Cookie Control

Tento web využíva cookies. SÚHLASÍM

Ďalším používaním webu s ich využitím vyjadrujete súhlas.

By using our site you accept the terms of our Privacy Policy.

(One cookie will be set to store your preference)
(Ticking this sets a cookie to hide this popup if you then hit close. This will not store any personal information)

About this tool

About Cookie Control

OBDOBIA

PREDYNASTICKÉ OBDOBIE (pred rokom 3150 pr.Kr.)
Doba Bohov (49330-14175/9500 pr.Kr.) | Doba Polobohov (14175-3150 pr.Kr.)
RANODYNASTICKÉ OBDOBIE - ARCHAICKÁ DOBA (3150-2700 pr.Kr.)
1. dynastia (3150-2930 pr.Kr.) | 2. dynastia (2930-2700 pr.Kr.)
STARÁ RÍŠA (2700-2180 pr.Kr.)
3. dynastia (2700-2635 pr.Kr.) | 4. dynastia (2635-2510 pr.Kr.) | 5. dynastia (2510-2365 pr.Kr.) | 6. dynastia (2365-2180 pr.Kr.)
PRVÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (2180-1994 pr.Kr.)
7. dynastia (70 dní) | 8. dynastia (2180-2170 pr.Kr.) | 9./10. dynastia (2170-2025 pr.Kr.) | 11. dynastia (2119-1994 pr.Kr.)
STREDNÁ RÍŠA (1994-1794 pr.Kr.)
12. dynastia (1994-1794 pr.Kr.)
DRUHÉ PRECHODNÉ OBDOBIE (1794-1543 pr.Kr.)
• 13. dynastia (1794-1650 pr.Kr.) | 14. dynastia (?-1650 pr.Kr.) | 15. dynastia (1650-1539 pr.Kr.) | 16. dynastia (1650-1550 pr.Kr.) | 17. dynastia (1650-1550 pr.Kr.)
NOVÁ RÍŠA (1550-1070 pr.Kr.)
18. dynastia (1550-1292 pr.Kr.) | 19. dynastia (1292-1186 pr.Kr.) | 20. dynastia (1186-1070 pr.Kr.)
TRETIE PRECHODNÉ OBDOBIE (1070-655 pr.Kr.)
21. dynastia (1070-664 pr.Kr.) | 22. dynastia (946-736 pr.Kr.) | 22. dynastia – Hornoegyptská línia (870-730 pr.Kr.) | 23. dynastia (756-712 pr.Kr.) | 24. dynastia (740-712 pr.Kr.) | 25. dynastia (746-655 pr.Kr.)
NESKORÁ DOBA (715-332 pr.Kr.)
26. dynastia (664-525 pr.Kr.) | 27. dynastia – 1. perzská nadvláda (525-401 pr.Kr.) | 28. dynastia (401-399 pr.Kr.) | 29. dynastia (399-380 pr.Kr.) | 30. dynastia (380-342 pr.Kr.) | 31. dynastia – 2. perzská nadvláda (342-332 pr.Kr.)
GRÉCKORÍMSKE OBDOBIE (332 pr.Kr. až 395 po Kr.)
• 32. dynastia – Macedónska (332-304 pr.Kr.) | 33. dynastia – Ptolemaiovská (304-30 pr.Kr.) | 34. dynastia – Rímska (30 pr.Kr.-395)
▲ BYZANTSKÁ DOBA AŽ PO SÚČASNOSŤ
• Východorímski a byzantskí cisári | Umajjovci | Abbásovci | Fátimovci | Ajjúbovci | Mameluci | Vládcovia Osmanskej ríše | dynastia Muhammada Alího | Prezidenti Egyptskej republiky

CHRÁMY

Zobraziť KEMET na väčšej mape

FOTO
ABYDOS | DENDERA | EDFU | LUXOR | KARNAK

☰ Menu

CHEOPS STAVITELEM? 3. Civilizace na území Egypta (ALTERNATIVA)


Motto:
Dalajláma: “Pokud něco nevnímáme, ještě to zdaleka nemusí znamenat, že ona věc nebo jev neexistují.”

 

Renee Friedman, vedoucí expedice v Hierakonpoli, provádí vykopávky předdynastické doby a od ní máme některé informace v 3. dílech (›› ALTERNATIVA a ›› KLASIKA).

 

 

Od roku 3600 př.n.l. vývoj pokročil. Vývoj probíhal kontinuálně, k nějakému kvalitativnímu zvratu zatím nedošlo. Nezdá se, že by v údolí Nilu šlo o dalekosáhlý počátek zemědělství. Malé lokální skupiny si osvojily jen zahradnickou techniku. Jsou doklady, že došlo k obchodování i se vzdálenými zeměmi – například léčivý lapis lazulit – modrý kámen se dovážel až z Afganistánu. Nože se stále ještě vyráběly z pazourku.

 

Dynastie 1. a 2.

V 1. a 2. dynastii vývoj kultury i technologie pokročil. Stavělo se z hliněných cihel, vyráběly se hliněné nádoby, pokročil vývoj společenské struktury. V ›› 3. dílu KLASICE je uvedeno, že zakladatelelem a sjednotitelem Egypta byl panovník Narmer.

 

[Verner – Pyramidy]: Nové vykopávky na pohřebišti Umm-el-Káb u Abydos dokládají, že před Narmerem byla ještě řada předchůdců, kteří jsou spolu s ním zařazeni do tzv. 0. dynastie sahající alespoň 300 roků před Narmera.

 

Vládci 0., 1. a 2. dynastie byli pochováni v nekropoli v Umm el-Káb v 1,5 km od Abydu v poušti ve vybudovaných hrobkách. V hrobkách byly uloženy artefakty pohřební výbavy, kterou si mohli dovolit jenom panovníci.

Jak takové hrobky vypadaly ukážeme na obrázku z pohřebiště Umm el-Káb západně od Abydos. Na obrázku vidíme, že oproti Narmerově hrobu je tato hrobka okázalejší. Nicméně je provedena ze dřevěných trámů a ze sušených cihel. Na snímku:

 


A – Komora se sochou panovníka
B – Přístupové schodiště
C – Vedlejší pohřby – služebnictvo a pod.
D – Dvůr

 

Kolem staveniště bylo nashromážděno velké množství importované keramiky ze Syropalestiny.

Nejstarší královské pohřebiště se stalo nejsvětějším místem v Egyptě a stalo se poutním místem. Během Nové říše a Pozdní doby zde tisíce poutníků zanechávaly velké množství obětní keramiky. Amélineau tvrdí, že bylo přineseno na 8 000 000 nádob. To množství se zdá vysoké, ale bylo to za 2000 let.

Nejsvětějším místem je Džerova hrobka, považována za místo posledního odpočinku boha Usíra. Bylo nalezeno Usírovo lože z černé žuly Egyptské muzeum. Hned se objeví otázka, kde se vzal ten žulový sarkofág, když 1. dynastie pracovala jen s hlínou. Vykopávky zjistily, že ho do pohřební komory nechal umístit panovník 13. dynastie Chendžer (1700 let př.n.l.).

 

Pátrání po artefaktech

Budeme pátrat po artefaktech v královských hrobkách v nekropoli Abydos, abychom si vytvořili obraz o úrovni sledovaného období.

Bylo nalezeno množství slonovinových a dřevěných předmětů, mnoho rozdílných typů keramických nádob, 200 vinných amfor importovaných do Egypta z Kanánu a až z Afganistanu. Jak již bylo řečeno, bylo nalezeno velké množství keramiky z celého období starověkého Egypta, takže je nemožné určit, co je původní a co je z následujících období. To ovšem platí pro hrobku panovníka Dena. V dalších hrobkách byly nálezy původní nebo původně dovezené. Je otázka, kdy se objevil kov jako zlato nebo měď.

V hrobce posledního panovníka 2. dynastie Chasechemueje se našel archeolog Petrie mnoho kamenných a měděných nádob se zlatým uzávěrem.

 

 

A tady se nabízejí otázky:

1. Jak byly kamenné nádoby s úzkým hrdlem vyrobeny
2. Kdy přišly do Egypta kovy a odkud

Ad 1. – jiné vysvětlení není než bude uvedeno v 9. dílu
Ad 2. – Zlato se v přírodě nacházelo v ryzí podobě, nebylo třeba technologického procesu pro jeho výrobu
S mědí to už je jiné. V 1. dynastii Egypťané do Palestiny vyváželi zemědělské výrobky, jak dokládají egyptské nádoby v Palestině. Domů z Palestiny dováželi výrobky z mědi a naučili se sami měď vyrábět z měděné rudy na Sinaji.

A tady dochází k určitému zlomu.

 

[M. Verner, Pyramidy]: Egypťané měli přes Palestinu styky mnohem dále na východ, do Sumeru, Afganistanu, Indie. Výskyt těchto cizích prvků se zdál být tak nápadný a náhlý, že vedl některé badatele k dnes již překonané doměnce, že civilizace přišla ze Sinaje, ale Egypt civilizovali příslušníci západoasijské kultury a vytvořili tzv. dynastickou rasu. Vědci si totiž nebyli schopni vysvětlit prudký rozmach Egypta na počátku historického věku..

 

Tímto děkuji profesoru Vernerovi, že podpořil naše závěry o původu civilizace v Egyptě – že stopy vedou na východ.

 


Pohled z druhé strany:
CHEOPS STAVITELEM? 3. Civilizace na území Egypta (KLASIKA)
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-3-civilizace-na-uzemi-egypt...

 

Mojmír Štěrba

Zdroj: http://www.cheopsmodel.cz/

S láskavým dovolením autora

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

CHEOPS STAVITELEM? Předkládám simulační model stavby Velké pyramidy
http://www.kemet.sk/clanok/cheops-stavitelem-predkladam-simulacni-model-...

„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“
http://www.kemet.sk/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit-sku...

Dávné technologie – technologie Bohů? 1. Gíza
http://www.kemet.sk/clanok/davne-technologie-technologie-bohu-1-giza

Mojmír Štěrba
http://www.kemet.sk/autor/mojmir-sterba


Sekcie: