Archív - 2015

O najstaršiu chronológiu egyptských dejín sa pokúsil už v 4. storočí pred n. l. egyptský kňaz a historik Manethó. V svojom diele Aigyptiaka uvádza faraónov rozdelených do 31 dynastii. Tento spôsob delenia používajú egyptológovia aj dnes. Okrem Manethónovho spisu sa moderná egyptská chronológia opiera o ďalšie písomné pramene egyptských dejín – hlavne Turínsky zoznam kráľov a Zoznam kráľov z Abydosu, ktoré udávajú mená a roky panovania historických aj mytologických vládcov starého Egypta – a v posledných dobách aj o ďalšie metódy, napríklad datovanie pomocou peľových zŕn, alebo synchronizáciou so záznamami iných kultúr.

Geologové se při vytýčení teorie, že Sfinga může být stará 800 tisíc let, řídili přísně vědeckými postupy. Zřejmě z tohoto důvodu jejich výzkum oficiálně skeptická akademická obec nezesměšňuje. Nicméně zastává jiný přístup, hojně používaný, když si skeptici nevědí rady s něčím, co by mohlo nabourat jejich pojetí světa – prostě tyto důkazy ignorují. Ostatně sami můžeme posoudit, jak propracované argumenty ukrajinské dvojice jsou.

Egypťania o svojich pyramídach samozrejme odjakživa vedeli; tak ako Číňania o Dlhom múre a Aztéci o teocalloch. Európania ich museli objaviť. Čím sa stal Marco Polo pre Čínu a Cortés pre Mexiko, stal sa pre Egypt Hérodotos.

Jednou z nejzáhadnějších a nejtajemnějších památek na povrchu planety je bezesporu Velká sfinga v Gíze v Egyptě. Je to starověký monument, který dodnes mate výzkumníky již od dob jeho objevu. Nikdo zatím nebyl schopen přesně určit stáří Sfingy, protože o ní neexistují žádné písemné záznamy nebo jakékoliv zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci již před časem přišli s provokativní teorii, podle níž je Velká Sfinga v Egyptě stará 800 000 let. V té době ale lidé na Zemi ještě neexistovali. Alespoň podle stávajících učebnic dějepisu.