrázku je patrná vláknina, která se do směsi dostala při výrobě. Dále jsou na obrázku vzduchové bubliny, které vznikly při tuhnutí směsi. Tímto pof. Davidovits prokázal, že kvádry v Cheopsově pyramidě jsou umělého původu z geopolymeru.

Podrobnosti o těžbě na plošině Gíza budou v 23. dílu “Co nám řekly experimenty, nálezy a měření -
lomy”

Příště vás pozvu na procházku se stavitelem, který nás provede stavbou, jak od začátku probíhala.

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 11. Jak se vyráběly geopolymery (KLASIKA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-11-jak-se-vyrabely-geopolym...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba


Sekcie: