Papyrus Westcar: “Jeho veličenstvo Chufu trávilo čas hledáním tajných komor Thovtovy svatyně, aby vytvořilo něco podobného pro svůj Horizont.”
Přesuneme se co Gízy a půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy.
Pokusíme se zrekonstruovat průběh výzkumu a odhalování stavby nejdokonalejší ze všech pyramid – Cheopsovy pyramidy. Dohledáme dokumenty, které se vážou k autorství Velké pyramidy, uvedeme okolnosti jejich nálezu, navštívíme je v místech jejich nálezu a současného uložení. Problém je v tom, že artefakty týkající se Chufeva, které jsou údajně uloženy v Egyptském muzeu jsou rafinovaně maskovány tak, aby se k ním zájemce nemohl snadno dostat.
Pohled první – Herodotos – Dějiny
První zmínky o stavbě a autorství Velké pyramidy pocházejí z roku 440 př.nl., pocházejí od řeckého historika Herodota, který pyramidy navštívil a uvedl základní představu o stavbě pyramidy, kterou historikové opisují a traduje se do dneška s malými obměnami. Informace o autorství a stavbě Velké pyramidy pocházejí od egyptských kněží podle kterých popsal Chufua jako vládce, který na 20 let zotročil 100 000 lidi, po které budovali přístupovou cestu a pyramidu. O všem to bylo vysloveno 2 000 roků po stavbě, proto se celý proces pokusíme zdokumentovat na základě dosavadních archeologických nálezů a jejich vyhodnocení.
Pohled druhý – královské seznamy
V novodobé historii se jméno panovníka 4. dynastie s jeho kartuší poprvé objevilo v seznamech králů, zejména v Turínském seznamu králů, který je ze všech nejcennější, uvádí dobu vládnutí, a byl roku 1822 předán do Turína, kde je dodnes. Nikde ale není uvedeno, že stavitelem Velké pyramidy byl Cheops. V Turínském seznamu je uvedena doba vlády Cheopse 23 roků, za kterou musel podle egyptologů Cheops stihnout kromě Velké pyramidy postavit:
● tři malé pyramidy,
● Chufuův zádušní chrám,
● přístupovou cestu,
● chrám mrtvých pro faraona 52 × 40 m,
● ochrannou zeď kolem pyramidy ze všech stran vysokou 8 m v délce 1000 m,
● 6 jam pro lodě příkopy pro bárky po 45 m,
● od Nilu koridor v podobě tunelu dlouhý 700 m, na vstupu s Údolním chrámem,
● před několika lety objevil Zahi Hawass během odklízecích prací zbytky stavby, kterou označil jako Cheopsovu “vedlejší pyramidu”,
● pro členy královské rodiny byl zřízen kompletní hřbitov, v němž se nacházelo půl tuctu obrovských mastab, tedy pohřebních komor,
● ještě větší je západní hřbitov pro kněze a úředníky, nachází se tu tisíce hrobů,
ubytovny a další zařízení pro dělníky,
● porážka denně 11 krav a 33 koz, jako obživa pro 10 000 dělníků (dle Hawasse) to je slušné stádo 4 000 krav a 12 000 koz za rok,
● výrobna měděných dlát a kamenných kladiv,
● atd. atd. – to je neúplný přehled.
Toto uvádějí egyptologové jako „vedlejší stavby“, „menší projekty“, které se měly postavit za 23 roků kromě Velké pyramidy, jako, že se nic tak moc nedělo.
Pohled třetí – průzkum plukovníka Vyse
Na svou dobu rozsáhlý i když nikoliv šetrný výzkum pyramid na gízské planině prováděl od roku 1836 plukovník Vyse. V roce 1837 se Cheopsova kartuše objevila v nejvyšší odlehčovací komoře Velké pyramidy a dodnes je prezentována egyptology jako jednoznačný důkaz, že Velkou pyramidu postavil faraon Cheops. Objevily se další královské kartuše v komoře Arbuthnot, ty však nejsou prezentovány jako důkaz příslušného faraona jako stavitele, zvítězil Cheops s kartuší v nejvyšší komoře.
Došlo k řadě skandálů kolem Cheopsovy kartuše zejména v souvislosti se získáváním vzorku písma pro analýzu. Trvá zákaz odebrání vzorku kartuše, takže exaktní časové zhodnocení vzniku zatím není možné. I kdyby se to přeci jen někomu podařilo, asi by výsledky analýzy nebyly uznány. Jediná možnost je, aby vzorek byl odebrán odborně pod dohledem odborníků a odborně pod kontrolou prozkoumán. Takže autorství pyramidy je doposud stále nejisté. Zatím platným stavitelem podle egyptologů je Cheops (Chufu).
Pohled čtvrtý – Inventární stéla
Další doklad v roku 1850 objevil Auguste Mariette, zakladatel Egyptského muzea v Káhiře, vápencovou tzv. Inventární stélu, zahrabanou v sutinách Esetina chrámu poblíž Velké pyramidy. Text na stéle byl přeložen a jednoznačně identifikuje Chufua jeho kartuší. Na obrázku stély není text příliš patrný, ale kdo má zájem může si stélu prohlédnout v Egyptském muzeu. Ovšem pokud tam stélu najde. Stéla je uložena někde v zadní řadě v přízemí, ale je obtížné ji najít i za pomoci bakšiše a hlídačů. Podle nápisu na této stéle se na scéně objevil Chufu v době, kdy již pyramida stála. Inventární proto, že Chufu uvádí seznam “inventáře” náboženských předmětů jež objevil v chrámu Isis, když prováděl jeho opravy. Její paní byla bohyně Éseta – patřila tedy Esetě, nikoliv Chufuovi.
Stéla praví: “Založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy...”
Tedy již stála pyramida i sfinga. Chufu zaznamenává, že vybudoval malou pyramidu vedle chrámu bohyně, to je ta jižní ze tří malých pyramid. Chufu vznáší nárok jako budovatele malé pyramidy princezny Henutsen vedle velké pyramidy.
Koment
Egyptologové existenci stély uznávají ale stélu prohlásili za podvrh, protože 10 roků před jejím nálezem byl stavitelem pyramidy označen faraon Cheops na základě červených značek a kartuše, objevených v neporušených komorách nad Královskou komorou. Stéla nebo její kopie byly údajně vytvořeny dodatečně až o 2000 let později v době Sajské dynastie. V tehdejší době by měli asi problém stélu dohledat, protože byla zahrabána v ruinách chrámu a zasypána pískem. Nehledě k tomu, že tehdy nějaký systematický archeologický průzkum nebyl prováděn.
Nicméně stéla byla označena mnohými egyptology jako pozdější a Chufu byl jednoznačně i nadále prohlášen za stavitele Velké pyramidy, aby nebyla narušena struktura nauky o pyramidách.
Pohled pátý – socha
A jak vlastně faraon Chufu vypypadal? Jistě měl sochu v životní velikosti, odpovídající jeho zásluhám a moci ... Nikoliv, neměl. Do roku 1903 nebyla známa žádná Cheopsova socha, ani malá, ani velká.
V roce 1903, když Flinders Petrie při výzkumu v Abydos (1. a 2. dynastie) 400 km jižně od Gízy našel v troskách starého Usírova chrámu sošku bez hlavy ze slonovinové kosti s vyrytým nápisem Chufu. Petrie nechal za odměnu přehrabat celou hromadu suti a po dalším hledání se našla i hlava. Při spojení vznikla soška 7 cm vysoká s korunou Dolního Egypta a stala se jediným obrazem stavitele Velké pyramidy. Egyptologie převzala tuto interpretaci a Chufu řecky Cheops se stal stavitelem Velké pyramidy. Soška je uložena v Egyptském muzeu. Faraon Cheops stavěl pyramidu jako svou hrobku. Nápis byl ale proveden neuměle,někeří odborníci říkají, že jsou použity znaky z pozdějšího období.
Tak se egyptologie posunula zpět na začátek v roce 1837 resp. 440 roků př.n.l. Nedospěli jsme k žádnému novému odhalení. Cheops je snad pohřben ve vesnici Nazlet el-Samman (byly nalezeny čedičové chodníky a vápencové zdi, avšak celé staveniště nebylo odkryto) nebo někde jinde, ale přesný hrob není identifikován. Diodoros Sicilský ve svém díle “Bibliothéké historiké” uvedl, že Chufu ve své pyramidě vůbec nebyl pohřben, nikdo to zatím nevyvrátil, ale jeho hrob se hledá.
Je podivné, že v celé Cheopsově pyramidě nebyly nalezeny žádné nápisy nebo kresby, kromě těch, které tam objevil plukovník Vyse. Jestli je sklutečně objevil nebo je sám pomoci grafika falsifikoval nelze prokázat. Bylo provedeno několik amaterských pokusů získat vzorek písma, ale Státní komise pro památky to odsoudila a prohlásila je za poškození starověkého dědictví Egypta.
Takže zůstává více otázek než odpovědí. Stavitel Velké pyramidy zůstává nadále v mlhách a nejsou známky, že by v dohledné době byla vůle, aby mlha byla rozptýlena. Projekt Džedy byl zastaven a probíhá neinvazivní průzkum pyramidy. Dokud nebude předložen jednoznačný nezpochybnitelný přímý důkaz přijatelný pro všechny strany, tak se to bude pořád točit kolem tvrzení proti tvrzení a budeme pořád u Hérodota.
Koment
Pakliže někdo tvrdí, že Cheops byl stavitelem Velké pyramidy, tak by měl také říci, jakým způsobem zvedali Cheopsovi kameníci až 70 tunové žulové kvádry, precizně opracované, do výšky 60 m a sesazovali je s milimetrovou přesností při stavbě Královy komory. Takovýto experiment nebyl proveden ani náznakem.
Ale přeci jen, nějaký úspěšný experiment proveden byl, i když alternativní, ale o tom až příště.
Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 5. Hledání Cheopse (ALTERNATIVA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-5-hledani-cheopse-alternativa
Mojmír Štěrba
Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/
S láskavým dovolením autora
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Khofo (Chufu, Chufev, gr. Cheops)
http://www.kemet.sk/khofo-chufu-chufev-gr-cheopsCHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-gizaMojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba