Archív

Učení tří zmíněných Hermů jakožto celek nazýváme hermetismem, nebo filosofií hermetickou. Analogicky podle tří proroků, kteří ji hlásali, dala by se tato děliti na tři samostatné oddíly vzájemně se doplňující. Filosofie Herma prvního, Ezhovteje nebo Thovta, rýsuje geniální plán celého díla, počíná genesí, stanoví základní zákony dění a tvoří ideu isiasmu, do níž vloženy jsou estetické a morální prvky takové hloubky, že až dosud všechna nově vzniklá náboženstva z nich čerpala, aniž by je dovedla plně zhodnotiti. Druhý Hermes — Henoch — zpracovává dílo svého předchůdce na sféře sociální a rozvíjí Thovtem v bohu Horovi personifikovaný přechod příčiny do účinku v alegorických legendách do pozoruhodných detailů.

Domnienku, že behom faraónskej doby bolo nadviazané spojenie medzi dvomi kontinentmi, Afrikou a Amerikou, potvrdzujú ďalšie doklady. V marci roku 1992 prizvali nemeckí bádatelia skúmajúci obsah egyptských múmií súdnu znalkyňu Dr. Svetlu Balabanovú z Ústavu súdneho lekárstva v Ulme. Prvá testovaná múmia bola nazývaná Henutauej, „Pani Oboch zemí“, z 21. dynastie (asi 1069 pr. Kr.), ktorej rakva bola bohato zdobená obrazmi bohyne nebies Nuty. Balabanová s veľkým prekvapením našla vo vzorkách z tejto i z niekoľkých ďalších múmií z múzea v Mníchove veľké množstvo nikotínu a kokaínu.

Tajemná bytost, opředená nespočtem bájí, jíž Egypťané před několika tisíciletími uctívali pod jménem Ezhovtej, Thovte, Thovt, Toth nebo Thot, která vystupuje v mytologii fénické jako Taautes a které se klaněli již staří Samothrákové, zvána byla řecky Hermes, a ztotožňována později s pánem bohů - Merkurem. Filosofii, kterou Hermes nebo Thot hlásal, nazýváme filosofií hermetickou, a stoupence jeho nauk hermetiky. Hermetická filosofie pak, vycházejíc z absolutního a nekompromisního theismu, trojjedinosti a idealismu, měla bezesporně základní vliv na kulturu lidskou, od ranných počátků Egypta až po dny naše, korigujíc materialistické aberace čas od času válkami, hladem a jinými pohromami zdivočelého lidstva alespoň do té míry, že zdeptané civilisace mohly si ve chvílích přechodného uklidnění uvědomiti, čím jsou povinny lidství, dějinám a tradici této země.

Egypt, Gíza, pyramidy... Tahle tři slova mě vždy spolehlivě nastartují do pohotovostního režimu... O pyramidách už bylo napsáno skoro všechno (ne všechno byla vždy pravda) a v souvislosti s nimi bylo také vyřčeno tolik hypotéz, že by se mi nevešly do počítače... Prostě jsou tu a pobaveně sledují to hemžení pod sebou. Vezmeme fakta trochu hopem, protože každý kdo se o pyramidy jen trochu zajímá, je už slyšel tisíckrát... Umělé útvary pyramidálního tvaru se vyskytují hned na několika místech zeměkoule a všude se tváří, jako by byly z jiného světa... Ty nejznámější leží v egyptské Gíze, následují pyramidy mexické, čínské, evropské a dokonce i podmořské poblíž Japonska... (osobně jsem si téměř jist, že nějaké ještě objevíme například v zeleném moři Jižní Ameriky). Podívejme se tedy nejdříve na tu nejznámější, které říkáme Cheopsova... Leží necelých dvacet kilometrů západně od Káhiry, na zastavěné ploše 5,2 hektaru, složená z 2,3 miliónu pískovcových bloků... Impozantní dílo! Výška pyramidy se uvádí plus – mínus a navíc jí schází vrcholový kámen. Dnes se zdá, že výška poklesla na 146,6 metru... Východní strana měří 272,12 m, jižní 272,19 m, západní 272,09 m a severní 271,94 m. Pyramida je perfektně orientována severo-jižním směrem a úhel stran je 51° 52“... To jsou velmi strohá fakta.