Minule jsme navštívili na Sahaře lokalitu Nabta Playa s vyspělou kulturou, odkud do nilského údolí přišla nová kultura s vědomostmi umožňujícími rozvoj společnosti, ke kterému v následujících letech došlo. Dnes navštívíme záhadnou civilizaci již na egyptském území, která dodnes byla tabu, jako by se vynořila ze země - Sakkara Gisr el-Mudir. Jak se tam dostala? Vznikla vývojem kultury ze Sahary, nebo přišla odjinud? Budeme pátrat.
Jsme v Sakkáře, do Gízy jsme se zatím nedostali, takže nevíme, jestli tam již pyramidy ve zkoumané době stály nebo nikoliv, ale i po tom budeme pátrat.
Sakkára Gisr el-Mudir
|
|
|
|---|
V pravé části je lokalita hrobů panovníků pohřbených v Sakkáře a jejich payramidy, které tam v době, kterou zkoumáme nebyly. Hroby z archaické doby, pyramida Teti, areál Džoserovy pyramidy, Veserkapf, Venís, Sekhemkhet, Pepi I, Merenre I, Djedkare, Pepi II, Šepseskapf. Vidíme, že jde o rozsáhlé pohřebiště, které je dlouhodobě předmětem výzkumu. První pyramida Džoserova byla postavena až 2700 let př.n.l. Jestli v té době již byly pyramidy v Gíze, zatím ještě nevíme.
Pro porovnání velikosti je na satelitním snímku vlevo objekt Gisr el-Mudir, jeho průzkum započal až v 90. letech 20. století.
Západně od Džoserovy pyramidy vidíme skaliska a písek, na první pohled nic zajímavého, ale při bližším zkoumání zjistíme, že se život v minulosti odehrával z velké části pod zemí. Pohled ze satelitu (Google) ukazuje obrysy objektů. Na následující mapce je jejich popis. V pozadí je Džoserova pyramida.
Nás bude zajímat oblast, která byla doposud tabu
Nejnovější výzkum pod vedením Zahi Hawasse byl proveden v r. 2010 a novinářům prezentován v květnu 2011. Od té doby je objekt pro veřejnost uzavřen.
Předpokádá se, že je to nejstarší kamenná stavba v Egyptě, starší než Džoserova pyramida. V roce 1990 dostali egyptologové z Národního muzea Skotska licenci záhadnou stavbu prozkoumat s využitím nové technologie a získat alespoň základní poznatky o stavbě. Je to ohrada „Great Enclosure“ z masivních kamenných kvádrů o rozměru 650×350 m se základy širokými 15 m s rozsáhlými podzemními prostory se sloupořadím. Byly vykopány stěny do výšky 15 m, ale jejich šířka předpokládá, že byly mnohem vyšší. Objevená keramika v suti naznačuje, že stavba pochází z 2. dynastie za krále Chasechemueje, ale je nejisté, kdy tam keramika byla vložena, protože objekt sloužil jako náboženské centrum a byl využíván po celou dobu egyptské historie. Pro určení stáří stavby tato keramika nemá vypovídací hodnotu. Stavby mohly být mnohem starší. Vápencové bloky mohly sloužit pro výstavbu Džoserovy pyramidy. V roce 2009 oznámil ministr kultury Egypta Farouk, že v Gisr el-Mudir byly nalezeny 2 hroby.
Nyní se podíváme dovnitř areálu Gisr el-Mudir
V podzemním areálu se nacházejí hroby. Zahi Hawass je odkryl a zjistil, že jde o hrob královského dohližitele majetku a ženy jménem Thinh. Hroby pocházejí z doby krále 5. dynastie Venise. Tým zde nedávno objevil hrobku-mastabu ze sušených cihel muže ze 6. dynastie, za kterou byla objevena hluboká šachta vytesaná ve skále z 26. dynastie (Sajská, 600 př.n.l.), která obsahovala 30 hrobů. Byly nalezeny 4 vápencové sarkofágy a 4 antropoidní rakve, jedna byla označena Padi-Heri. V přítomnosti světového tisku Hawass otevřel první sarkofág v únoru 2009, ve kterém byla uložena neporušená mumie. Podle dosavadních vykopávek byly do hrobů v Gisr el-Mudir ukládány osoby během celé existence starověkého Egypta.
Vypadá to, že Gisr el-Mudir bylo kultovní středisko, ke kterému se uchylovala předdynastická a dynastická egyptská společnost po celou dobu své existence. Tomu nasvědčují i nálezy.
V roce 2011 byl zlikvidován "Egyptian Scientific Institute" a s tím zatím padá i další průzkum Gisr el-Mudir.
Zahi Hawass, než byl sesazen z funkce, uspořádal tiskovou konferenci v květnu 2011, na kterou pozval novináře s prohlídkou zatím odkrytých vnitřních prostor. Uvolnil z konference a prohlídky fotografie, které nás budou provázet při prohlídce objektu.
Zahi Hawass odkryl záhadný objekt Gisr el-Mudir, který se nachází v podzemí. Komplex je budován v podzemí s využitím kamenných kvádrů jako první stavba tohoto druhu ještě před stavbou Džoserovy pyramidy. Podle prvních nálezů byly použity kamenné bloky pro stavbu Džoserovy pyramidy. Předpokládá se, že výstavba byla provedena v době 2. dynastie, ve které panovala představa, že stavby byly prováděny ze sušených cihel, rákosu a dřeva, takže objev kamenných staveb koriguje současné představy o stáří objektu a technologii.
Z obrázku je patrné vnitřní uspořádání v porovnání s výškou postav. Zahi Hawass pozval novináře do vstupní haly, kde je patrný stavební materiál, rozměry místností.
|
|
|---|
Vstup do objektu je lemován hieroglyfickými nápisy, které však doposud nebyly rozluštěny. Velmi dobře je zachovaná barevnost.
|
|
|
|
|---|
Vstup do pohřební komory je možný šachtou do hloubky 11 m.
Zahi Hawass hroby odkryl a zjistil, že jde o hrob královského dohližitele majetku a ženy jménem Thinh. Hroby pocházejí z doby krále 5. dynastie Venise.
|
|
|
|---|
To byla zatím první prohlídka podzemniho areálu Gisr el-Mudir. Můžeme doufat, že výzkum bude pokračovat a dovíme se další informace o vývoji egyptské společnosti.
Závěr
Tímto jsme provedli další krůček v ohalování egyptské minulosti. Doposud naše egyptologie žila v představě, že v období předdynastickém a v 1. a 2. dynastii byla kultura sušených cihel a hliněných nádob a náhle se ze země vynořila kultura kamenných kvádrů a mohutných podzemních staveb. Kde se vzala, budeme pátrat dále...
Mojmír Štěrba
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Egypt - pýtame sa
http://www.kemet.sk/rubrika/egypt-pytame-saO mýtoch v egyptológii
http://www.kemet.sk/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii