Motto:
Dalajláma: “Pokud něco nevnímáme, ještě to zdaleka nemusí znamenat, že ona věc nebo jev neexistují.”
Renee Friedman, vedoucí expedice v Hierakonpoli, provádí vykopávky předdynastické doby a od ní máme některé informace v 3. dílech (›› ALTERNATIVA a ›› KLASIKA).
Od roku 3600 př.n.l. vývoj pokročil. Vývoj probíhal kontinuálně, k nějakému kvalitativnímu zvratu zatím nedošlo. Nezdá se, že by v údolí Nilu šlo o dalekosáhlý počátek zemědělství. Malé lokální skupiny si osvojily jen zahradnickou techniku. Jsou doklady, že došlo k obchodování i se vzdálenými zeměmi – například léčivý lapis lazulit – modrý kámen se dovážel až z Afganistánu. Nože se stále ještě vyráběly z pazourku.
Dynastie 1. a 2.
V 1. a 2. dynastii vývoj kultury i technologie pokročil. Stavělo se z hliněných cihel, vyráběly se hliněné nádoby, pokročil vývoj společenské struktury. V ›› 3. dílu KLASICE je uvedeno, že zakladatelelem a sjednotitelem Egypta byl panovník Narmer.
[Verner – Pyramidy]: Nové vykopávky na pohřebišti Umm-el-Káb u Abydos dokládají, že před Narmerem byla ještě řada předchůdců, kteří jsou spolu s ním zařazeni do tzv. 0. dynastie sahající alespoň 300 roků před Narmera.
Vládci 0., 1. a 2. dynastie byli pochováni v nekropoli v Umm el-Káb v 1,5 km od Abydu v poušti ve vybudovaných hrobkách. V hrobkách byly uloženy artefakty pohřební výbavy, kterou si mohli dovolit jenom panovníci.
Jak takové hrobky vypadaly ukážeme na obrázku z pohřebiště Umm el-Káb západně od Abydos. Na obrázku vidíme, že oproti Narmerově hrobu je tato hrobka okázalejší. Nicméně je provedena ze dřevěných trámů a ze sušených cihel. Na snímku:
A – Komora se sochou panovníka
B – Přístupové schodiště
C – Vedlejší pohřby – služebnictvo a pod.
D – Dvůr
Kolem staveniště bylo nashromážděno velké množství importované keramiky ze Syropalestiny.
Nejstarší královské pohřebiště se stalo nejsvětějším místem v Egyptě a stalo se poutním místem. Během Nové říše a Pozdní doby zde tisíce poutníků zanechávaly velké množství obětní keramiky. Amélineau tvrdí, že bylo přineseno na 8 000 000 nádob. To množství se zdá vysoké, ale bylo to za 2000 let.
Nejsvětějším místem je Džerova hrobka, považována za místo posledního odpočinku boha Usíra. Bylo nalezeno Usírovo lože z černé žuly Egyptské muzeum. Hned se objeví otázka, kde se vzal ten žulový sarkofág, když 1. dynastie pracovala jen s hlínou. Vykopávky zjistily, že ho do pohřební komory nechal umístit panovník 13. dynastie Chendžer (1700 let př.n.l.).
Pátrání po artefaktech
Budeme pátrat po artefaktech v královských hrobkách v nekropoli Abydos, abychom si vytvořili obraz o úrovni sledovaného období.
Bylo nalezeno množství slonovinových a dřevěných předmětů, mnoho rozdílných typů keramických nádob, 200 vinných amfor importovaných do Egypta z Kanánu a až z Afganistanu. Jak již bylo řečeno, bylo nalezeno velké množství keramiky z celého období starověkého Egypta, takže je nemožné určit, co je původní a co je z následujících období. To ovšem platí pro hrobku panovníka Dena. V dalších hrobkách byly nálezy původní nebo původně dovezené. Je otázka, kdy se objevil kov jako zlato nebo měď.
V hrobce posledního panovníka 2. dynastie Chasechemueje se našel archeolog Petrie mnoho kamenných a měděných nádob se zlatým uzávěrem.
A tady se nabízejí otázky:
1. Jak byly kamenné nádoby s úzkým hrdlem vyrobeny
2. Kdy přišly do Egypta kovy a odkud
Ad 1. – jiné vysvětlení není než bude uvedeno v 9. dílu
Ad 2. – Zlato se v přírodě nacházelo v ryzí podobě, nebylo třeba technologického procesu pro jeho výrobu
S mědí to už je jiné. V 1. dynastii Egypťané do Palestiny vyváželi zemědělské výrobky, jak dokládají egyptské nádoby v Palestině. Domů z Palestiny dováželi výrobky z mědi a naučili se sami měď vyrábět z měděné rudy na Sinaji.
A tady dochází k určitému zlomu.
[M. Verner, Pyramidy]: Egypťané měli přes Palestinu styky mnohem dále na východ, do Sumeru, Afganistanu, Indie. Výskyt těchto cizích prvků se zdál být tak nápadný a náhlý, že vedl některé badatele k dnes již překonané doměnce, že civilizace přišla ze Sinaje, ale Egypt civilizovali příslušníci západoasijské kultury a vytvořili tzv. dynastickou rasu. Vědci si totiž nebyli schopni vysvětlit prudký rozmach Egypta na počátku historického věku..
Tímto děkuji profesoru Vernerovi, že podpořil naše závěry o původu civilizace v Egyptě – že stopy vedou na východ.
Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 3. Civilizace na území Egypta (KLASIKA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-3-civilizace-na-uzemi-egypt...
Mojmír Štěrba
Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/
S láskavým dovolením autora
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-gizaMojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba