OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

Výber NEW DAWN Magazine

PRED FARAÓNMI: Dôkaz vyspelej civilizácie v mysterióznej prehistórii Egypta III.

Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.

BYLA ZDE CIVILIZACE X? Důkaz naznačuje, že ano III.

“Jelikož nebylo známo, že by starověcí Egypťané žijící v období od 3.-1. tisíciletí př. n. l. měli vyvinutou strojní technologii, a od těch dob ani žádná jiná civilizace až do moderních dob, stavitelé odpovědní za kámen v Abú Rawáš a čedičový dvůr Chufuovy pyramidy museli žít v dávných prehistorických dobách. Důkazy hovoří samy za sebe.
Byla tu Civilizace před Civilizací. Rád jí zmiňuji jako Civilizaci X.”

PRED FARAÓNMI: Dôkaz vyspelej civilizácie v mysterióznej prehistórii Egypta II.

“Keď sa potvrdilo, že pyramídy v Sakkáre sú hrobky, logicky sa usúdilo, že všetky pyramídy musia byť hrobky. Pravdepodobnosti tohto tvrdenia, že všetky pyramídy sú hrobky, pridávala aj skutočnosť, že na východ a na západ od najsevernejšej pyramídy v Gíze sa nachádzali dva cintoríny (oblasti mastáb). Stav pyramíd v Sakkáre, o väčšine ktorých sa predpokladá, že boli postavené až po pyramídach v Gíze, však v tejto logickej súvislosti predstavuje vážne problémy. Džoserova stupňovitá pyramída v Sakkáre je jedinou, ktorá je v dobrom stave, napriek tomu, že to nie je skutočná pyramída. Stupňovitá pyramída bola totiž pôvodne mastabou, ktorú neskôr upravili na pyramídu.”

BYLA ZDE CIVILIZACE X? Důkaz naznačuje, že ano II.

Myšlenka, že Chufuova pyramida byla hrobkou, popírá logické a přesvědčivé uvažování. Zaprvé, pohřební předměty nebyly nalezeny v žádné z komor pyramidy. Ani tam nejsou žádné nápisy, které by popisovaly hrobku. Zadruhé, její vnitřní vzhled je zvláštní a neodpovídá anatomii lidských bytostí. Průchody, které vedou do jejích tří komor jsou jen o něco málo vyšší než tři stopy na výšku i na šířku. Ani tam nejsou žádné schůdky, takže abyste se mohli pohybovat, musíte se plazit po čtyřech. To činí pohyb uvnitř pyramidy téměř nemožným pro kohokoliv, natož pro pohřební průvod. Zatřetí, stěny a zdi nejvyšší komory, domnělé pohřební komory, byly postaveny ze sedmdesátitunových granitových desek s dalšími pěti vrstvami granitu v oblasti nad jejím stropem. Nakonec, jak by každý detektiv považoval za důležité, tak kolosální struktura jako je Chufuova pyramida vyžaduje enormní zdroje na vybudování, což vyžaduje oprávněný a odůvodněný motiv. Tím hrobka není.

BYLA ZDE CIVILIZACE X? Důkaz naznačuje, že ano I.

Atlantida: jméno, které zná každý a téměř každý ví, že odkazuje na bájný zatopený ostrov v Atlantském oceánu, který byl poprvé zmíněn v příběhu řeckého filozofa Platóna někdy během 4. století př. n. l. Zda Atlantida existovala, je domněnkou už skoro čtyři sta let, a to od té doby co v roce 1626 vydal Francis Bacon svůj román Nová Atlantis. Atlantida je kontroverzí, která trvá dodnes.

Stránky

Subscribe to Výber NEW DAWN Magazine