Sueneé: Deset otázek českým egyptologům
Sueneé: Jak si vysvětlujete, že mladší dynastie nedokázala postavit stejně kvalitní pyramidy jako předchozí dynastie?
Technologie a společnost se měnila. Egypťané po dokončení staveb nemohli vědět, jak budou vypadat za 3-4 tisíce let. Třeba Neferirkareova nebo Niuserreova pyramida z 5. dynastie jsou zachovány celkem dobře.
S: V roce 2003 jsem měl možnost se projít po Abúsíru. Pyramida je oproti těm v Gíze nebo v Dahsuru ve velmi špatném stavu. Je mnohem menší a z popisů, které čtu na internetu, vypadá to, že oproti větším verzím je její podstatná část pouze z vápence a malých bloků. Technologie i společnost se jistě měnila. V tomto případě to vypadá, jako kdyby starší dynastie stavěly mnohem precizněji a kvalitněji, než-li jejich potomci.


Egyptské náboženstvo bolo veľmi zložité a vyžadovalo si uctievanie mnohých bohov a bohýň, ktorých namaľované, vyryté alebo vymodelované podoby zdobia hrobky, chrámy a širokú škálu bežných predmetov. Náboženstvo predstavovalo predovšetkým tolerantný, všetko zahrňujúci systém viery, schopný obsiahnuť zdanlivo protichodné mýty a legendy. Každý príbeh o bohoch mal miestnu obmenu, pričom ani jednu z nich nepovažovali za menej platnú než tú druhú. Dokonca aj taký základný mýtus, akým je príbeh o stvorení sveta, sa objavil v troch nápadne odlišných – ale rovnako prijímaných – verziách.
Zahi Hawass ve své knize “Pyramidy” uvádí: „Některé hrobky jsou zahloubené a přikryté obdélníkovými kamennými bloky o velikosti několika nákladních vagónů nebo malých domů a oddělené otevřenými šachtami”. Kvádry horniny o hmotnosti 400 tun zabudované do egyptských staveb nejsou ojedinělé. Mnoho opracovaných kamenů o hmotnosti několika set tun můžeme také spatřit v megalitických stavbách. Nepopisuji nic nového, snažím se jen navodit pozornost pro následující úvahu.
Hĺbal som dlho a často o tajomstve účelu pyramíd, trávil som veľa hodín potkýnajúc sa cez skalnaté úlomky, ktoré ich obklopujú alebo som putoval v temných chodbách a komorách, ktoré sú umiestnené v ich vnútri. Často som sedával na bielych vápencových balvanoch na úpätí Veľkej pyramídy alebo na mäkkom piesku v prudkej horúčave popoludňajšieho slnka a uvažoval o tomto probléme. Znova a znova som sa šplhal na kusy stavby, pátral som starostlivo po nejakom kľúči, prezeral som pukliny a študoval celkové usporiadanie týchto troch stavieb.