OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

OTAZNÍKY DOGONSKÉ ASTRONOMIE


Je možné, aby primitivní kmen afrických domorodců měl jakékoliv dokonalé astronomické znalosti, aniž by disponoval moderní technikou? Je možné, že tyto znalosti jim byly předány bytostmi z jiného světa, tak jak tvrdí některé legendy? Nebo se uprostřed plání afrického státu Mali odehrál největší podvod v dějinách archeoastronautiky...


Jedním z nejvíce protěžovaných důkazů kontaktu s mimozemskou civilizací v dávné minulosti, který se objevuje v literatuře, je případ kmene afrických Dogonů. Je to však zároveň jeden z nejvíce kontroverzních případů. Když se totiž na tuto problematiku podíváme pokud možno objektivně, tak výsledkem po mnoha letech nejrůznějších studií a bádání je stále jedna a tatáž věc, Dogoni zůstávají i nadále záhadou. To ovšem trochu předbíhám. Je nutno se nejprve podívat na dostupná fakta pro ty z vás, kteří s tímto příběhem přicházejí do styku poprvé.

 

Dogoni a prastarý Egypt

Přestože kontroverzní, příběh Dogonů je velice zajímavý. Celá teorie mimozemského kontaktu byla postavena na údajných znalostech tohoto kmene, které se předávaly z generace na generaci a jejichž hlavním bodem je hvězda Sirius. Tradice Dogonů totiž zmiňuje, že tato hvězda má ve skutečnosti svého souputníka, který nemůže být pozorován lidským okem. Tradice je údajně stará tisíce let a skutečnost, že Sirius je opravdu dvojhvězda, byla objevena moderní astronomií teprve v relativně nedávné době, kdy se teleskopy podívaly do hlubokého vesmíru. Odkud se tedy tato informace vzala uprostřed afrického kmene?

 

Další kosmickou záhadou je jejich legenda o bytostech nazývaných Nommo, které údajně sestoupily z nebes a právě ony daly domorodcům informace o hvězdě Sirius, protože to byl svět ze kterého přišly.
(http://www.cez-okno.net/clanok/nommo, pozn. red.)

 

Historie Dogonů je dodnes opředena tajemstvím a jednou z hlavních teorií je, že jsou to potomci obyvatel pradávného Egypta, kteří migrovali do různých částí kontinentu a usadili se převážně v Mali. Administrativní oblast Bandiagara se skládá ze tří topografických regionů: plání, útesů a náhorní plošiny. Nejvíce obydlená oblast je v okolí útesů Bandiagara, kde žije na 300 000 příslušníků tohoto kmene. Dogoni jsou v západním světě obecně označováni za domorodý kmen, ale je nutno podotknout, že toto označení není úplně přesné. Dogonský kněží Bigbaye Inejnema v rozhovoru pro Project Camelot sám potvrdil, že výraz Dogon je sice v pořádku, ale jedná se spíš o souhrné označení mnoha různých klanů, které žijí na různých místech. Se stejnou věcí se také setkáváme u amerických indiánů Hopi, kteří se taktéž skládají z mnoha různých skupin/klanů. Ve stejném rozhovoru též potvrdil, že jejich propojení s pradávným Egyptem je opravdové a velice blízké a dodnes používají egyptskou symboliku a kalendář, který má deset dní v týdnu.

Jak víme Egypťané samotní byli také posedlí hvězdným systémem Sirius, takže konekce mezi těmito kulturami je evidentní. Bohužel mnoho zdrojů informací na téma Dogonů je neúplných, nebo i nesprávných a je poměrně nesnadné se v problematice orientovat. Dodnes nebyl z pozice antropologů a archeologů proveden podrobný výzkum v tomto regionu (kromě dvou známých studií, viz níže) a tak znalosti o životě, legendách a původu tohoto kmene přicházejí od nich samotných, nebo od nezávislých badatelů. Až na pár vyjímek. Domorodci jsou totiž velmi nepřístupní ve sdílení informací se západním světem a i jejich vlastní organizace kmene je založena na striktní hierarchii a systému zasvěcení.

 

U zdroje

Informaci o tom, že s největší pravděpodobností existuje důkaz o mimozemské intervenci v Africe, oživil badatel Robert Temple ve své knize The Sirius Mystery v roce 1976. Tato kniha byla velice často debatována a stala jednou z nejdůležitějších na téma pradávných astronautů. Hlavní otázkou bylo, kromě jiných, jak je možné, že Dogoni věděli o těchto tělesech, která nejsou pouhým okem vidět?

Hlavním zdrojem této informace byla především studie Dogonů, kterou provedli dva antropologové z Francie, Marcel Griaule a Germaine Dieterlen a kterou zveřejnili ve své vlastní knize The Pale Fox.

 

Griaule tvrdil, že byl zasvěcen do učení dospělých Dogonů a tehdy mu prý byla sdělena informace o existenci systému hvězdy Sirius. To se vše odehrálo v třicátých letech minulého století a v té době se již o Sirius B vědělo, ale do roku 1970 nebyla pořízena žádná fotografie.

 

Přestože v průběhu let se objevilo několik astronomických detailů, které by mohly vysvětlit znalost Dogonů jako pouhý omyl v pozorování oblohy, největší útok na Marcela Griaule přišel od antropologa Waltera Van Beeka. Ten tvrdí, že Griaule a Dieterlen jsou ve svém tvrzení ojedinělí, a že nikdo jiný jejich hypotézu nepotvrdil. Van Beek dokonce uspořádal v roce 1991 expedici do Mali a prohlásil, že nenalezl absolutně žádné stopy po legendě o hvězdě Sirius. A to strávil s Dogony deset let. Griaule na druhou stranu tvrdí, že tyto astronomické vědomosti má jen asi 15 procent dogonské populace a je tedy celkem dobře možné, že Van Beek nepřišel do styku s patřičnými osobami, anebo nebyl z nějakého důvodu do tohoto tématu zasvěcen.

Nicméně Van Beek určité informace dostal od několika jedinců se kterými byl ve styku i Griaule, ale podle jeho zprávy si tito domorodci vzájemně odporovali a nebylo ani jasné o jaké hvězdě to vlastně mluví. S největší pravděpodobností se jednalo o planetu Venuši. S jistotou to ovšem nelze potvrdit a navíc tito jedinci se shodli minimálně na jednom, že informaci o této hvězdě dostali od Grieula, který byl znám tím, že si na cesty bral hvězdné mapy a rád sdílel své znalosti. To vyvolalo obrovský problém v celé teorii a dodnes není jasné, jak to tehdy vlastně bylo.

Jedna tvář dogonské architektury

 

Mytologie Dogonů

Kromě známého příběhu o hvězdě Sirius mají však Dogoni další zajímavé “legendy“. Například o Saturnu a jeho prstencích a o čtyřech velkých měsících Jupitera. Používají čtyři kalendáře: pro Slunce, Měsíc, Sirius a Venuši a dlouho vědí, že planety obýhají kolem Slunce. Jak ironické, když vezmeme v úvahu, že ještě poměrně nedávno byli lidé za taková prohlášení mučeni a popravováni.

Kmen Dogonů vyznává tři hlavní kulty, Awa, Lebe a Binu. První jmenovaný je věnován smrti, jeho významem je uspořádat spirituální síly, které byly narušeny smrtí Nommo. Členové kmene tancují s maskami, které jsou bohatě vyřezávány a zdobeny. Mimochodem, Dogoni mají 78 různých druhů masek. Kult Lebe je zaměřen hlavně na zemědělství a hlavní kněz se nazývá Hogon. Každá dogonská vesnice má svatyni, kde jsou kousky půdy. To má zajistit úrodnost půdy. Hogoni jsou údajně každou noc navštěvováni bohem Lebe ve formě hada, což je zajímavá skutečnost, když si dáme do souvislostí hadí bohy z Jižní Ameriky. Serpent je také často vysvětlován jako zobrazení DNA. Hogoni jsou tedy zodpovědní za úrodu a čistotu půdy, čehož se dosahuje pomocí speciálních rituálů.

 

Hogon

A nakonec kult Binu je totemová záležitost. Má komplexní souvislosti s posvátnými místy Dogonů, která uctívali jejich předkové. Binu svatyně uchovávají duchovní bytosti mýtických předků, kteří žili v legendární éře, kdy na Zemi neexistovala smrt. Kněží kultu Binu udržují svatostánky, jejichž fasády jsou často pomalovány znaky a záhadnými symboly. Obětuje se krev a proso, hlavní plodina kmene. Dogoni věří, že díky tomuto rituálu se na ně přenese benevolentní síla jejich předků.

Studování těchto informací mě opět přivádí na myšlenku jak podobné tyto legendy a zvyky jsou s americkými indiány Hopi. Masky, rituály, tance, kulty a klany, bohové úrodnosti a smrti.

Dogoni považují za posvátné zvíře lišku. Věří, že liška má nadpozemské schopnosti. Některé vesnice mají své proroky, kteří také provádějí rituály. Tento věštec maluje obrazec v písku před západem Slunce a čeká, že liška zodpoví otázku, kterou do obrazce uloží. Ráno pak prorok zkoumá liščí otisky a na jejich základě provede interpretaci. Samozřejmě, že musí být jisté, že se liška přes noc objeví a k tomu napomáhá dostatek obětních ingrediencí jako mléko, proso a ořechy nabídnutých tomuto posvátnému zvířeti.

Mytologie Dogonů je velice komplexní a přesahuje jakékoliv možnosti krátkého článku jako je tento. Například autor Leird Scranton publikoval na toto téma již několik knih. Ovšem asi jednou z nejznámějších legend tohoto kmene je příběh o bytosti nazývané Nommo.

 

Byl Nommo mimozemšťan?

Nommo, nebo Nommos je název, který je používán pro jednu bytost, nebo skupinu spirituálních bytostí, které jsou uctívány Dogony. Slovo samotné je odvozeno od smyslu “vyrobit jeden nápoj“. Nommos jsou obvykle popisováni jako obojživelné, hermafroditické bytosti vypadající jako ryba. Dogonský folklór je popisuje jako bytosti s humanoidním vrchním torzem, které má nohy a dolní rybí torzo s ocasem.

 

Legenda praví, že Nommo byla první bytost vytvořená nebeským bohem Amma. Krátce po svém zrození se transformoval do čtyř párů dvojčat. Jedno z dvojčat se vzbouřilo proti kosmickému řádu boha Amma (podobnost čistě náhodná s bratry Enkim a Enlilem ze sumerských legend?). Aby Amma nastolil opět pořádek, obětoval dalšího potomka Nommo, jehož tělo bylo rozsekáno na kusy a ty byly rozneseny po světě. Tuto část legendy vidí Dogoni jako zdroj existence jejich Binu svatyní. Kdekoliv spadla část těla na jejich území, Dogoni postavili svatyni. Již zmiňovaní antropologové Griaule a Dieterlen údajně obdrželi další informaci související s Nommos. Tyto bytosti prý obývaly svět, který byl součástí systému Sirius. Nommos sestoupili v lodi z nebe za doprovodu ohně a otřesného hluku. Později vytvořili vodní nádrž a zmizeli uvnitř. Legenda Dogonů upřesňuje, že Nommos potřebovali k životu vodní prostředí a možná právě proto jsou tyto bytosti zobrazovány jako hybridi, ryba a člověk. Legenda končí, když “Nommo dal všechny své životní principy lidským bytostem, byl ukřižován na stromě, ale poté povstal z mrtvých a vrátil se domů.” Nepřipadá vám to taky tak trochu povědomé? Součástí legendy je dokonce i pasáž, že Nommo se jednoho dne v budoucnosti vrátí v lidské formě. Na můj vkus až příliš mnoho podobností s legendami z jiných částí světa...

 

The Granary, budhismus a nový věk pyramid

Walter Van Beek ve své knize Dogon: Africa’s People of the Cliffs dochází k nemilosrdnému závěru a kompletně ignoruje 30 let studií M. Griaulea a jeho týmu a i jeho jméno samotné:

“Dogoni nemají legendu o stvoření, žádný hluboký příběh o tom jak tento svět vznikl. Jistý antropolog před lety navedl své informátory k legendě o stvoření a Dogoni, jako vždy uctiví, ji okopírovali. Některé z jeho publikací jsou stále produkovány jako turistické průvodce a rozšiřují tento omyl.”

Zde je s největší pravděpodobností vidět v přímém přenosu jak funguje desinformační kampaň. Van Beek ignoruje mnoho skutečností a dělá závěry na základě relativně krátké doby, kterou strávil studiem Dogonů.

 

Existuje však jeden další faktor, který celou dogonskou problematiku ještě více komplikuje a který je záležitostí naší modernější doby. V podstatě tvrzení Van Beeka posouvá na vedlejší kolej. Griaule ve své studii popisuje jednu ze staveb, které se nacházejí v dogonských vesnicích a která se nazývá the granary - sýpka. Jelikož byl zasvěcen do určité úrovně dogonských tajemství bylo mu sděleno, že tato struktura je velice důležitá v kosmologickém kontextu kmene. Avšak ani Griaule a ani nikdo z dalších pozdějších badatelů, kteří se zabývali Dogony si nevšimnuli jedné skutečnosti, a to že se tato struktura náramně podobá jiné stavbě z druhého konce světa. Indické stúpě.

Současný asi největší odborník na symboliku Dogonů Laird Scranton tuto skutečnost poprvé zaznamenal někdy v roce 2005, když se jeho dcera Hannah vrátila ze vzdělávacího pobytu v Indii. Řekla mu o rituální stavbě nazývané stúpa, která se prý velice podobá dogonské sýpce. Laird se tedy pustil do porovnávání symboliky a významů těchto dvou staveb, které by neměli oficiálně mít žádnou souvislost.

 

Symbolika na bráně Velké stúpy v Sanchi v Indii

Především čerpal z knihy publikované v roce 1992 Adrianem Snodgrassem pod názvem The Symbolism of the Stupa. Snodgrass je velice uznávaným odborníkem na budhistickou architekturu a symboliku. Výsledek studie byl šokující. Potvrdil, že téměř všechny aspekty (v budhistické terminologii a kosmologii) se shodovaly s těmi z dogonské kosmologie. Jinými slovy, dogonská sýpka je ve všech detailech variantou budhistické stúpy! Stavba je uspořádána stejným způsobem, základna symbolizuje slunce, střecha oblohu a je zde zakomponována široká škála biologického a kosmologického významu.

Laird Scranton se této problematice věnuje ve své knize The Science of the Dogon: Decoding the African Mystery Tradition.

 

Rituální maska dogonů

Podobnost dogonské granary s indickou stúpou tedy není jen pouhou náhodou a když se nad tímto designem zamyslíme trochu hlouběji, dá se najít ještě jedna zajímavost. O té píše například Philip Coppens. Podle všeho se lze totiž domnívat, že tyto různé architektonické odchylky pocházejí z jediného prazákladu, a tím je klasická pyramida. Zachází až tak daleko s tvrzením, že dogonské mýty ukazují, že tento pyramidální základ nevzniknul jen tak sám od sebe, ale byla to jen nová fáze starého designu, která však obsahovala stejné fragmenty. “Stará dogonská sýpka “ byla zřejmě pyramidou pro ty kultury, které ještě (nebo nikdy) neudělaly krok do Věku pyramid.

Já dodávám, že to může být i naopak. Tyto kultury (původem pocházející z Egypta) z prosperujícího a vzkvétajícího Věku pyramid postupně degradovaly do své současné podoby. A pokud budeme zastávat teorii, že dokonalejší egyptské stavby (chrámy, pyramidy i Sfinga) jsou starší, než ty méně povedené, pak všechno dává smysl. Znalosti a stavbě těchto monumentů se možná postupně z nějakého důvodu vytrácely, pozdější faraónové stavěli stále horší a méně kvalitní pyramidy a později, kdy některé skupiny z Egypta odešly (ať už dobrovolně, nebo násilně) si uchovaly jen zdánlivě mlhavé znalosti o těchto věcech a postupem času to došlo do současné podoby. Tak to mohlo být v případě, že budeme zastávat alternativní historickou linii a ne tu, kterou nabízí klasická věda.

