Stéla hladu praví: “Z celkového počtu 2600 hieroglyfů se jich čtvrtina týká popisu hornin, nerostných látek a jejich zpracování”
›› V tomto dílu jsme se dověděli, jak staří Egypťané těžili kámen. Tato technologie byla možná, ale velmi nízká efektivita by nestačila každé 3 minuty vysekat, přesunout a vyzvednout 2 300 000 kvádrů při stavbě Cheopsovy pyramidy za 20 roků.
›› V tomto dílu jsme se dověděli, že staří Egypťané dokázali vytvořit umělý kámen pro výrobu tvrdých nádob ještě před začátkem dynastického Egypta.
Klademe si otázku, jestli toho Egypťané nevyužili ještě pro jiné využití, např. ve stavebnictví, sochařství.
Existují důkazy, že to možné bylo a egypťané toho využívali.
›› V tomto dílu jsme uvedli, jak se Velká pyramida nestavěla, dnes začneme uvádět jak se pyramida stavěla.
Komu se bude chtít, může s námi sledovat postup stavitele, jak prováděl stavbu pyramidy.
V tomto dílu nebudeme vstupovat do sporu o to, jestli se pyramidy stavěly lámáním kvádrů v lomu, jejich dopravou a uložením, nebo vytvářením bloků pomoci geopolymerů. Popíšeme technologie, které měli staří Egypťané k dispozici a které byly jednoznačně úspěšným experimentem prokázány.
Staří Egypťané byli velmi zruční ve zpracování kamene těmi kamennými a měděnými nástroji, které měli k dispozici.
Pokud nebylo možné takto některé úkony provést, např. tvarování, povrchová úprava, prováděli to pomocí tvorby umělého kamene a jeho zpracování. Egyptští kameníci prováděli zpracování kamene takovým způsobem, který byl pro ně nejvýhodnější. My budeme stavět pyramidu tak, jak to prováděli staří Egypťané.
Jaký byl materiál pro tvorbu kamenných kvádrů?
Stavitel měl k dispozici vodu z Nilu, tvrdý vápenec pro kamenné kvádry, měkký slínový vápenec pro geopolymery, kaolinit, jíl, vápno, natron - egyptská sůl (v nedaleké Wádí Natrún), maltu k jejich spojování nebo provedení výplně-sádrovcový lom, nepravidelné bloky, kameny a písek jako výplňový materiál.
Kameníci vytvářeli kvádry buď:
Těžbou v lomu – uvedeno ›› v tomto dílu
nebo
Využitím geopolymeru - uvedeme zde ›› v tomto dílu
Jak byla používána metoda tvorby kamenných kvádrů hnětením kamenné pasty?
Uvedeme experiment, který provedl ›› prof. Davidovits se spolupracovníky a uveřejnil o tom podrobný popis ve své knize 'Nové dějiny pyramid'
›› V tomto dílu jsme dokumentovali schopnosti Egypťanů vytvářet kamenné artefakty hnětením pasty nebo kamenných směsí. Stejného principu používali i pro tvorbu kamenných bloků nebo soch.
Jak probíhala výroba vápencových bloků:
Obr. 1 Předem se připraví uhličitan sodný, egyptský natron, vápno, kaolín, košíky na přenášení substrátu.
Obr. 2 Do nádrže nalijeme 2000 l vody. Vyrábíme geologický tmel tak, že smícháme uhličitan sodný, egyptský natron s vápnem, přidáme kaolín a promícháme dřevěným nástrojem. Tím vytvoříme geologický tmel a počkáme do následujícího dne.
Obr. 3 Následující den do nádrže potopíme 4 tuny vápencových úlomků a smícháme je s geologickým tmelem. Po odpaření obsahuje blok 95% vápence a 5% pojiva.
Obr. 4 Po vysušení získáme vlhký substrát, ze kterého je možné v ruce tvořit hrudky.
Obr. 5 Připravíme bednění, do kterého bude vkládán substrát.
Obr. 6 Postupně pomocí košíku vkládáme substrát a pěchujeme připraveným pěchovadlem.
Obr. 7 Po naplnění formy ukončíme pěchování a tím je vkládání substrátu botové.
Obr. 8 Po dokončení všech zkušebních kvádrů, rozebereme bednění a uschováme pro příště.
Obr. 9 Bylo vytvořeno celkem 5 bloků, které byly vytvářeny postupně. Každý blok měl jiné složení směsi, aby se poznalo, jaký vliv má na hrubost povrchu. Na obrázku je patrné dokonalé vzájemné spárování bloků různých hrubostí povrchů. To by brali i stavitelé královy komory.
Několik souhrnných informací:
Po povrchu kvádrů bylo možné chodit po 3 týdnech,
k úplnému ztvrdnutí dojde po 4,5 měsících,
po sejmutí forem u 4,5, tunových bloků, nebyla patrna žádná stopa po otisku prken
byly vytvořeny dva druhy,
nebylo třeba žádných mohutných saní, ale substrát se přenášel v košíku na místo třeba řetězem,
bloky byly ponechány 1 rok, byla tu. zima kolem -8°C, aniž by bloky doznaly nějakých změn,
po roce byly bloky lividovány sbíječkou
experiment byl proveden, s vápencovými bloky, Egypťané však ovládali mnohem širší rozsah geopolymerů. Dokázali vytvořit křemencové sochy, tedy kámen tvrdší než žula, který nelze mechanicky opracovat.
Přesto byly Memnonovy kolosy posety vyrytými hieroglyfy.
Závěr
V dnešním dílu jsme poukázali na to, jaké technologie měli Egypťané k dispozici pro stavbu těch největších staveb a jak je kombinovali. Nedocházelo k žabomyším sporům, která technologie ano a která ne, ale využívali právě té, která byla v dané fázi stavby nejvhodnější a kterou ovládali. Egypťané měli jiný způsob myšlení na rozdíl od nás.
My, když chceme přesunout těžší náklad, zvětšíme sáně, když je ještě větší náklad, znovu zvětšíme sáně, ještě větší náklad, ještě větší sáně atd.
Egypťané dlouhodobě zkoumali vlastnosti nerostů a hledali jiný způsob manipulace s kvádry. Ten našli a hojně ho využívali. Staří Egypťané měli vědomosti, jak vytvořit kamenné kvádry z různých druhů hornin, které již nebylo možné měděným nářadím opracovat s takovou dokonalostí, jak se můžeme přesvědčit v Královské komoře.
Příště vás pozvu na procházku se stavitelem, který nás provede stavbou, jak od začátku probíhala.
Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 11. Jak se vyráběly geopolymery (ALTERNATIVA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-11-jak-se-vyrabely-geopolym...
Mojmír Štěrba
Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/
S láskavým dovolením autora
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-gizaMojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba