Egyptoložka Renata Landgráfová: Pravého Egypťana byste dnes hledali marně
Starověký Egypt a dnešek mají víc společného, než se na první pohled může zdát. „Lidé se báli, podváděli i milovali, nenáviděli smrt a byli posedlí životem stejně jako my,“ tvrdí egyptoložka Renata Landgráfová. Ostatně, má velké hnědé oči, které připomínají Egypťanky na starých malbách…


Počas búrlivých období sa bežní ľudia v starovekom Egypte obracali k zvieracím múmiám s prosbami k bohom, inšpirujúc vzostup masívneho náboženského priemyslu.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.
Dnes berieme ako samozrejmosť nočné mestské horizonty, pouličné svetlá a celkovú silu, ktorá poháňa naše moderné vymoženosti. Mohli však mať mudrci starovekého Egypta a Mezopotámie znalosti o elektrine, elektrickom osvetlení, alebo dokonca o technológii založenej na elektrine? Vzhľadom na niektoré archeologické dôkazy sa odpoveď zdá byť kladná.