 

Dogoni mlčí

Co z toho všeho tedy závěrem vyvodit?

 

Mají Dogoni opravdu své znalosti od mimozemšťanů? To nelze v tuto chvíli nijak prokázat. Teorie Van Beeka je zřejmě naprosto chybná. Griaule byl očividně do problematiky oficiálně zasvěcen dogonským kněžím, zatímco Van Beek byl zřejmě odmítnut. Třicet let versus deset let pobytu mezi domorodci může být zásadní rozdíl v rozsahu zasvěcení do jejich znalostí. Proto pochopitelně výsledky práce Van Beeka s kmenem v Mali nepřinesly kýžené ovoce. Kosmologie Dogonů se zdá být univerzální a přesahující kmen samotný a je zřejmě potřeba udělat další výzkum pomocí nových informací, které máme v současné době. Tomu však může celkem bránit uzavřenost Dogonů samotných, kteří nechtějí sdílet své znalosti s okolním světem aniž by někoho osobně do tohoto učení zasvětili. O tom jsem se přesvědčil osobně, když jsem měl krátce možnost pohovořit s dogonským kněžím Bigbaye Inejnemou. Nebyl čas na dlouhosáhlý rozhovor (alespoň prozatím), ale na zjevnou otázku o mimozemském vlivu a astronomických znalostech jsem se nedozvěděl prakticky nic. Odmítl potvrdit, že by mimozemšťani přistáli uprostřed jejich vesnice a naučili je všem znalostem. Na druhou stranu řekl, že jsou jiné cesty jak tyto odborné informace získat a že vše je předmětem dlouhodobého životního zasvěcení, které se málokdy podaří získat někomu ze západního světa a že takové informace mi nemůže sdělit. Takže opět tajemství? Anebo je to vše jakási hra a žádné utajované učení neexistuje? To by však musela být poměrně rozsáhlá konspirace mnoha lidí.

 

Podle informací, které jsou momentálně dostupné lze dojít k částečnému závěru, že Dogoni zřejmě nepřišli ke svým znalostem od mimozemšťanů přímým kontaktem, ale ani od francouzkých vědců, anebo jen velice málo. Podle mého názoru se skutečně jedná o tradici, která sahá hluboko do minulosti a která je předávána z generace na generaci pomocí těchto důmyslně utajovaných zasvěcovacích postupů. Protože jinak by si Griaule a Dieterlen museli vymyslet komplexní mytologii včetně astronomických detailů, rituálů, legend a architektury a předat to kněžím se kterými byli v kontaktu, anebo je ovlivnit svými znalostmi ze západního světa natolik důmyslně, aby to vše zapadlo do historického kontextu kmene. To mi připadá prakticky nemožné a myslím, že třicet let není dostatečná doba k vytvoření tak rozsáhlého podvodu. Dogonský jazyk, symbolika a kosmologie má velkou spojitost se starým Egyptem a koneckonců oni sami o sobě tvrdí, že to je místo odkud jejich předkové přišli. Myslím, že to je správný směr, kterým bychom se měli ubírat v pochopení a studování této fascinující kultury uprostřed afrických plání.

 

Michael M. Faitl

Reference a foto:

crystalinks.com

Kniha: Philip Coppens/Ancient Alien Question

Kniha: Laird Scranton/Cosmological Origins of Myth and Symbol

Wikipedia

Zdroj: astronauti.cz

 


Podrobné správy na tému "DOGONI" nájdete na tejto adrese.

 

 

Súvisiace:

Seriál: Dogonská kozmológia a egyptské hieroglyfické písmo
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-dogonska-kozmologia-a-egyptske-hierog...

SÍRIUS A SÚVISLOSTI
http://www.kemet.sk/rubrika/serial-sirius-a-suvislosti

Dogoni: NOMMO
http://www.cez-okno.net/clanok/nommo

Dogoni: GOUYO
http://www.cez-okno.net/clanok/gouyo

Dogoni: DOUGUE
http://www.cez-okno.net/clanok/dougue